Nejvyšší správní soud (NSS) odmítl svým usnesením sp. zn. Vol 5/2020 z 3. listopadu 2020 podnět muže, který je ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Mírov. Ten si stěžoval na porušení svého práva volit v senátních volbách, ve svém podnětu však dostatečně neupřesnil, čeho přesně se domáhá.

Navrhovatel doručil Nejvyššímu správnímu soudu dne 19. října 2020 návrh, který označil jako „žalobu na porušení práva volit postupem Vězeňské služby ČR v senátních volbách (volební okrsek Přerov)“. Uvedl, že je rodilým Přerovanem a v Přerově má hlášen trvalý pobyt, toho času se však nachází ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Mírov. Účast ve volbách považuje nejen za své ústavní právo, ale přímo za svou povinnost. Z tohoto důvodu navrhovatel spolu s dalšími vězni podepsal ve Věznici Mírov příslušný dokument. Potud považuje postup vězeňské služby za bezvadný, neboť se dotázala vězňů, zda chtějí volit, a získala jejich stanovisko. Navrhovatel však následně neobdržel volební lístky pro obvod č. 66, Olomouc, v němž se nachází Věznice Mírov. Namítá, že vězeňská služba se nijak nepokusila zajistit výkon jeho volebního práva, např. pomocí voličského průkazu, a to navzdory skutečnosti, že navrhovatel svůj zájem účastnit se voleb deklaroval. Vzhledem k nouzovému stavu navrhovatel akceptuje, že jeho volební právo „propadlo“ a spokojí se s konstatováním jeho porušení a finanční náhradou, neboť to příslušnou organizační jednotku státu (Vězeňskou službu ČR) vyjde levněji než opakování voleb.

Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 21. 10. 2020, č. j. Vol 5/2020-7, vyzval navrhovatele k odstranění vad návrhu. Konkrétně jej vyzval, aby formuloval zákonem přípustný výrok rozhodnutí (petit), jehož vydání se domáhá, jinak bude jeho návrh odmítnut. Zdůraznil, že se navrhovatel může podáním návrhu domáhat neplatnosti hlasování, neplatnosti voleb nebo neplatnosti volby kandidáta. Tuto pasáž soud v odůvodnění usnesení pro větší srozumitelnost zvýraznil tučným písmem.

Navrhovatel ve svém dalším návrhu neuvedl, jakého výroku rozhodnutí, který zákon o volbách připouští, se domáhá. Jinými slovy nenaformuloval zákonem přípustný petit – neupřesnil, zda se u soudu domáhá neplatnosti hlasování, neplatnosti voleb nebo neplatnosti volby kandidáta. Naopak výslovně formuloval petit, který zákon o volbách nepřipouští (konstatování porušení volebního práva). I přes poučení soudu trvá na návrhu, který § 87 odst. 2 zákona o volbách neumožňuje. NSS upozorňuje, že za této situace nemůže spekulativně domýšlet, čeho se navrhovatel ve smyslu zákona o volbách chce domoci, neboť by tím přestal být nestranným rozhodčím sporu, ale přebíral by funkci jeho zástupce (advokáta).

Volební senát NSS dospěl k závěru, že nebyly splněny podmínky řízení a tento nedostatek nebyl přes výzvu soudu odstraněn, takže návrh není projednatelný, a z tohoto důvodu jej odmítl.

Nejvyšší správní soud obdržel po senátních volbách celkem sedm podnětů, žádnému ze šestice již vyřízených nevyhověl. Projednat ještě musí volební stížnost Aliance národních sil a Jednotných. Tyto subjekty společně poukazují na to, že neměly adekvátní přístup do médií, volby připodobnily k „reality show předem určených vítězů a poražených“.

Usnesení Nejvyššího správního soudu sp. zn. Vol 5/2020 vydané 3. listopadu najdete ZDE.

Zdroj: Nejvyšší správní soud
Foto: Lehotsky / CC BY-SA 3.0 / https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=21017018