Veřejný ochránce práv JUDr. Stanislav Křeček zveřejnil výroční zprávu za rok 2021 a informoval o ní Poslaneckou sněmovnu PČR. Ve zprávě shrnuje své poznatky za uplynulý rok, nejčastější podněty a problémy, ale také doporučení ke změnám právních předpisů nebo vydané sankce v případech, kdy nedosáhl nápravy.

 

V roce 2021 přišlo ombudsmanovi 7 988 podnětů, celých 70 % z nich spadalo do působnosti veřejného ochránce práv a mohl se jimi zabývat. Po poklesu v prvním „covidovém“ roce tak podíl podnětů v působnosti vloni opět stoupl.

Lidé podobně jako v minulých letech nejčastěji hledali u ombudsmana pomoc s problémy v oblasti sociálního zabezpečení – sešel se v ní téměř takový počet případů jako v dalších třech nejvytíženějších oblastech dohromady. Jde o oblasti staveb a regionálního rozvoje, správu na úseku zdravotnictví a oblast armády, police a vězeňství.

Ombudsman Stanislav Křeček zahájil v roce 2021 849 nových šetření, z nich 56 bylo z vlastní iniciativy. V témže roce veřejný ochránce práv ukončil 840 šetření, v 633 věcech přitom zjistil pochybení úřadů nebo diskriminaci. Ve většině případů (484) úřady po vydání zprávy o šetření pochybení napravily, v dalších 114 případech úřady chybu nenapravily, ale učinily tak po vydání závěrečného stanoviska, když přijaly navržená opatření k nápravě. Pouze v 17 případech úřad chybu napravit odmítl, a ombudsman proto musel uložit sankci v podobě vyrozumění nadřízeného úřadu, případně informování veřejnosti.

 

 

 

Sankce

K sankci přistoupil Stanislav Křeček například v případě Ministerstva práce a sociálních věcí, které nespolupracovalo při řešení několika případů týkajících se posuzování nároku na příspěvek na péči nebo zvláštní pomůcku. Ombudsman ministerstvo opakovaně upozorňoval na neúplné a nepřesvědčivé posudky o zdravotním stavu. Ministerstvo ovšem odmítlo provádění kontrolních lékařských prohlídek jako možného opatření k nápravě. Ty se přitom podle veřejného ochránce práv dobře osvědčily v šetřeních týkajících se invalidních důchodů.

Sankci jsme uplatnili také v případě činnosti neregistrovaného zařízení sociálních služeb na Znojemsku. Formálně se jedná pouze o spolek, jehož členy jsou ubytovaní senioři. Reálně ale zařízení funguje jako domov pro seniory a mělo by se tedy registrovat coby pobytová sociální služba. To Spolek téměř dva roky vytrvale odmítá.

 

Legislativní doporučení a připomínky k materiálům ministerstev

Ombudsman Křeček adresoval za rok 2021 Poslanecké sněmovně PČR tři legislativní doporučení. Při svém šetření okolností havárie na řece Bečvě narazil veřejný ochránce práv na nedostatky stávající právní úpravy. Jde především o nepřehlednost regulace ohlašování havárie či nejasnosti v tom, kdy má práce při zneškodňování havárií začít řídit krajský úřad, nebo který krajský úřad má práce řídit v případě, že havárie zasáhne území více krajů. Ministerstvo životního prostředí již přislíbilo, že novelu vodního zákona připraví.

Na místě je podle JUDr. Křečka také komplexní úprava opatrovnictví a podpůrných opatření. Na roztříštění odpovědnosti státu za veřejné opatrovnictví upozorňuje veřejný ochránce práv opakovaně. Oblast dosud nemá vlastního gestora v podobě jednoho ministerstva, ale dělí se o ni Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti. Domluva na možných systémových změnách je proto komplikovaná.

Do třetice upozornil ombudsman sněmovnu na zastaralou právní úpravu týkající se umělého přerušení těhotenství. Podmínky pro provedení interrupce stanoví vyhláška k zákonu o umělém přerušení těhotenství, přestože podmínky pro výkon práva by obecně měly být stanoveny zákonem, nikoli prováděcím předpisem. Vyloučení provedení interrupce u některých žen v závislosti na jejich věku a počtu dětí, které porodily, považuje ombudsman za diskriminační z důvodu věku a rodičovství. Zákon o umělém přerušení těhotenství podle něj také nevhodně formuluje přípustnost provedení interrupce cizinkám, které se na území České republiky zdržují přechodně.

Ve výroční zprávě shrnul veřejný ochránce práv i starší legislativní doporučení z let 2019 a 2020 a jejich vyhodnocení. Poslední dvě výroční zprávy veřejného ochránce práv Sněmovna neprojednala.

V roce 2020 vznesl ombudsman celkem 35 připomínek k 11 materiálům ministerstev, z toho šlo o osm právních předpisů, 13 připomínek (37 %) zákonodárci přijali, další dvě pak přijali částečně. Úspěšnost legislativních doporučení veřejného ochránce práv ovlivnil konec volebního období, protože některé zákony nestihli poslanci projednat.

 

Prevence špatného zacházení s lidmi omezenými na svobodě

Vloni oslavila Kancelář veřejného ochránce práv již 15 let působení na poli prevence špatného zacházení a 10 let sledování vyhoštění. Jako pozorovatelé se její zástupci zúčastnili pěti vyhoštění cizinců, navštívili 32 zařízení, kde jsou lidé omezení na osobní svobodě. Nadále sledovali, zda kvůli protiepidemickým opatřením nedochází k nadměrným zásahům do práv lidí pobývajících v těchto zařízeních, ať už jde o klienty zařízení sociálních služeb, pacienty, děti nebo vězněné osoby. Jako nepřiměřený a nezákonný vyhodnotili například zákaz vycházení pro klienty domovů pro seniory a domovů pro osoby se zvláštním režimem, který na jaře 2021 platil i po skončení nouzového stavu.

 

Rovné zacházení a diskriminace

Téma covidových opatření rezonovalo i v agendě rovného zacházení. Kancelář veřejného ochránce práv se zabývala pravidly testování žáků ve školách nebo možnostmi očkování pro cizince. V létě vyšla první z řady monitorovacích zpráv o rovném zacházení. Jsou v ní popsána kritéria pro další systematické sledování problematiky vzdělávání Romů, rovného odměňování žen a mužů a některých procesních otázek.

 

Monitorování práv lidí s postižením

Celkem šestkrát se vloni sešel poradní orgán ombudsmana pro oblast monitorování práv lidí s postižením. V této agendě bylo vydáno šest Doporučení – například poskytovatelům zdravotních a sociálních služeb v Doporučení prakticky shrnuli problematiku očkování klientů a pacientů s podpůrným opatřením nebo sníženou schopností rozhodování. V dalších Doporučeních byla pozornost věnována kupříkladu přístupnosti procesu sčítání lidu, domu a bytů nebo podpoře voličů v pobytových sociálních službách. Odborné veřejnosti ombudsman představil ukazatele, jejichž prostřednictvím bude možné sledovat, jak si Česká republika vede při naplňování Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením.

 

Úspěchy

Vloni pomohla Kancelář veřejného ochránce práv například podnikatelům v úpadku, kteří neměli nárok na kompenzační bonus. Česká televize začala na doporučení ombudsmana v internetovém archivu nabízet záznam hlavní zpravodajské relace Události ve znakovém jazyce. (Přehled dalších významných momentů nabízí příloha.)

 

Výroční zpráva za rok 2021

 

Zdroj: Kancelář veřejného ochránce práv
Foto: canva.com