Tomáš Gřivna: Můj úspěch je i úspěchem všech lidí, kteří mě podporují

Rozhovor

 Ve svém věku toho profesor Tomáš Gřivna, advokát, obhájce a akademik, již dokázal neuvěřitelně mnoho – absolvovat Policejní akademii i Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kde získal dva doktoráty i docenturu a v roce 2021 byl jmenován profesorem pro obor trestního práva a na post vedoucího Katedry trestního práva. Svou vědeckou kariéru přitom doprovází i rozsáhlou odbornou publikační činností, za kterou získává postupně řadu ocenění – v roce 2017 například obdržel Cenu Václava Mandáka za nejlepší odborný článek publikovaný v časopise Bulletin advokacie. V letošním roce zvítězil profesor Tomáš Gřivna v kategorii Trestní právo v soutěži Právník roku 2023. Na galavečeru v Obecním domě převzal skleněnou plastiku svatého Yva z rukou předsedy představenstva mediální a vzdělávací skupiny EPRAVO.CZ Miroslava Chocholy a generální ředitelky společnosti D. A. S. Jitky Chizzoly.

 

 

„Když jsem přemýšlel o tom, co bych tady řekl, napadl mě jeden verš básně Johna Donna. Báseň je známá díky dílu Ernesta Hemingwaye Komu zvoní hrana. Ta báseň začíná slovy: Žádný člověk není ostrov sám pro sebe…,“ zahájil svou děkovnou řeč čerstvý držitel ceny svatého Yva Tomáš Gřivna. „A já bych chtěl říct, že tohoto úspěchu – a vlastně i všech ostatních, kterých jsem dosáhl – jsem dosáhl díky podpoře mnoha lidí – rodičů, manželky Petry, mého nejbližšího přítele a společníka Radka Šmerdy, ale i desítek spolupracovníků z Právnické fakulty, vzpomenu například Pavla Šámala, Lukáše Bohuslava nebo Martina Richtera, či kolegů z advokátní kanceláře, Michala Sýkory nebo Jonáše Kučery a Petry Bartošové. Děkuji všem. I těm, které jsem nejmenoval. A z tohoto místa jim vzkazuji, že můj úspěch je i jejich úspěchem,“ uzavřel profesor Gřivna.

 

Stejně jako vítězů dalších kategorií soutěže Právník roku 2023 požádala redakce Advokátního deníku pana prof. JUDr. Bc. Tomáše Gřivnu, Ph.D., o krátký rozhovor:

 

Čím byste byl, pane profesore, kdybyste nebyl právníkem, tedy ve Vašem případě advokátem?

Asi bych byl chovatelem ryb. Když jsem se v roce 1988 spolurozhodoval, kterou střední školu půjdu studovat, chtěl jsem na Střední rybářskou školu ve Vodňanech. Rodiče mě nakonec přesvědčili, abych šel na gymnázium. Pak už práva byla volba číslo jedna.

 

Vaším celoživotním tématem je trestní právo. Pokud byste měl možnost se vrátit v čase, volil byste stejně? A proč?

I přesto, že bych volil se všemi zkušenostmi (i negativními), které jsem za ta léta nabyl, volil bych stejně. Trestní právo je tzv. ze života, je o osudech lidí, mnohdy pohnutých osudech. V praxi se ukazuje, že případy nejsou tak černobílé, jak by se mohlo z prvotního obvinění jevit. I po mnoha letech mě dokáže něčím překvapit.

 

Působíte jako vysokoškolský pedagog, přednášíte i mimo Právnickou fakultu UK, na jejíž Katedře trestního práva dlouhodobě působíte, od roku 2021 dokonce jako její vedoucí. Je pro Vás tato část Vaší profese stejně důležitá, jako advokacie? A co Vám kontakt s mladými lidmi přináší? 

Výuka a kontakt se studenty mě velmi baví. Studenti nejsou zatíženi profesními stereotypy, bohužel někdy ani znalostmi, zato přicházejí s originálními myšlenkami, které se na první pohled zdají být až absurdní. Mnohdy se z jejich myšlenek dá vybrat určité ratio. Nebo mě přivedou na jinou myšlenku, kterou lze využít v teorii či praxi. Obecně považuji za oboustranně obohacující, pokud vysokoškolský pedagog v oboru platného práva ho zároveň i praktikuje. Jak byste se dívala na profesora chirurgie, který nikdy nikoho neoperoval?

