Slovenský parlament dne 4. května nevydal k vazebnímu stíhání obviněného expremiéra a šéfa opoziční strany Směr-sociální demokracie Roberta Fica. Bude tak dál vyšetřován na svobodě. Prokuratura, která do sněmovny žádost o souhlas s jeho stíháním ve vazbě podala, tvrdila, že na svobodě by politik mohl ovlivňovat svědky. Slovenský expremiér Fico obvinění opakovaně označil za politickou mstu a snahu o likvidaci opozice.

Robert Fico byl spolu se svým stranickým kolegou, exministrem vnitra a nyní také advokátem Robertem Kaliňákem, na kterého soud vazbu již uvalil, obviněn z několika trestných činů včetně založení a podpory zločinecké skupiny. Vyšetřovatel je podezírá ze zneužívání policie a finanční správy proti politickým oponentům v době, kdy byli u moci, mezi nimi i bývalého prezidenta Andreje Kisky a někdejšího opozičního politika Igora Matoviče, současného ministra financí. Oba obvinění advokáti přišli o funkce v kabinetu během politické krize po vraždě novináře Jána Kuciaka v roce 2018.

V souvislosti s probíhajícím stíháním advokátů byla Slovenská advokátní komora opakovaně médii i obviněnými advokáty vyzvána, aby se k těmto řízením vyjádřila.

„Abychom se vyhnuli pochybnostem na základě zákonem vymezených úkolů Slovenské advokátní komory jako nezávislé profesní organizace, předkládáme 25. dubna 2022 následující prohlášení k tématu trestního stíhání advokátů (tj. nejen v aktuálních případech).“

Slovenská advokátní komora nemá pravomoc ovlivňovat rozhodování orgánů činných v trestním řízení v konkrétních případech. Jako zájmový orgán samosprávy plně respektujeme výkon věcné kompetence státních orgánů, zejména soudů. Zároveň jako profesní organizace nezasahujeme do samostatné práce obhájců, a to ani v případech, kdy je proti advokátovi zahájeno trestní řízení.

Navzdory výše uvedenému komora v minulosti zaznamenala tendence ze strany orgánů činných v trestním řízení stíhat advokáty nikoli za vlastní trestné činy, ale pouze za to, že dělají svou práci. Je proto vhodné, aby při stíhání jakéhokoli advokáta/obhájce byla věnována zvýšená pozornost také rozměru ochrany práva na obhajobu. Přitom zdůrazňujeme, že svobodný a nezávislý výkon obhajoby je zárukou spravedlivého procesu a právního státu v demokratické společnosti. Při trestním stíhání je proto vždy nutné hodnotit případ i z hlediska práva na obhajobu a požadavků spravedlivého procesu, který zároveň předpokládá rovnost zbraní obžaloby a obhajoby. Jinak by mohlo dojít k narušení materiálního chápání rovnosti zbraní státního zastupitelství a obhajoby v trestním řízení před soudy a právo na spravedlivý proces by mohlo být ohroženo.

S ohledem na tyto zásady poskytla Slovenská advokátní komora ve stejný den, kdy byli zadrženi veřejně známí advokáti (20. dubna 2022), sdělovacím prostředkům prohlášení, v němž odmítla komentovat konkrétní řízení v souladu se svými vymezenými úkoly, ale zároveň poukázala na potřebu zvýšené obezřetnosti při stíhání advokátů: „Aniž bychom jakkoli komentovali probíhající trestní stíhání, připomínáme, že v souladu s ustálenou judikaturou ESLP a Ústavního soudu Slovenské republiky je nutné při stíhání advokátů/právníků (ale i soudců, státních zástupců) postupovat s maximální opatrností vzhledem k možné souvislosti s ochranou práva na obhajobu jako jednoho ze základních pilířů právního státu.“ (Tisková zpráva SAK, 20. dubna 2022).

Slovenská advokátní komora na tomto postoji trvá a v souladu se svým posláním chránit a prosazovat zájmy advokátů opakuje zásady, které je třeba brát v úvahu při stíhání advokátů, zejména pokud jde o trest odnětí svobody. Bez hodnocení konkrétních trestních řízení odkazuje v tomto ohledu také na znění nálezu Ústavního soudu Slovenské republiky sp. z. III. ÚS 33/2021. Jedná se o nález vydaný v rámci řízení před Ústavním soudem, na kterém se komora podílela na zvláštním podpůrném stanovisku (amicus curiae). Z nálezu, který cituje jsou zvýrazněné části SAK.

„Stejně jako ESLP je Ústavní soud toho názoru, že uvěznění osob činných v oblasti práva (soudců, státních zástupců, advokátů) musí podléhat nejpřísnějšímu posouzení (např. rozsudek ESLP ze dne 16. 4. 2019 ve věci Alparslan Altay c. Turecko, stížnost č. 12778/17 ve vztahu k soudcům). V případě advokátů je v sázce nejen výkon svobodného povolání advokáta, ale jakékoli stíhání advokáta v souvislosti s výkonem jeho povolání má rovněž zmrazující účinek na ostatní advokáty, pokud jde o poskytování takové pomoci ve prospěch klienta, čímž podkopává důvěru v právní stát. Právníci hrají v soudnictví klíčovou roli, protože působí jako prostředníci mezi společností (klienty, které zastupují) a soudem. Jejich úkolem je zajistit důvěru mezi společností a soudy, a učinit tento úkol nezbytným pro demokracii a právní stát (v. rozsudek ESLP Francois C. France, stížnost č. 26690/11, bod 51 a citovaná judikatura). Proto je nutné postupovat při trestním stíhání advokátů, respektive jejich vazebním stíhání s nejvyšší mírou opatrnosti.“

Ústavní soud SR tímto podle názoru SAK nastavil jasná pravidla, kterými jsou povinny řídit se orgány činné v trestním řízení i soudy.

Zdroj: SAK; ČTK
Foto: canva.com