Dne 22. května 2019 uspořádaly Česká advokátní komora a mediální a vzdělávací skupina EPRAVO.CZ pro advokáty a širší právnickou veřejnost již tradiční a velmi vyhledávanou odbornou konferenci Soukromé právo. Konference se konala za hojné účasti v brněnském hotelu International.

Již osmý ročník konference krátce po deváté hodině svým úvodním slovem zahájil a přítomné přivítal advokát, insolvenční správce, člen představenstva ČAK JUDr. Michal Žižlavský, který se ujal moderování dopoledního konferenčního dne. A právě dopolední blok se zaměřil na výsostně aktuální téma, a to na „oddlužovací“ novelu insolvenčního zákona provedenou zákonem č. 31/2019 Sb., která vstupuje v účinnost již za několik málo dní, 1. června 2019.

Insolvence po novele

Jako první s příspěvkem nazvaným „Reálná data o oddlužení“ vystoupila advokátka, bývalá insolvenční správkyně a prezidentka Komory specialistů pro krizové řízení a insolvence v ČR JUDr. Jarmila Veselá. Ta založila společnost InsolCentrum, s. r. o., která se dlouhodobě věnuje zpracování a analýze dat z insolvenčních řízení a exekucí a zkoumá ekonomické a sociologické souvislosti krizových procesů. Její příspěvek představil nejnovější data oddlužení, která ukazují, jaká je reálná zadluženost osob v ČR, kdo jsou oddlužení lidé, jak jsou dlužníci úspěšní při splácení dluhů a jaké budou dopady oddlužovací novely. Podle ní „dlužníci nejsou tak bezbranní a bezmocní, jak je často v médiích prezentováno“ a dodala, že „není třeba dlužníky podceňovat v tom, že nesplní své závazky.“ V závěru svého vymezeného času pak apelovala na to, aby byl napraven mediální obraz aktérů oddlužení, kdy dlužník je chudáček, věřitel predátor a exekutor gauner.

Pak se již svého slova u řečnického stolku ujal advokát, insolvenční správce, člen představenstva České advokátní komory a předseda její Sekce pro insolvenční právo, JUDr. Michal Žižlavský, aby popsal, jaká je „Role advokáta v oddlužení“. Ve svém příspěvku se zaměřil na úlohu advokáta nejen při sepisu návrhu na povolení oddlužení, ale v celém průběhu insolvenčního řízení. Upozornil v této souvislosti zejména na to, že „advokát nikdy nepřestává být advokátem, a to ani při sepisu insolvenčního návrhu. Není to jen pečlivý vyplňovatel formuláře, ale jeho role je daleko důležitější a je třeba mít na paměti, že když dva dělají totéž, není to vždy totéž.“ Dotkl se také otázek odměny advokáta a jeho odpovědnosti, a upozornil přítomné auditorium na některé novinky, které přináší „oddlužovací“ novela insolvenčního zákona a které by neměly pozornosti advokátů uniknout. Přítomné také seznámil se Stanoviskem ČAK k odměně advokátů za sepis návrhu na povolení oddlužení a samozřejmě popsal také vztahy mezi odměnou dohodnutou, pevně danou a limitovanou.

Jeho kolega advokát a insolvenční správce se zvláštním povolením Mgr. Adam Sigmund se pak věnoval otázkám „Oddlužení podnikatelů“. Podle jeho slov platí, že ačkoliv insolvenční zákon umožňuje oddlužení podnikatelů – fyzických osob, doposud jasně nestanovil metodu výpočtu jejich splátkového kalendáře. Stane se tak právě nyní, až s novelou účinnou od 1. června 2019. Dosavadní značně rozkolísaná soudní praxe tak dostane jasné kontury. „Přístup k jednotlivým dlužníkům – podnikatelům a tím i k míře uspokojení jejich věřitelů se ustálí,“ věří Mgr. Adam Sigmund. Další změny je však ještě třeba očekávat s nadcházející harmonizací evropské směrnice o rámcích pro preventivní restrukturalizaci a druhé šanci.
Vaší pozornosti doporučujeme článek Mgr. Adama Sigmunda „Specifika oceňování podniku v insolvenci“ na str. 40 květnového Bulletinu advokacie.