 

Často publikujete, napsal jste desítky článků do právnických časopisů, našich i zahraničních, jste spoluautorem vysokoškolských učebnic i dalších učebních materiálů, a autorem či spoluautorem několika publikací. Která z nich je z Vašeho pohledu nejvýznamnější?

Na takovou otázku není jednoduché odpovědět. To se týká zejména článků, které reagují na aktuální témata a jejich ohlas je leckdy ovlivněn tím, kde byl publikován. Pro mě byla zásadní – z hlediska vědeckého rozvoje – disertační práce na téma soukromé žaloby v trestním řízení. Pro studenty sehrávají klíčovou úlohu studijní opory, jako jsou učebnice nebo sbírky příkladů, pro praxi mají význam komentáře.

 

Kdybyste si musel vybrat jen jednu ze svých aktivit – advokacie, přednášková nebo publikační činnost– , která by to byla a proč?

Doufám, že takový výběr nebudu muset udělat. Všechny tři aktivity se výborně doplňují. Považuji přinejmenším za vhodné zkušenosti z advokacie sdílet i s ostatními, což přednášková a publikační činnost dobře umožňuje. Z příjmového hlediska je přednášková a publikační činnost jen drobným doplňkem k advokacii.

 

Co pro Vás znamená udělení ceny sv. Yva?

Vnímám cenu jako výraz uznání dosavadních aktivit na poli trestního práva a zároveň závazek do budoucna.

 

Děkujeme za rozhovor!

 

 

Po absolvování Policejní akademie ČR (titul Bc.) pokračoval Tomáš Gřivna ve studiích na Právnické fakultě UK v Praze, kde postupně získal tituly Mgr. (2002), JUDr. (2003) a Ph.D. (2005). V roce 2010 jej rektor Univerzity Karlovy jmenoval docentem pro obor Trestní právo, kriminologie a kriminalistika. Před třemi roky (2021) pak byl na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy jmenován profesorem pro obor Trestní právo, kriminologie a kriminalistika. Ve stejném roce se stal vedoucím Katedry trestního práva UK.

Po získání magisterského titulu pracoval jako advokátní koncipient v AK JUDr. Davida Karabce, v letech 2003–2004 pak jako justiční čekatel u Městského soudu v Praze. Poté jeho cesta směřovala do akademického prostředí – od roku 2004 působí na Právnické fakultě UK jako pedagog. V letech 2010–2014 byl proděkanem Fakulty práva Panevropské vysoké školy, od roku 2010 je opět věrný pouze své alma mater, PF UK. Souběžně s uvedenými aktivitami působí (od roku 2007) jako advokát – v současné době jako společník Advokátní kanceláře Gřivna & Šmerda, s. r. o.

Své náročné profese (tedy v advokacii a v akademické sféře) doplnil postupem času i členstvím v několika radách: ve Vědecké radě Fakulty práva Panevropské vysoké školy v Bratislavě (2010–2014), Radě Justiční akademie (2013–2015) a Vědecké radě Právnické fakulty Univerzity Karlovy (2021 – dosud).

Aktivně se též věnuje publikační činnosti, je autorem či spoluautorem mnoha monografií, učebnic a učebních pomůcek a desítek odborných článků a příspěvků na mezinárodních vědeckých konferencích. Je členem redakční rady několika vědeckých časopisů – Revue pro právo a technologii, Jurisprudence, Česká kriminologie, Právnické listy, Trestní právo a Trestněprávní revue.

Profesor Gřivna je také zakládajícím členem a viceprezidentem Unie obhájců ČR, zakládajícím členem České kriminologické společnosti a předsedou Pracovní komise pro trestní právo Legislativní rady vlády ČR. V květnu 2020 založil společně s dalšími právními experty z různých oborů práva platformu Rozumné právo.

Za svou vědeckou činnost v oboru získal několik ocenění – například Cenu za nejpřínosnější knihu v oblasti politické literatury za knihu Komunistické právo v Československu, nakl. Masarykovy univerzity (P. Molek a kol.), jejímž je spoluautorem, autorskou cenu udílenou v rámci konference Karlovarské právnické dny za dílo Trestní zákoník. Komentář, C. H. Beck, zde byl členem autorského týmu. Dále je držitelem Ceny Václava Mandáka za nejlepší odborný článek publikovaný v Bulletinu advokacie v roce 2017 (za článek Právo na zachování důvěrné komunikace mezi advokátem a jeho klientem) a Pamětní medaile za přínos při tvorbě českého právního řádu, udělené ministryní spravedlnosti ČR v roce 2019.

 

Redakce AD
Foto: Jakub Štádler, redakce AD a archiv T. Gřivny

Go to TOP