Projednávání předlohy o zakotvení pravidel pro lobbování sněmovní Ústavně-právní výbor na své 36. schůzi 5. června 2024 na měsíc přerušil. Poslanci budou mít čas na podávání případných pozměňovacích návrhů. Návrh zákona o regulaci lobbování předpokládá zejména zavedení registru lobbistů i lobbovaných. Opatření omezí podle vlády hrozby korupce, střetu zájmů nebo klientelismu. Platit mají od poloviny roku 2025.

Lobbování označuje návrh za legitimní součást demokratického procesu, pro kterou však aktuálně nejsou nastavena pravidla, což se odráží i na negativním vnímání lobbování. O zavedení zákonných pravidel se v Česku dlouhodobě diskutuje, v minulém volebním období sněmovna vládní návrh schválit nestihla. Přijetí regulace lobbování do poloviny roku 2025 je podmínkou pro vyplacení peněz z Národního plánu obnovy.

„Ďábel je vždycky v nějakých detailech,“ poznamenal zpravodaj návrhu Milan Feranec. Poukazoval například na to, že mezi lobbisty by měly být i profesní organizace, byť některé z nich vznikly na základě zákonů, či na možnost, že pokud by působil zaměstnanec nějaké firmy v poradním orgánu vlády, mohl by se dostat do postavení lobbisty i lobbovaného.

Předloha vymezuje lobbování, lobbisty a lobbované tak, aby zahrnula osoby, které na centrální úrovni ovlivňují nejen přípravu, projednávání nebo schvalování právních předpisů, ale například také opatření správních úřadů. Hlavním nástrojem regulace má být zavedení registru. Lobbisté budou muset tuto činnost předem ohlásit Ministerstvu spravedlnosti.

Mezi lobbované řadí předloha mimo jiné prezidenta, členy vlády a jejich náměstky, zákonodárce a jejich asistenty, vládní zmocněnce a členy poradních orgánů vlády a kancléře Hradu a členy zákonodárných sborů i jejich zástupce. Ve výčtu jsou také třeba členové bankovní rady České národní banky a vedení Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Národní rozpočtové rady, Rady Českého telekomunikačního úřadu, Rady Energetického regulačního úřadu, Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a členové Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.

Lobbisté budou muset v registru uvést, v čím zájmu lobbují. Budou do něj navíc vždy po půl roce vkládat veřejně přístupná prohlášení o lobbování, což má podle Ministerstva spravedlnosti umožnit kontrolu veřejnosti. „Dále bude mít lobbista, který hodlá lobbovat, povinnost lobbovaného upozornit na to, že je lobbistou ve smyslu tohoto zákona, a uvést v zájmu koho lobbuje,“ uvedli navrhovatelé.

Předloha předpokládá i sankce za nesplnění zákonných podmínek, nejvyšší bude moci dosáhnout až milionu korun nebo tří procent hodnoty aktiv právnické osoby.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: canva.com