Korespondenční forma hlasování nepřiláká k volbám podle ústavních právníků Jana Kysely a Zdeňka Koudelky stovky tisíc Čechů pobývajících v zahraničí, kteří by ji podle odhadů mohli využít, ale jen desítky tisíc. Shodli se na tom na semináři Volby zblízka a dálky, který uspořádal v úterý 27. února 2024 Ústavně-právní výbor Senátu.

„Považuji za krajně nepravděpodobné, že by se hrálo o stovky tisíc hlasů, ale o desítky tisíc,“ uvedl Jan Kysela, vedoucí Katedry politologie a sociologie Právnické fakulty UK v Praze.

Sněmovnou projednávaný koaliční návrh má podle něj především zajistit, aby o možnost hlasovat nepřišli ani ti, pro které je cesta do volebních místností na zastupitelských úřadech finančně a časově náročná, na což poukázal místopředseda Senátu Tomáš Czernin.

Podle Jana Kysely málokomu z odpůrců korespondenční volby připadne divné, že voliči v zahraničí mají k dispozici mnohdy jedinou volební urnu v zemi, ale kritizovali by, pokud by například obyvatelé Liberce museli stát ve frontě do jedné volební místnosti.

Vysokoškolský pedagog a právník Zdeněk Koudelka si stejně jako Kysela nemyslí, že počet voličů ze zahraničí v případě korespondenčního hlasování významně naroste. Za zásadní ale pokládá otázku, zda připustit, zda o dění v České republice mají rozhodovat ve větší míře lidé, kteří v ní nežijí.

„Čouhá z toho jako sláma z bot snaha nahradit voliče z Česka voliči z venku, kteří nemají politickou zkušenost a jsou snáze manipulovatelní,“ přidal se ke kritice návrhu politolog a výkonný ředitel institutu Václava Klause Jiří Weigl. Podle něj je koaliční návrh účelový s ohledem na to, že čtyři pětiny zahraničních Čechů hlasovaly v minulých sněmovních volbách pro současné vládní strany. Mezi kritiky hlasování poštou patřila většina vystupujících na semináři, který moderovala senátorka Daniela Kovářová.

Podobně právník Libor Vondráček namítal, že při korespondenční volbě nelze zaručit dodržení ústavního principu tajnosti hlasování. Ředitel Společnosti pro obranu svobody projevu Vlastimil Veselý označil korespondenční hlasování za „manipulaci voleb umělým zvýšením účasti vybraného voličského segmentu“.

Politolog Tomáš Lebeda k výtkám podotkl, že korespondenční volba je zavedena ve většině zemí EU a funguje až na výjimky bez problémů. Absolutní tajnost volby není podle něj zaručena ani nyní, kdy většina voličů přichází hlasovat s vyplněnými lístky z domova. Podle senátora Tomáše Třetiny je riziko zneužití korespondenčních hlasů teoretické a tvrzení odpůrců jsou podobná hlasům, že by neměly volit ženy, protože politice nerozumí.

Korespondenční volbu ze zahraničí by podle předlohy mohli využít čeští občané, kteří budou zapsáni u místně příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu. Při posledních sněmovních volbách mohlo v zahraničí vybírat poslance asi 18 800 Čechů, hlas odevzdalo zhruba 13.200 z nich. Návrh se týká prezidentských, sněmovních a evropských voleb a poprvé by mohl být využit ve sněmovních volbách v příštím roce. Úvodní sněmovní debata o návrhu zabrala kvůli opozičním obstrukcím šest jednacích dnů a trvala zhruba 63,5 hodiny čistého času.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: Senát