Po krátké přestávce na kávu pokračoval insolvenční blok přednáškou členky představenstva ČAK, advokátky a insolvenční správkyně z nedaleké Olomouce. JUDr. Lenka Vidovičová, LL.M., nazvala svou přednášku „Podřízené pohledávky – více otázek než odpovědí“. Jak uvedla, novela insolvenčního zákona účinná od 1. června 2019 poměrně razantně zasáhla do struktury přihlašovaných pohledávek v případě, kdy bude úpadek řešen oddlužením. Určující má být výše jistiny v okamžiku jejího vzniku a výše příslušenství – jejich vzájemná výše pak může vést k tomu, že pohledávka bude „rozlomena“ na část řádnou a část podřízenou. Nová právní úprava přináší mnoho otázek a odpovědi na některé z nich přinese až praxe a postoj věřitelů. Ostatně tomuto tématu se věnovala i ve svém článku „Podřízené pohledávky nově při řešení úpadku oddlužením“, který naleznete na str. 33 Bulletinu advokacie 5/2019, a který vřele doporučujeme.

Program pokračoval vystoupením nazvaným „Hodnocení poctivého přístupu dlužníka k vyrovnání s věřiteli“, které přednesl advokát a insolvenční správce JUDr. Oldřich Řeháček. Slovy „kladu si otázku, je-li oddlužení skutečně pro každého“ zahájil svou přednášku a pokračoval s tím „že i po novele, je třeba si přiznat, že nikoli a bude třeba zohledňovat zejména poctivost dlužníka“. Ve svém vystoupení se pak logicky zaměřil na vytýčení hranic mezi ekonomickou nabídkou dlužníka pro jeho věřitele, dlužníkovým úsilím o maximální uspokojení uplatněných pohledávek a jeho poctivým přístupem. Upozornil zejména na to, že se nic nemění na nutnosti pečlivě posuzovat dlužníkovu poctivost a zjišťovat jeho případnou lehkomyslnost anebo nedbalost. A zároveň je nutné dlužníky varovat před laxním či nepoctivým přístupem.

Advokát, insolvenční správce a rozhodce JUDr. Daniel Ševčík, Ph.D., pokračoval přednáškou, kterou nazval „Vývoj míry uspokojení věřitelů v konkursu – působí u insolvenčních správců efekt olivy, kdy větší tlak přináší vyšší užitek?“ Body jeho vystoupení pak tvořila témata jako míra uspokojení věřitelů ve vazbě na požadavky na výkon funkce, stabilita právního prostředí a historické souvislosti, tlakové body pro advokáta vůči insolvenčnímu správci a otázka toho, že „nemravné je dluhy neplatit, nikoli vymáhat.“

Další řečník Mgr. Jiří Šebesta, taktéž advokát a insolvenční správce, jako poslední vystupující dopoledního insolvenčního panelu přednesl téma „Praktické aspekty výkonu funkce insolvenčního správce v oddlužení“. Ideální zákon podle jeho slov představuje dosažení efektivního a intenzivního přenosu a sdílení znalostí a zkušeností mezi výzkumem, legislativou a právní praxí, a to na dlouhodobé, systematické bázi a „každý nový insolvenční případ je pro opravdového insolvenčního správce velkou výzvou,“ dodal. Ve svém vystoupení tak pojednal o roli insolvenčního správce, pilířích a zásadách insolvenčního řízení, ale i o problematice žalob. 

Moderní trendy v poskytování právní pomoci 

Odpolední blok se zaměřil na moderní trendy v poskytování právní pomoci. Moderování této části konferenčního dne se ujala advokátka, ředitelka brněnské pobočky ČAK JUDr. Irena Schejbalová a hned uvedla první přednášející. 

