Novelu zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, a zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, která mimo jiné upravuje podmínky a parametry pro chráněný trh práce, vláda na zasedání dne 3. července schválila. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky vláda přistoupila ke kompromisní variantě a zachovává podporu nejen na osoby se zdravotním postižením, ale i se zdravotním znevýhodněním. Novelu nyní projedná Parlament.

Podle materiálu pro jednání vlády by se příspěvky na zaměstnávání postižených mohly od příštího roku změnit, stanovit se má strop na vyplácenou podporu. Nicméně vláda nakonec nepřistoupila ke zrušení příspěvku na znevýhodněného pracovníka, který činí 5000 korun. Odstupňovat by se měla výše odvodů za neplnění povinného podílu zaměstnanců s handicapem. Inspekce práce by také mohla zveřejňovat seznam firem a pracovních agentur, které zaměstnávají načerno či zastřeně.

„Naším zájmem je, abychom dokázali podporovat a rozvíjet uplatnění těchto osob s různým typem handicapu. Aby tito lidé podle svých možností, dovedností, handicapů byli zapojeni do pracovní aktivity v různém rozsahu. Většinou to jsou zkrácené úvazky,“ poznamenal Jurečka. Zpřesněním i zpřísněním některých parametrů bude podle vicepremiéra možné lépe kontrolovat smysluplné využití peněz, které poskytuje stát. V současnosti se podle Jurečky jedná o 10,5 miliardy korun ročně.

Stát přispívá firmám na chráněném trhu práce s víc než polovinou postižených pracovníků, kteří mívají nižší výkon. Podniky mohou získat tři čtvrtiny jejich mzdových nákladů, ale nejvýš 15 700 korun. K tomu je možné pobírat paušál 1000 korun na provoz. Dá se žádat i o zvýšení podpory na další náklady na zaměstnávaní, tedy na asistenty, dopravu či přizpůsobení provozu.

Nově by podle předlohy součet všech navýšení na další náklady nesměl přesáhnout 0,8násobek poskytnutých příspěvků za čtvrtletí. Navýšení by se nevyplácelo na agenturního pracovníka či při práci z domova a jiného místa.

Zaměstnavatelé s víc než 25 zaměstnanci musí mít aspoň čtyři procenta pracovníků s postižením. Pokud to neplní, mohou za každého nepřijatého odebrat ročně výrobky a služby od handicapovaných za nejvýš 28násobek průměrné mzdy, nebo zaplatit státu 2,5násobek průměrné mzdy. Nově by se odvod odstupňoval. Zaměstnavatelé s méně než procentem postižených zaměstnanců by platili 3,5násobek průměrné mzdy, s podílem od jednoho do tří procent dvojnásobek a od tří do čtyř procent pak průměrnou mzdu.

Ministerstvo uvedlo, že novela postihuje také přeprodávání výrobků a služeb handicapovaných mezi propojenými firmami.

Inspekce práce by mohla zveřejňovat seznam firem, které zaměstnávaly načerno či zastřeně. Inspektoři by mohli také nahrávat skrytě bez vědomí kontrolovaných. V případech, kdy firma nedostatky odstranila či nebyly závažné, by mohla stačit domluva bez přestupkového řízení.

Vláda do novely také zapracovala možnost zrychleného a administrativně nenáročného procesu pro příchozí pracovníky z Tchaj-wanu. „Současná právní úprava to neměla úplně jednoznačně stanoveno,“ řekl Jurečka.

Vláda před měsícem schválila nařízení, díky kterému od července nepotřebují cizinci z devíti států mimo EU, například z Austrálie, Japonska či Kanady, pracovní povolení či zaměstnanecké karty. Zvažovala to tehdy právě i pro Tchaj-wan, nicméně nakonec to schválit nemohla.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: canva.com