Poslanecká sněmovna pravděpodobně schválí novelu zákona č.  6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), podle níž soudy přestanou rozhodovat některé spory v senátech s laickými přísedícími, dříve známými jako soudci z lidu. Ústavně-právní výbor dne 5. června 2024 odmítl doporučit plénu přijetí pozměňovacích návrhů poslankyň Heleny Válkové a Ivety Štefanové, které by zachovaly současný stav. O podobě předlohy by mohlo plénum hlasovat nejdřív koncem června.

Omezení přísedících je podle vlády součástí snižování byrokracie. Poslankyně Helena Válková tvrdí, že předpokládaná roční úspora osmi milionů korun není souměřitelná s tím, že soudy přijdou o laický prvek. Výbor nedoporučil ani přijetí o něco užší úpravy Válkové, která by zrušila rozhodování v senátech s přísedícími jen v pracovněprávních sporech.

Iveta Štefanová mluvila v souvislosti s vládní novelou o hrozbě oslabení práva na spravedlivý proces. Její návrh by vedle zachování přísedících upravil právo veřejnosti na pořizování záznamů soudních líčení s cílem omezit jejich případné zákazy.

Ministerstvo spravedlnosti s opozičními návrhy nesouhlasilo. Ústavně-právní výbor k nim nepřijal žádné stanovisko. Na jednání byl totiž v době hlasování shodný počet členů koalice a opozice, vládní tábor neměl obvyklou většinu.

Přísedící podle novely nebudou spolurozhodovat v civilní oblasti už ani pracovněprávní spory a neměli by působit ani v trestních senátech okresních soudů. U těchto soudů tak bude řízení vždy konat samosoudce, stojí v důvodové zprávě. Omezení laického prvku se v novele týká také některých trestních řízení před krajskými soudy.

U krajských soudů mají přísedící nadále být podle důvodové zprávy v prvostupňových trestních řízeních o zvlášť závažných zločinech. Jde o úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let odnětí svobody – tedy například vraždy a závažnější případy loupeží, znásilnění a zabití. Výjimkou ale budou majetkové a hospodářské trestné činy, u nichž se podle důvodové zprávy předpokládá vysoká odborná náročnost projednávané věci. Účast přísedících bude u krajských soudů výslovně možná také v prvním stupni řízení o trestném činu vraždy novorozeného dítěte matkou.

„Rozhodování v senátu za účasti přísedících tím bude do budoucna v trestním řízení před krajským soudem omezeno na skupinu nejzávažnějších trestných činů, mezi nimiž zůstávají především násilné trestné činy, a to ve prospěch samosoudcovského rozhodování,“ uvedlo Ministerstvo spravedlnosti.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: redakce AD