Ministerstvo spravedlnosti v červenci 2023 spustilo interaktivní webovou aplikaci Finanční zdraví. Ta nabízí podnikatelům nástroj k ověření své finanční situace a varování před nastávající podnikovou krizí nebo hrozícím úpadkem. Tento unikátní nástroj se zařadil mezi existující evropské systémy včasného varování, poskytující národním podnikatelům klíčové informace o jejich finanční kondici. Legislativně se opírá o § 117 odst. 1 nového zákona č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci, který rovněž vznikl na půdě Ministerstva spravedlnosti.

O podstatě a účelu nástrojů včasného varování

Ekonomický cyklus podnikání a provozování obchodního závodu sestává z různých fází. Závěrečné fáze existence podnikatelů se z pohledu mikroekonomie vyznačují postupně se prohlubující podnikovou krizí. Její intenzitu lze vcelku exaktně odvodit z charakteristicky se zhoršujících kvalitativních i kvantitativních ukazatelů hospodářského výsledku, zhoršující se finanční stability a postupné ztráty schopnosti generovat výnos postačující k vypořádání všech závazků.

Pro podnikovou krizi je charakteristické, že až na specifické scénáře nenastává nárazově a z izolovaných příčin, nýbrž vyplývá z dlouhodobých problémů. Úpadek coby stav ekonomického selhání bývá nezřídka výsledkem podcenění časového aspektu ze strany podnikatele, který selhal ve své povinnosti včas učinit účinná opatření, v jejichž důsledku by došlo k včasnému odvrácení hrozícího úpadku. Obecně totiž platí, že čím dříve podnikatel přijme nutná opatření, tím vyšší je pravděpodobnost, že se úpadku zcela vyhne. V případě neúspěchu alespoň existuje reálná šance, že výsledek likvidace nebo insolvenčního řízení bude pro věřitele díky zachování maximální hodnoty majetku ekonomicky výhodnější.

Insolvenční praxe v ČR se nicméně dlouhodobě potýká s negativním trendem opožděného řešení úpadkových situací. Do insolven­čního řízení totiž podnikatelé běžně vstupují až v posledním stadiu podnikové krize, což výrazně snižuje perspektivu finančního ozdravení.[1] Zejména J. Schönfeld a kol. ve svém výzkumu dokázali, že u 94 % zkoumaných podnikatelů využívajících insolvenčního institutu moratoria k odvrácení úpadku byl jejich úpadek stejně nakonec zjištěn. Z jejich výzkumu dokonce vyplynulo, že se většina podnikatelů nacházela ve stavu úpadku již tři roky před vyhlášením moratoria.[2] Za jednu z možných příčin přitom autoři označili neschopnost či neochotu managementu (především u vlastnicky řízených společností) kriticky zhodnotit situaci svého obchodního závodu.

Ministerstvo spravedlnosti hodnotí tento stav jako dlouhodobě nežádoucí. V daném ohledu se tedy rozhodlo vyvinout nástroje, které by umožnily podnikatelské veřejnosti včas identifikovat negativní trend jejich podnikání a vybídly k bezprostřednímu přijetí ozdravných opatření, a to právě např. formou restrukturalizačního plánu sestaveného prostřednictvím využití nového institutu preventivní restrukturalizace.

Požadavky unijní legislativy

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1023 ze dne 20. června 2019 o rámcích preventivní restrukturalizace, o oddlužení a zákazech činnosti a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice (EU) 2017/1132 (směrnice o restrukturalizaci a insolvenci), dále „směrnice“, v čl. 3 ukládá členským státům povinnost zajistit pro dlužníky nejméně jeden jasný a transparentní nástroj včasného varování, který by mohl odhalit okolnosti vedoucí k hrozícímu úpadku a který dlužníka upozorní na nutnost neprodleně jednat.

Unijní legislativa vychází z předpokladu, že čím dříve podnikatel identifikuje své finanční obtíže a přijme vhodná opatření, tím vyšší je pravděpodobnost, že se vyhne hrozícímu úpadku.[3] Zároveň klade značný důraz na snadnou dostupnost a uživatelskou přístupnost. To se projevuje požadavkem, aby tyto nástroje byly veřejně dostupné online, např. na zvláštním internetovém portálu. Unijní legislativa si totiž byla vědoma omezených zdrojů malých a středních podniků, které běžně spočívají v nedostatku vlastních odborných kapacit a neschopnosti nést náklady na externí poradce.

