Ministr práce Spolkové republiky Německo Hubertus Heil chce zaměstnancům zaručit právo na práci z domova. Ročně by tak mohli opracovat až 24 dní mimo běžné pracoviště. Stojí to v návrhu právního rámce pro takzvanou mobilní práci, jehož cílem je ochránit zaměstnance působící mimo obvyklá pracoviště. Jak přesně by měl být nárok na práci z domova zaručen a zda se chystají kompenzace pro ty, jejichž profese práci mimo pracoviště neumožňuje, německé Ministerstvo práce neuvedlo.

Pandemie onemocnění Covid-19, se kterou se potýká celý svět, podle ministra Heila jasně dokazuje nutnost digitalizace a také podpory práce z domova, neboť podle různých statistik přešla na tzv. “home office“ až polovina Němců. „Pekař sice housky doma péct zpravidla nemůže, máme ale mnoho povolání, kde je možné dočasně z domova pracovat,“ řekl Hubertus Heil.

Ministerstvo práce SRN na dotaz, jakým způsobem by zmíněný návrh vyrovnával ostatním profesím zvýhodnění těch pracovníků, kteří by mohli pracovat z domova, odpovědělo, že o tématu se stále jedná. Žádné podrobnosti však neuvedlo. „Spolkové Ministerstvo práce spoléhá na konstruktivní rozhovory na vládní úrovni,“ uvedl úřad. Ministerstvo připomnělo, že podpora mobilní práci a jejímu usnadnění je zakotvena v koaliční smlouvě vládních konzervativců a sociálních demokratů.

„Spolkové Ministerstvo práce a sociálních věcí míní, že moderní pracovní trh potřebuje moderní řád,“ poznamenalo k návrhu, který dostaly k posouzení úřad kancléřky Angely Merkelové a příslušná další ministerstva.

Ministr Hubertus Heil doposud zveřejnil jen několik klíčových bodů, z nichž se tím nejvýraznějším stal roční nárok na 24 dní práce z domova či na takzvanou mobilní práci. Tu Ministerstvo práce vysvětluje jako výkon zaměstnání mimo obvyklé pracoviště, konkrétní místo si může určit zaměstnanec, případně se na něm může domluvit se zaměstnavatelem.

Smyslem návrhu je takovouto formu práce podpořit a zároveň poskytnout ochranu zaměstnancům včetně pojistného krytí a zaručení pracovní doby. Ministr v této souvislosti poukazuje na různé studie, podle kterých práce z domova či pružná pracovní doba nepřináší zaměstnancům více volného času, neboť naopak pracují déle, než by tak činili na řádném pracovišti.

Ministr Heil zdůraznil i o, že při nynější pandemii onemocnění Covid-19, kdy se práce z domova výrazně rozšířila, lidé pracují po večerech a víkendech. Kontrolu, která by ležela na bedrech zaměstnavatelů, by proto měly zajistit takzvané digitální píchačky. Opozice požaduje úpravu zákona o pracovní době, protože tvrdí, že předpis z roku 1994 již nezohledňuje změny, kterými pracovní trh díky digitalizaci prochází.

Jako příklad uvedl poslanec Johannes Vogel, který je expertem na pracovní a sociální politiku, překonanou nutnost dodržet mezi pracovními dny požadovanou 11hodinovou dobu odpočinku. Pokud zaměstnanec začne vyřizovat pracovní e-maily po 22:00 po uložení dětí ke spánku, znamená to, že další den ráno nemůže začít pracovat od 9:00. „Tohle je ale pro zaměstnance pracující z domova zcela běžné, čímž se neustále pohybují v nezákonné zóně,“ uvedl Johannes Vogel. Zároveň dodal, že rozložení pracovní doby neznamená, že by lidé museli pracovat déle či bez odpočinku.

CDU ke změnám uvádí, že nechce dopustit setření hranice mezi soukromým a pracovním životem, protože zaměstnanci musí mít právo odpočívat a právo nebýt neustále v dosahu pro zaměstnavatele a pracovní záležitosti.

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay