Petr Bříza a Ondřej Trubač: Právo musí být rozumné v každé době

Nezávislá skupina téměř dvou desítek právníků z praxe i akademické sféry působících v nejrůznějších oborech práva založila koncem května letošního roku názorovou platformu Rozumné právo. Jak již tehdy uvedla, jejím cílem je poskytnout odbornou oponenturu návrhů zákonů a dalších regulatorních opatření a zároveň sloužit i jako zásobárna podnětů pro jejich racionální implementaci v českých podmínkách, a to nejen po dobu, kdy budou přetrvávat následky epidemie Covid-19. S jejími dvěma zakládajícími členy, JUDr. Petrem Břízou, Ph.D., LL.M., a JUDr. Ondřejem Trubačem, Ph.D., LL.M., jsme si povídali o tom, co bylo tím největším impulsem k založení platformy a jaké jsou její cíle.

  • Platforma Rozumné právo vznikla před několika týdny jako reakce na situaci okolo pandemie Covid-19. Co konkrétně bylo „spouštěčem“, oním posledním impulsem k jejímu založení?

Viděli jsme, že se aktivují různé skupiny odborníků, aby v těžké době přispěli svým názorem k řešení koronavirové krize, hodně aktivní byli v tomto směru zejména ekonomové. Hlas právníků ale chyběl, a přitom se narychlo a pod velkým tlakem připravovala krizová legislativa a zdálo se nám, že zde chybí odborná právnická platforma neomezená na určitou právnickou profesi, která by mohla konstruktivně připomínkovat a pomáhat formovat zákonodárné snahy, které měly či mohly mít velké důsledky na naše každodenní životy a fungování státu. Pokud se ale ptáte na tu poslední kapku, na ten bezprostřední spouštěč, tak jím asi bylo založení KoroNERVu, kterému jsme fandili, ale zároveň jsme si řekli: „Proč něco takového nemají i právníci?“

  • V době založení sdružovala platforma na dvě desítky právníků působících v nejrůznějších oborech. Změnil se nějak počet členů – narostl, snížil se? A jaký je důvod?

Na začátku jsme ještě s třetím zakladatelem platformy, Robertem Nerudou, oslovili, pokud si to správně pamatujeme, 17 lidí. Jeden nemohl akceptovat účast na této platformě kvůli svým institucionálním vazbám, druhý si účast z důvodu velké vytíženosti na poslední chvíli rozmyslel. Ostatní se velmi ochotně a rádi zapojili. V první tiskové zprávě jsme tedy hovořili o „téměř dvou desítkách odborníků“, neboť nás v tu dobu bylo 16, z důvodů právě uvedených nás pokračuje 15. V současné době uvažujeme o dalším rozšíření o 3-5 osob, rádi bychom získali odborníky na oblasti, které nám chybí, ale je to něco, o čem v tuto chvíli teprve vedeme debaty, takže je to zatím hodně čerstvé.

  • Na jaře jste pro Advokátní deník uvedl/i: „Česká společnost si nemůže dovolit, aby se po dobu trvání pandemie a řešení jejích následků „zhaslo“ a rezignovalo na právo, ať už ve jménu záchrany životů nebo záchrany ekonomiky, jakkoliv významné zájmy to jsou.“ Ocitla se podle Vašeho názoru Česká republika v „době po/covidové“ blízko „zhasnutí“, nebo taková situace vůbec nehrozila?

Dobře zafungovaly soudy, takže k žádnému zhasnutí nedošlo, ale určitě je potřeba o takových případech mluvit a upozorňovat na možná rizika, což je i jeden z cílů naší platformy. Naše první stanovisko je právě o potřebě trvání na ústavnosti a zákonnosti i u právních opatření proti pandemii. Zmiňujeme zde mimo jiné usnesení Nejvyššího správního soudu sp. zn. Pst 19/2019 z 1. 4. 2020, které se zabývalo odložením doplňovacích voleb do Senátu v době pandemie a rozsudek Městského soudu v Praze 14 A 41/2020 z 23. dubna 2020, kterým byla čtyři mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví zrušena. Uvedená rozhodnutí budou – doufejme – vzata v potaz v případě, že by se měla pandemická situace někdy v budoucnu opakovat.

  • Posláním platformy je vystupovat proti přijímání nových opatření nadměrně komplikujících život občanům a podnikatelům. Podařilo se již nyní krátce po svém založení Rozumnému právu ovlivnit stažení, nebo alespoň „zbrzdění“ nějaké normy, která by negativně ovlivnila život občanů či podnikatelů?

Na to existuje platforma ještě příliš krátce, ale věříme, že o některých tématech se minimálně povede široká diskuse. To se ostatně již děje na sociálních sítích, kde má platforma několik set sledujících, kteří se k jednotlivým tématům také vyjadřují. Počty sledujících přitom stále narůstají, což nás těší, protože se tak naše myšlenky mohou šířit ke stále většímu okruhu lidí. Jsme vděční i Advokátnímu deníku, že zveřejňuje každé naše stanovisko. Co si budeme povídat, člověk může mít sebelepší úmysly, ale když se o nich nikdo nedozví, moc toho nezmůže.

  • Ve svých stanoviscích se opakovaně obracíte na veřejné instituce s nabídkou poskytnutí součinnosti a expertíz. Oslovila Vás za dobu působení platformy některá z veřejných institucí s žádostí o spolupráci?

Stanoviska posíláme vždy na ministerstva, kterým daná problematika spadá do kompetence. Většinou nám zdvořile poděkují, ale o spolupráci zatím žádné nežádalo, nicméně jsme teprve na začátku, a navíc my budeme rádi, když naše argumenty alespoň zváží, a to i bez toho, že by nás přímo zvali ke konkrétní spolupráci. Potěšila nás ale neformální spolupráce s některými kolegy ze Soudcovské unie, kteří uvítali naše stanovisko k videokonferencím. Podporu našim snahám vyjádřila také Česká advokátní komora a víme, že nás na sociálních sítích sledují i zástupci dalších právních profesí i státních úřadů.

  • Začátkem července jste vydali již šesté stanovisko. Každý z těchto dokumentů se zabývá jinou oblastí. Máte již nějaké ohlasy – a to jak od odborné, tak laické veřejnosti, příp. institucí? Které z Vašich prohlášení zaujalo nejvíce?

Byli jsme trochu překvapeni, že zatím největší ohlasy a reakce zatím vyvolalo stanovisko na zjednodušení elektronických právních jednání, kdy chceme, aby za určitých okolností mohl i prostý e-mail bez zaručeného podpisu splňovat náležitosti písemné formy. Mnoho odborníků to vítá jako přiblížení se realitě 21. století, ale jsou zde i obavy o možné zneužití. Ohlas mělo i stanovisko kritizující nepřiměřené tresty za bagatelní trestné činy páchané v době nouzového stavu. My jsme každopádně rádi, že se o tématech námi přednesených diskutuje, protože konstruktivní debata a zájem o tato témata mohou vést k přínosným změnám, ať již legislativním či v aplikační praxi.

  • Jakým dalším tématu plánujete věnovat pozornost?

Rádi bychom se vyjádřili například k právu na digitální službu, odměňování práce napříč regiony, spotřebitelskému nebo daňovému právu. Budeme ale rádi, pokud nám veřejnost bude posílat i své návrhy témat, která je zajímají – tajemnik@rozumnepravo.cz.

Děkuji za rozhovor!

 

JUDr. Hana Rýdlová

Foto: archiv Petra Břízy a Ondřeje Trubače

Go to TOP