Dne 24. 8. 2021 se na Českou advokátní komoru obrátil z pozice šéfredaktora Právního rádce Martin Drtina s tím, aby mu do druhého dne zaslalo vedení Komory odpovědi na celkem čtyři otázky. Jelikož následně byla v článku zveřejněném dne 27. 8. 2021 v tištěných Hospodářských novinách a zpravodajském webu iHNed.cz z celého souboru odpovědí Komory užita toliko jedna věta, mj. s relativizujícím dovětkem, přitom redaktor ve zjevné součinnosti s kandidátem Otevřené advokacie Tomášem Nahodilem užil dané téma k účelovému ostouzení legislativní práce představenstva, legislativního odboru ČAK a advokátů odborných sekcí, považujeme za vhodné otázky a kompletní odpovědi zveřejnit advokátnímu stavu v plném znění.

• Z jakého důvodu ČAK brojí proti živnosti 80, když je v napadeném nařízení vymezena tak, že nejde o poskytování činnosti notářů ani advokátních služeb?

Hlavním důvodem pochopitelně je, že se vymezení obsahové náplně oboru živnosti č. 80 překrývá s definicí pojmu „poskytování právních služeb“ dle § 1 odst. 2 zákona o advokacii, čímž vzniká situace, kdy právní služby podle zákona o advokacii jsou oprávněni poskytovat rovněž podnikatelé podle živnostenského zákona, což je však právě živnostenským zákonem vyloučeno (viz § 3 odst. 2 písm. c/ živnostenského zákona, podle kterého živností není v rozsahu zvláštních zákonů činnost notářů a advokátů).

Tuto legislativní schizofrenii není možné odstranit Vámi zmíněným lakonickým konstatováním, že „obsahem činnosti není činnost notářů a osob oprávněných k výkonu advokacie podle zákona o advokacii“.

Je na místě to připomenutí, že zákon o advokacii č. 85/1996 Sb. zrušil ke dni jeho účinnosti, tj. ke dni 1. 7. 1996 živnostenská oprávnění k poskytování právních služeb vzniklá podle zvláštních předpisů, tj. v dané době právě podle živnostenského zákona. Na základě dané právní úpravy mohou právní služby poskytovat pouze advokáti a další osoby dle zákona o advokacii nebo jiných zvláštních zákonů (notáři, patentoví zástupci atd.), nikoli však podnikatelé na základě živnostenského zákona. Zmíněná nezákonnost pak vzniká na základě právního předpisu nižší právní síly (vládní nařízení), jenž je v rozporu s předpisem vyšší právní síly (zákonem).

• Z čeho konkrétně dovozujete, že by tato živnost mohla být v kolizi s činností advokátů?

Kromě již řečeného je nezbytné si uvědomit podstatu a charakter té které služby, tj. jde-li o službu právní, či nikoli. Pokud obsahové vymezení uvedené volné (sic!) živnosti fakticky umožňuje např. smluvní převod podílů v právnických osobách, smlouvy o vyčlenění majetku atd., zakládá tím oprávnění, aby osoby bez podmínky kvalifikace, bez pojištění a odpovídající odpovědnosti poskytovaly ryze právní služby. V té souvislosti si dovoluji připomenout, že podobné smlouvy jsou sice někdy jednoduché, avšak v mnoha případech velmi komplikované (např. ve sféře zdravotnictví).

Návrh veřejného ochránce práv vítáme mimo jiné z toho důvodu, že bude Ústavním soudem posouzeno, nakolik zákonná úprava, ať již se týká činnosti advokátů nebo notářů, poskytuje ochranu klientům tím, že svěřuje právní služby do rukou členů regulovaných profesí, nebo zdali stát na tuto garanci kvality rezignuje a umožňuje tím de iure výkon advokacie i na základě živnosti volné.

• Tato úprava se do právního řádu dostala skrze novelu zákona AML. Advokátní komora nebyla připomínkovým místem? Z jakého důvodu nevznesla své výhrady už v průběhu legislativního procesu?

Česká advokátní komora samozřejmě byla připomínkovým místem ve vztahu k novele zákona AML a svého postavení náležitě využívala.

Problém spočívá v tom, že v době koncipování připomínek bylo na eKlepu pouze znění novely AML při současném odkazu na změnu živnostenského zákona, avšak bez vymezení obsahové náplně živnosti „Poskytování služeb pro právnické osoby a svěřenské fondy“.

Asi se shodneme na tom, že podobné služby mohou být ekonomického, organizačního či např. personálního charakteru, tzn. ze samotného názvu živnosti, který skutečně reflektuje znění zákona AML, nebylo možno ani předpokládat, že půjde mj. o služby právního charakteru.

Obsahová náplň byla do textu včleněna až v rámci doplňkového připomínkového řízení, v němž již ČAK připomínkovým místem nebyla. Podotýkám, že máme k dispozici rozsáhlou elektronickou komunikaci, která má slova potvrzuje, přitom připomínkového a dohodovacího řízení, jež se týkalo všech obsahově vymezených ustanovení souvisejících s advokacií, jsme se účastnili velmi intenzivně a ve velkém rozsahu. Pro úplnost ještě podotýkám, že jsem si jednáním ověřil, že daná problematika nebyla ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu konzultována ani se zástupci Ministerstva spravedlnosti.

• Bude vedle ombudsmana iniciovat ČAK u zákonodárců podání návrhu na zrušení části živnostenského zákona?

V současné chvíli jsme přivítali návrh ombudsmana a očekáváme, že Ústavním soudem budeme vyzváni k podání tzv. stanoviska dotčeného orgánu. O dalším postupu rozhodneme na nejbližší schůzi představenstva ČAK.

JUDr. Vladimír Jirousek, předseda České advokátní komory

Foto: redakce AD