Existující mechanismy nástrojů včasného varování v EU

Napříč EU se prosadily různé přístupy k implementaci nástrojů včasného varování. Některé členské státy se přiklonily k modelům poskytování bezplatného expertního poradenství (např. Nizozemsko, Dánsko, Belgie). Jiné zvolily model komplexního strojového zpracovávání a vyhodnocování dat o finančních údajích uložených ve veřejnoprávních evidencích (např. Estonsko a Francie), resp. vytvořily různé systémy daňového skórování (např. Lotyšsko, Slovinsko).

Některé státy alespoň spustily automatizovaný mechanismus upozorňování podnikatelů na neprovedení povinných daňových plateb a odvodů, které by mohly indikovat zhoršující se kreditní skóre (Malta).[4] Některé státy sice v různé míře implementovaly výše uvedené mechanismy, ale nadále spoléhaly především na soukromoprávní komerční poskytovatele konzultačních a auditních služeb, resp. uložily specifickým orgánům obchodních korporací či auditorům zvláštní povinnost varovat společníky před zhoršující se finanční situací (Německo, Itálie).[5]

Model české implementace 

Ministerstvo spravedlnosti se rozhodlo vytvořit univerzální mechanismus včasného varování podnikatelů. Pro technické provedení zvolilo webovou aplikaci, která umožňuje snadný a diskrétní přístup neomezenému množství podnikatelů všech druhů a velikostí.[6] Kvůli negativním zahraničním zkušenostem a rezervovanému nahlížení na zpracovávání citlivých finančních a daňových výkazů se ministerstvo nakonec nepřiklonilo k řešení, které by podnikatelům nevyžádaně zasílalo automatizované zprávy o jejich zhoršujícím se finančním stavu. Ministerstvo se naopak rozhodlo pozitivně motivovat podnikatele a podpořit jejich iniciativu. Proto zvolilo model zajišťující diskrétnost využívání aplikace koncovými uživateli, jejichž data nebudou ukládána ani sdílena.[7]

Pro účely dosažení maximální úrovně odborné správnosti se ministerstvo zúčastnilo v pozici externího aplikačního garanta výzkumného projektu realizovaného výzkumným týmem pod vedením Jaroslava Schönfelda z Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze, v jehož rámci vytvořil systém včasných varovných signálů[8] Michal Kuděj ve spolupráci se svými kolegy.[9] Vysokou odbornou úroveň dokládá fakt, že tento výzkumný projekt byl podpořen Technologickou agenturou ČR.

Detaily fungování aplikace Finanční zdraví

Vyvinutý algoritmus pracuje s 38 konkrétními finančními ukazateli ekonomické výkonnosti podnikatele u tří bezprostředně navazujících účetních období. Tyto údaje lze z převážné většiny vyčíst z účetních závěrek; výjimku tvoří tři důvěrné informace – o stavu závazků po splatnosti, o nevyčerpaných kontokorentních a obdobných úvěrech představujících finanční rezervu umožňující rozpuštění pro účely uhrazení splatných závazků a závěrem objem vázaných finančních prostředků, které sice představují aktiva podnikatele, ale kterými nelze disponovat za účelem uhrazení splatných závazků. Pro účely maximální uživatelské přívětivosti aplikace dokonce umožňuje importovat účetní závěrky v datově čitelném formátu XML.

Sofistikovaný algoritmus následně z vložených dat vyhodnotí tři základní indikátory finančního zdraví. Prvním výstupem je míra mezery krytí, tedy rozdíl závazků splatných a po splatnosti a disponibilní hotovosti. Mezera krytí přitom slouží rovněž jako jeden z testů platební schopnosti pro účely zjišťování úpadku a je odvozena postupem odpovídajícím vyhlášce č. 190/2017 Sb., o platební neschopnosti podnikatele.

Druhý indikátor určuje pravděpodobnost existence finanční tísně na základě polarit vybraných finančních ukazatelů. Zde bere algoritmus do úvahy stav vlastního kapitálu, provozní EBITDA, minimální nutné hotovosti nebo podíl dlouhodobého kapitálu na financování dlouhodobého investičního majetku.

Třetí indikátor stanovuje pravděpodobnost existence finanční tísně vyhodnocené na základě 11 definovaných kategorií vybraných ukazatelů. Vedle celkové míry zadluženosti, doby obratu závazků a pohledávek se zde počítá též s dalšími klíčovými atributy typu marže provozní EBITDA, marží přidané hodnoty nebo rentabilitou aktiv, které přímo ukazují na reálnou provozuschopnost obchodního závodu podnikatele a jeho schopnost generovat dostatečnou přidanou hodnotu pro udržení zdravé finanční kondice.

