Magdalena Pfeifer, Monika Pauknerová, Květoslav Růžička a kol.: Mezinárodní obchodní právo

Aleš Čeněk, Plzeň 2019, 412 stran, 550 Kč.

Nová monografie Mezinárodní obchodní právo je dílem jedněch z nejzkušenějších autorů v oboru mezinárodního práva soukromého a práva mezinárodního obchodu v České republice. Toto dílo navazuje na předchozí obdobné monografie, avšak je samozřejmě aktualizováno v souvislosti s nejnovějším vývojem, především pak vývojem v oblasti unijní legislativy, jakož i do značné míry nově koncipováno. Ačkoli jde primárně svým určením v zásadě o didaktický text (učebnici), jde co do svého obsahu a způsobu zpracování současně též o materiál významný pro právní a nepochybně i nikoli nevýznamnou část hospodářské praxe.

Publikace v zásadě pokrývá všechny oblasti mezinárodního obchodu, a to jak z veřejnoprávního (hospodářskoprávního), tak soukromoprávního hlediska. Jde tedy o obě složky, které byly dříve označovány jednak jako právo mezinárodního obchodu a jednak jako právo zahraničního obchodu. Jde o komplexní a přitom přehledné pokrytí celé materie, která je nezbytná pro pochopení základních principů hospodářské (obchodní a podnikatelské) činnosti přesahující hranice národních států, včetně základních oblastí procesních, které jsou nezbytným propojením hmotněprávní stránky uzavírání závazkových vztahů, resp. prosazování závazkových i mimosmluvních nároků vyplývajících z činností jakéhokoli subjektu v přeshraničním smyslu, včetně výkonu rozhodnutí, jakož i prosazování nároků náhradními způsoby řešení sporů a insolvenční problematiky.

Z pohledu obsahu jde o velmi, dokonce až extrémně široký záběr. Jen za zmínku v tomto ohledu stojí třeba pokrytí problematiky mezinárodněprávní podpory a vzájemné ochrany investic v kapitole 8. I přes vskutku velmi široký záběr publikace je nutné zdůraznit, že publikace je velmi přehledná. V podstatě jde pravděpodobně o nejpodrobnější a nejpřehlednější členění, které se dosud objevilo v případě tuzemské ediční činnosti ohledně této problematiky.

Výrazně pozitivním prvkem je propojení dané materie a její provázanost v rámci jednotlivých částí, a to i přesto, že jde o dílo širšího spoluautorského kolektivu, což nebývá u takovýchto publikací bohužel vždy pravidlem.

Jako další pozitivum musím zmínit propojení dané materie s problematikou práva EU. Je totiž poněkud problematické, že právo EU se u nás považuje za samostatný obor. Konkrétní oblasti upravené právem EU, zejména pokud jde o právo sekundární a nižší, by totiž spíše měly být vždy součástí výkladu jednotlivých oblastí pozitivního práva. Jednoduše vyjádřeno, v řadě oborů není u nás provázanosti s právem EU věnována dostatečná pozornost, nebo je problematika pramenů vnitrostátních a pramenů unijních ve výuce, ale i v odborných publikacích natolik oddělena, že nakonec v praxi neposkytuje dostatečný základ a dostatečnou orientaci v dané oblasti. To bohužel i přesto, že řada unijních pramenů práva se aplikuje bez ohledu na to, zda je v konkrétním skutkovém stavu obsažen kvalifikovaný přes­hraniční prvek či nikoli. Publikace Mezinárodní obchodní právo je však pravým opakem. Je to nepochybně dáno i oborovým zaměřením autorů. Právo mezinárodního obchodu je u nás totiž tradičně podřazováno, resp. propojováno s mezinárodním právem soukromým. Členové autorského kolektivu této publikace patří mezi skutečné špičky, pokud jde o mezinárodní právo soukromé u nás. Současně jde však o osoby, které mají shodnou a excelentní kvalifikaci a renomé, pokud jde o právo EU, minimálně pokud jde o justiční spolupráci v rámci tzv. prvního pilíře. Právě toto se pak projevuje i v dané publikaci.

Za vysoce zajímavé lze považovat propojení hmotněprávní a procesní části celé problematiky. Procesní materie je pojednána v kapitole 9. Ačkoli se vlastně procesní problematika prolíná i dalšími oblastmi, je samotný proces popsán v předposlední části, a to rovněž komprimovaně a přehledně. Tento přístup je velmi přínosný a vhodný. Teprve poslední kapitola zahrnuje problematiku mezinárodního insolvenčního práva, která je, stejně ostatně jako v úpravách vnitrostátního původu, kombinací procesních a hmotněprávních předpisů.

Jde tedy o vysoce přínosnou publikaci nejen pro didaktické účely, nýbrž i pro právní praxi, když podobných publikací je u nás poskrovnu. Ačkoli si to praxe neuvědomuje, určitý mezinárodní, resp. přeshraniční, prvek se dnes díky volnému pohybu a široké globalizaci objevuje až v šedesáti procentech právních vztahů. Mnohdy je skrytý, resp. velmi latentní. Nikoli výjimečně se projeví až v průběhu řešení určitého sporu. Přes­hraniční (mezinárodní) prvek se však často objeví teprve v průběhu realizace právních vztahů, pokud hovoříme o vztazích smluvních. O to více pak riziko přes­raniční materie hrozí u mimosmluvních závazků, kde je mnohdy přeshraniční rozměr neodhadnutelný. Nutno zdůraznit, že tuzemská hospodářská a bohužel i právní praxe s něčím takovým většinou nepočítá. O to více je pak nutno apelovat na praxi právní, především praxi advokátní, která by v tomto ohledu měla být oním pomyslným garantem toho, aby případný vstup přeshraničního prvku do právního vztahu, který se původně jevil jako výlučně tuzemská materie, nepřinesl natolik zásadní změny, které by významně ohrozily práva a zájmy stran. V praxi tomu však bohužel právě takto je. O to více lze novou publikaci Mezinárodní obchodní právo doporučit pozornosti široké odborné veřejnosti.

 

prof. Dr. ALEXANDER BĚLOHLÁVEK, advokát a rozhodce

Go to TOP