Evropská unie poprvé využila svůj sankční režim k potrestání násilí páchaného na ženách a porušování jejich práv. Členské země zařadily dne 7. března 2023 na sankční seznam devět lidí a tři instituce z Ruska, Afghánistánu, Íránu a dalších zemí. Oznámila to Rada EU, tedy orgán, sdružující unijní země. Mezi potrestanými jsou mimo jiné ruští vojenští velitelé či ministři afghánského hnutí Tálibán.

Evropská unie zavedla možnost trestat porušování lidských práv po celém světě v roce 2020. Od té doby zmrazila majetek a zakázala cesty do členských zemí řadě úředních či vojenských činitelů odpovědných například za mučení, mimosoudní popravy či další druhy násilí. Nyní se rozhodla potrestat násilné činy páchané na ženách.

„Budeme bojovat a eliminovat všechny formy násilí na ženách, ať k němu dochází kdekoli,“ řekl k rozhodnutí vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell. Zdůraznil, že unie krok přijala den před Mezinárodním dnem žen.

Na sankční seznam přibyli mimo jiné dva ruští vojenští velitelé Nikolaj Kuzněcov a Ramil Ibatullin, kteří se podle EU během ruské invaze na Ukrajině dopouštěli sexuálního násilí. Mezi potrestanými jsou i dva činitelé moskevské policie, kteří mají na svědomí svévolná zadržování a mučení žen v rámci současných zásahů proti oponentům režimu. Stejný osud potkal i dva ministry vládního afghánského islamistického hnutí Tálibán odpovědné za genderovou segregaci a diskriminaci žen.

Sankce se nově týkají také dvojice velitelů jihosúdánských milicí či náměstka ministra vnitra Barmy. Zahrnou i syrské republikánské gardy, íránskou věznici Karčak a úřad šéfa vojenské bezpečnosti v Barmě.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com