Interaktivní aplikace dbá na maximální přehlednost, a proto jsou výsledky zvýrazněny barevnou škálou připomínající semafor, diverzifikovanou u vybraných atributů do stupnice o 11 odstínech. Obecně ovšem platí pravidlo, že sytá zelená barva znamená zdravou kondici, odstíny oranžové barvy indikují potenciální hrozbu a sytě červená barva důrazně varuje před vážným rizikem.

Závěr (… a co dál…)

Inovativní aplikace Finanční zdraví spravovaná Ministerstvem spravedlnosti představuje český způsob implementace nástrojů včasného varování předpokládaných směrnicí, který patří k tomu nejlepšímu, co je aktuálně v Unii v této oblasti k dispozici. Nabízí podnikatelům diskrétní a sofistikovaný způsob, jak ověřit svou finanční stabilitu a alespoň přibližně identifikovat zdroj svých potenciálních finančních potíži. Použití aplikace předpokládá vložení údajů o finančních ukazatelích, které lze běžně vyčíst z účetních závěrek. Sofistikovaný algoritmus následně z vložených dat vyhodnotí pravděpodobnost existence a míru intenzity finančních potíží. Výsledné hodnoty jsou navíc pro přehlednost zvýrazněny barevnou škálou od zelené po červenou.

Inovativní aplikace Finanční zdraví současně patří do mozaiky dotvářející digitalizaci justice, která vychází ze Strategického rámce eJustice 2023+[10] a Informační koncepce Ministerstva spravedlnosti 2023-2028.[11] Přičemž jedním ze základních cílů digitalizace justice je zavedení agendové platformy eJustice pro provozování eSpisu. Ten je již mnoho let snem většiny justičních profesionálů, neboť přináší nesporné výhody, které změní fungování právního prostředí a každodenní práci všech právníků, a nejen jich. První fáze eSpisu v rámci projektu „Vývoj a implementace eISIR a společných částí“ bude dokončena a spuštěna v prvním pololetí roku 2024, do konce roku 2024 se předpokládá spuštění dalšího modulu, a to Restrukturalizačního rejstříku. Následovat bude modul pro státní zastupitelství, tzv. ELVIZ, a připravované moduly pro elektronický platební rozkaz, správní řízení soudní a trestní řízení, ale o těch blíže snad v některém z dalších vydání Bulletinu advokacie.

 

Ing. Bc. Radomír Daňhel, MBA, LL.M., je náměstkem ministra spravedlnosti.

Ilustrační foto: pixabay

---

[1] M. Kuděj, J. Schönfeld, L. Smrčka: Finanční charakteristiky podniků před vyhlášením moratoria, Politická ekonomie č. 5/2019, str. 502 a 507.

[2] J. Schönfeld a kol.: Insolvenční praxe: problémy a výzvy pro léta dvacátá, 1. vyd., C. H. Beck, Praha 2020, str. 52-53.

[3] Srov. úvodní ustanovení č. 22 směrnice.

[4] Evropská komise: 1st Workshop on the implementation of the Restructuring Directive, Brusel, 20. 2. 2020.

[5] Ch. Huismans, M. Pasculli, R. Frank: Systémy včasného varování podniků ve smyslu směrnice (EU) 2019/1023 o rámcích preventivní restrukturalizace, in op. cit. sub 2, str. 178-184.

[6] Portál Finanční zdraví (justice.cz)

[7] J. Schönfeld, M. Kuděj: Preventivní restrukturalizace: Nová etapa koncepce sanačních procesů a její implementace do českého právního řádu, 1. vyd., Triton, Praha 2021, str. 66-68.

[8] J. Schönfeld, M. Kuděj: Signály včasného varování. Varovné signály podnikové krize [online], 2020, dostupné z: https://im.vse.cz/restrukturalizace-a-insolvence/wp-content/uploads/page/1521/TL02000467-V6-vysledek-projektu-EWS.pdf.

[9] J. Schönfeld, M. Kuděj: Implementace preventivní restrukturalizace – výsledky výzkumu, prezentace, konference Insolvence 2020, Vysoká škola ekonomická v Praze, září 2020, dostupné z: www: https://im.vse.cz/restrukturalizace-a-insolvence/konference-2020/wp-content/uploads/2020/11/05-Kudej-Schonfeld-konference-CRI-2020.pdf.

[10] Strategický rámec eJustice 2023+ | Databáze strategií – portál pro strategické řízení (databaze-strategie.cz).

[11] Informační koncepce Ministerstva spravedlnosti 2023-2028 | Databáze strategií – portál pro strategické řízení (databaze-strategie.cz).