Studie Legal Data Hub: Speciální trestní sazby pro recidivisty jsou škodlivé
Česko má mezi zeměmi Evropské Unie jednu z největších vězeňských populací: 180 vězňů na 100 000 obyvatel. Vysoký počet vězňů ale nemá primárně proto, že by do vězení přicházelo mnoho pachatelů, ale protože čeští vězni tráví ve vězení dlouhou dobu. Jednou z příčin tohoto stavu jsou vysoké trestní sazby, zejména jejich dolní hranice. A nepřiměřeně vysoké jsou tzv. speciální trestní sazby pro recidivisty.
Takové je hlavní zjištění aktuální studie Legal Data Hubu, jež je součástí projektu Právnické fakulty UK a zabývá se právě problémem speciálních skutkových podstat pro recidivisty. Autorem této studie odborný asistent katedry trestního práva na Právnické fakultě UK a výzkumný pracovník Ústavu státu a práva AV ČR JUDr. Jakub Drápal, M.Phil., Ph.D., který je považuje za nepromyšlené a dokonce škodlivé.
Příkladem je opakovaný podvod: Pokud se dopustíte podvodu do tří let od potrestání, tak je Vám ukládán trest ve výměře 0,5-3 roky namísto běžné sazby 0-2 roky. Takových speciálních trestních sazeb pro recidivisty má český právní řád 38!
![](https://advokatnidenik.cz/wp-content/uploads/drapal3.jpg)
„Speciální trestní sazby pro recidivisty jsou nevhodné zejména proto, že principem moderního trestního práva je trestat primárně za trestný čin a nikoli za to, jaký život pachatel vedl. Byť je na místě recidivisty trestat o něco přísněji, stanovovat speciální trestní sazby pro recidivisty není ani spravedlivé, ani efektivní,“ uvádí autor a dokladuje to na příkladu krádeže. „Krádež není typově závažnější jen proto, že se jí dopustil recidivista, a stráví-li oběť osm týdnů na nemocenské, není pro ni zásadní, zda ji napadl recidivista či nikoli,“ uvádí JUDr. Drápal. Podle něj poskytuje trestní právo i bez speciálních trestních sazeb pro recidivisty dostatek možností k přísnějšímu trestání recidivistů.
A přichází s překvapivým zjištěním. „Pokud bychom zrušili speciální trestní sazby pro recidivisty, soudy by ročně uložily o 1850 let nepodmíněných trestů odnětí svobody méně (a to jen u čtyř nejčastějších skupin trestných činů). Největší vliv by mělo zrušení speciální skutkové podstaty u krádeží, za které by bylo ročně uloženo o 1250 let nepodmíněných trestů odnětí svobody méně. Zrušením těchto speciálních trestních sazeb by stát snížil vězeňskou populaci přibližně o desetinu a ročně by tím ušetřil zhruba jednu miliardu korun.“
Zvláštním případem speciální úpravy pro recidivisty je opakovaná krádež, u které není třeba způsobit žádnou škodu, aby se stala trestným činem, v důsledku čehož jsou stíhána zcela bagatelní jednání. Ze zjištění autora vyplývá, že minimálně několik stovek lidí je ročně odsuzováno za krádeže se škodou do 1 000 Kč, přičemž se často jedná o naprosté maličkosti typu krádeže několika housek. Nastavení minimální hranice i u opakované krádeže (například na 1 000 Kč) by zamezilo přílišnému rozpínání trestní represe a ušetřilo by desítky milionů korun ročně.
„Obě změny jsou administrativně lehce proveditelné, spočívají pouze ve velmi jednoduchých úpravách trestního zákoníku. Zároveň vedou ke spravedlivějšímu trestání v Česku a mohou českému trestnímu systému ušetřit velmi významné prostředky,“ dodává závěrem JUDr. Drápal a odkazuje na plné znění studie, kde zveřejnil detailnější informace.
Zdroj: Právnická fakulta UK
Foto: ČAK; canva.com
Graf: PF UK