Advokátka a členka představenstva ČAK JUDr. Monika Novotná si pro přítomné totiž připravila vysoce aktuální téma „Dopad implementace směrnice DAC6 na povinnost mlčenlivosti advokátů“. Předmětem jejího vystoupení tak bylo logicky poskytnutí aktuálních informací ke stavu implementace směrnice o povinném oznamování přeshraničních uspořádání DAC 6. Cílem této směrnice je zavedení povinné informační povinnosti především pro osoby poskytující poradenské služby v přeshraničních transakcích s daňovými dopady. Primárně do skupiny oznamovatelů – tzv. zprostředkovatelů – patří i advokáti. V souvislosti s implementací směrnice tak hrozí prolomení ochrany profesní mlčenlivosti. O tomto tématu jsme na stránkách Bulletinu advokacie i Advokátního deníku informovali již několikrát, například ZDE nebo ZDE. Nejnovější a nejpodstatnější informací z úst doktorky Novotné však bylo sdělení, že začátkem tohoto týdne ministerstvo financí akceptovalo připomínky ČAK a nyní je nutné doufat ve zdárné projednání ve Sněmovně.

Advokát a další z členů představenstva ČAK JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb., pak vystoupil s dalším vysoce aktuálním tématem, a to „Výkon advokacie prostřednictvím online platforem“. Technologie se vyvíjejí raketovým tempem a pronikají již také na pole poskytování právní pomoci, což vnímá jako přirozené, avšak během svého vystoupení několikrát apeloval na to „že ať vykonáváte advokacii husím brkem nebo pomocí nejnovějších technologií, vždy to je a bude advokacie, která musí dodržovat své základní principy a atributy.“ Ve svém vymezeném čase tak přítomné seznámil s jednotlivými body výkladového stanoviska ČAK k poskytování právních sužeb online, které bylo zasláno do datových schránek všech advokátů koncem dubna a je rovněž publikováno na str. 7-8 květnového vydání Bulletinu advokacie. V této souvislosti doporučujeme také rozhovor s doktorem Maisnerem v Advokátním deníku. Závěrem své přednášky uvedl z pohledu online právních služeb akceptovatelný příklad: http://www.pravnilinka.cz/, ale i opačný, nehodný doporučení: http://www.levnypravnik.cz/.

Ostravský advokát, dlouholetý člen představenstva ČAK, kolega JUDr. Radim Miketa se zaměřil na „Odpovědnost advokáta ve světle judikatury“. V rámci nastíněného tématu pojednal zejména o odpovědnosti advokáta za újmu způsobenou klientovi při poskytování právní služby s odkazem na aktuální judikaturu vyšších soudů. Dále poukázal také na úskalí dodržování jednotlivých povinností advokáta a možné odpovědnostní důsledky při jejich nesplnění. Závěrem rovněž zmínil problematiku vztahu advokát a klient v souvislosti s nově konstituovaným trestným činem maření spravedlnosti dle §347a trestního zákona.

Moderátorka odpoledního bloku, advokátka a ředitelka brněnské pobočky ČAK JUDr. Irena Schejbalová se ujala i samostatného odborného vystoupení nazvaného „Aktuální praktické otázky při výkonu advokacie“, v němž se zaměřila právě na každodenní praxi a problémy z ní vyplývající. Pojednala tak o odpovědnosti advokátů za činnost jejich advokátních koncipientů a zaměstnanců, jakož i změně spočívající v tom, že nyní může mít advokát zapsané koncipienty až po roce vlastní praxe a může jich být maximálně pět. Dříve totiž nebyl výjimečným případem mladý, čerstvě zapsaný advokát mající celý regiment koncipientů. To už dnes naštěstí možné není. Dotkla se ale i nově navrženého systému advokátních zkoušek, který se začne uplatňovat od letošního podzimu. A nemohla se vyhnout také dalším tématům, jako jsou reklama na právní služby vs. etický kodex, kontrola ověřovacích knih a další.

Brněnská konference byla jak tématy, tak i obsazením hodnocena vysoce pozitivně a již nyní se mohou advokáti a další potenciální účastníci těšit na její pokračování 9. října 2019 v Ostravě a 28. listopadu 2018 v Praze.

Organizátoři děkují partnerům, Česká advokátní komora zejména společnosti WI-ASS ČR a C. H. Beck za podporu a pomoc.

JUDr. HANA RÝDLOVÁ

Foto: Igor Zehl