Soudní dvůr EU dnes, tedy 16. března 2023, informoval, že Evropská komise podala na Českou republiku žalobu kvůli tomu, že nezavedla do svého práva směrnici o ochraně oznamovatelů protiprávního jednání (tzv. whistleblowerů). Žaloba byla zapsána do rejstříku pod číslem C-152/23. Komise zároveň požádala SD EU o vyměření pokuty, která se bude načítat do doby, než bude Česká republika pravidla dohodnutá na unijní úrovni respektovat.

Zakotvení ochrany oznamovatelů do právních předpisů jednotlivých států vychází z evropské směrnice z října 2019, lhůta pro její začlenění do právních řádů členských států uplynula předloni v prosinci. Evropská komise svůj záměr zažalovat ČR a dalších sedm států oznámila v polovině února. Porušení povinností plynoucích z unijních smluv se podle Bruselu týká také Německa, Estonska, Španělska, Itálie, Lucemburska, Maďarska a Polska.

Mluvčí SD EU uvedl, že nejvyšší justiční orgán EU obdržel žalobu EK v pondělí 13. března 2023. Komise po soudu požaduje, aby Česku vyměřil za nerespektování pravidel paušální pokutu a také stanovil částku, která se bude načítat každý den do doby, než země předpis zavede.

Česká vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona na ochranu oznamovatelů koncem listopadu 2022. Nyní je ve sněmovně před druhým čtením, při němž mohou poslanci předkládat pozměňovací návrhy. To by se mohlo uskutečnit na dubnové schůzi. V úvodním kole projednala Poslanecká sněmovna předlohu v polovině ledna. Ústavně-právní výbor sněmovny začátkem března doporučil, aby se vztahovala i na přestupky.

Snaha o legislativní úpravu tzv. whistleblowingu se v Česku objevila v minulých volebních obdobích opakovaně. Žádný z dosud předložených návrhů ale nebyl přijat. Směrnice z roku 2019 je podle EK klíčová při prosazování unijního práva v těch oblastech, kde může jeho porušení vést k poškození veřejných zájmů. Týká se to nejrůznějších politik od ochrany životního prostředí přes zadávání veřejných zakázek po jadernou bezpečnost.

V reakci na zprávu Soudního dvora EU Ministerstvo spravedlnosti informovalo, že Česká republika byla prvním členským státem EU, který v minulém volebním období předložil návrh zákona o ochraně oznamovatelů odpovídající požadavkům směrnice o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, Poslanecké sněmovně. Předchozí vládě se však nepodařilo návrh prosadit a ten tak skončil v Poslanecké sněmovně před druhým čtením.

Plnění legislativních závazků ČR vůči EU je v současné době prioritou vlády. Ministr spravedlnosti JUDr. Pavel Blažek, Ph.D., se proto zasadil o nové, urychlené předložení transpozičních návrhů do legislativního procesu. Nové mezirezortní připomínkové řízení proběhlo mezi 29. dubnem a 27. květnem 2022. Následně byly všechny zásadní připomínky úspěšně vypořádány a návrhy byly projednány poradními orgány vlády. Po schválení návrhů vládou dne 23. listopadu 2022 byly 30. listopadu 2023 doručeny Poslanecké sněmovně (jedná se o sněmovní tisky č. 352 a č. 353). První čtení návrhů zákonů proběhlo 12. ledna 2023, v rychlém sledu pak návrhy projednal garanční Ústavně-právní výbor a dne 2. března 2023 k nim vydal svá doporučující usnesení.

Návrhy jsou momentálně projednávány Poslaneckou sněmovnou ve druhém čtení a je zcela reálné předpokládat, že budou schváleny v průběhu roku 2023.

Nehledě na to bylo již ke dni uplynutí transpoziční lhůty, tj. k 17. prosince 2021, Ministerstvem spravedlnosti pod vedením ministra Pavla Blažka přistoupeno k aplikaci tzv. přímého vertikálního účinku směrnice, na základě kterého se jednotlivci mohou dovolávat svých práv vyplývajících ze směrnice přímo vůči státu.

Krok EK komentoval i JUDr. Pavel Koukal, advokát/Associate Partner kanceláře Rödl & Partner: „Ke splnění povinnosti přijmout na základě směrnice EU vlastní zákon o ochraně oznamovatelů, jejíž termín vypršel 17. prosince 2021, byla Česká republika s dalšími členskými státy Komisí opakovaně vyzývána již od konce ledna 2022, tedy více než rok.  Od předchozího oznámení Komise, že hodlá podat na Českou republiku a několik dalších členských států žalobu k Soudnímu dvoru EU, mezitím uplynul další měsíc s tím, že jediným posunem v Poslanecké sněmovně bylo projednání návrhu zákona v garančním, ústavně právním výboru, k němuž došlo 2. března. Výsledkem přitom bylo jen rozšíření působnosti zákona, a tedy i ochrany oznamovatelů na oznámení, která se budou týkat přestupků. Předtím diskutovaná povinnost umožnit podávání i anonymních oznámení nakonec ústavně-právním výborem neprošla. Návrh zákona by měl být nyní projednán v tzv. druhém čtení na schůzi Poslanecké sněmovny, která proběhne 4. dubna.

Výše pokuty, kterou bude Česko muset zaplatit, zatím není známa. Počítat však musíme i s tím, že za každý den prodlení budeme muset zaplatit ještě zpozdné ve výši cca 100 tisíc korun. Pokud uvážíme, že návrh zákona je teprve ve druhém čtení a čeká jej tedy ještě následné třetí čtení, projednání v Senátu, podpis prezidenta republiky a vyhlášení ve Sbírce zákonů, může prodlení teoreticky představovat i několik dalších měsíců. V tomto směru ale snad lze očekávat maximální urychlení projednávání zákona v Poslanecké sněmovně a následně v Senátu, kde jsou časové možnosti pro zkrácení tohoto projednávání. Podstatné je, že v Poslanecké sněmovně je nyní v zásadě shoda na finální verzi návrhu zákona a neočekává se žádné výraznější zpoždění.“

Redakce AD, ČTK, Ministerstvo spravedlnosti
Foto: Wikimedia/EmDee, canva.com