Minimální mzda by měla do roku 2029 růst tak, aby odpovídala 47 procentům průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 procenta a od ledna vzrostla na 18 900 korun. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce mají od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Vládní novelu zákoníku práce, která pravidelný růst zavádí, schválila 28. června sněmovna. Musí ji schválit Senát a podepsat prezident.

Rušení zaručených mezd v soukromé sféře se nelíbí odborům. Obávají se omezení růstu příjmu u řady pracovníků a poklesu jejich životní úrovně. Odboráři již dříve vyzývali poslance, aby zaručenou mzdu nerušili. Pokud se zaručené mzdy zruší, chtějí si stěžovat Evropské komisi. Podle dřívějšího vyjádření předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly by škrtnutí nejnižších garantovaných výdělků vedlo k poklesu mezd a k rozšíření šedé ekonomiky.

Výpočet minimální mzdy má podle vlády vycházet z predikované průměrné mzdy na další rok, kterou bude ministerstvo financí oznamovat do konce srpna. Vláda stanoví koeficient, který zohlední kupní sílu, životní náklady, úroveň a tempo růstu mezd i vývoj produktivity. Ministerstvo práce by pak do konce září stanovilo minimální mzdu na další rok. Vypočítala by se jako součin očekávaného průměrného výdělku a koeficientu. Pokud by ale hrozilo, že nově vyhlášená minimální mzda bude nižší než ta předchozí, použila by se právě naposledy vyhlášená minimální mzda.

Zaručená mzda, která představuje nejnižší výdělek podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce a která se vyplácí v osmi stupních od minimální mzdy do jejího dvojnásobku, se od příštího roku ve firmách zruší. Zůstat má ve veřejném sektoru, ale ve čtyřech stupních od minimální mzdy do jejího 1,6násobku. Podle vlády je současná právní úprava problematická, zaměstnavatelé ji kritizují a podle zjištění inspekce práce o povinnosti zaručené mzdy zaměstnavatelé často ani nevědí.

Část poslanců v čele s Igorem Hendrychem neúspěšně navrhovala, aby se na mzdy pracovníků veřejných vysokých škol vztahovalo ustanovení o zaručených mzdách. Akademičtí pracovníci by tak měli mít nejméně 1,6násobek minimální mzdy. Sněmovní většina rovněž odmítla návrh poslankyně Lucie Šafránkové, která chtěla tempo růstu minimální mzdy zakotvit přímo do zákona. Neuspěl ani její další návrh nebo návrh nového místopředsedy sněmovny a poslance Aleše Juchelky zachovat zaručenou mzdu v komerční sféře.

Sněmovna naopak přijala návrh skupiny koaličních poslanců a dvou poslanců opozice, který má zlepšit odměňování zaměstnanců veřejné sféry. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka návrh podpořil. Jejich návrh zvyšuje maximální osobní příplatek zaměstnanci z dosavadních 50 procent na 100 procent příslušného platového tarifu. Ruší omezení prostřednictvím platové třídy. Osobní příplatek bude moci zaměstnanec dostávat již od vzniku pracovního poměru. Předkladatelé v čele s Jiřím Navrátilem zdůvodnili tento návrh tím, že hlavně obce a kraje chtějí pružnější odměňování, aby mohly zaplatit kvalitnější zaměstnance. Podle Navrátila přišel takový požadavek i od ministerstev nebo příspěvkových organizací ve zdravotnictví a sociálních službách.

Na doporučení svého sociálního výboru vložila Sněmovna do zákona možnost zaměstnance rozvrhnout si pracovní dobu. Podmínkou by byla dohoda se zaměstnavatelem. Vypovědět takovou dohodu bude možné opět jen písemně i bez udání důvodu. Rovněž na návrh výboru vložili poslanci do zákoníku možnost sjednat si v dohodě o provedení práce odměnu i za noční práci, práci v sobotu a neděli nebo za práci ve ztíženém prostředí.

Zákoník práce by mohl zdravotníkům umožnit směny o délce až 24 hodin

Zákoník práce by mohl umožnit zavedení směn o délce až 24 hodin pro zaměstnance ve zdravotnických zařízeních s nepřetržitým provozem, například u záchranné služby. Za takto dlouhé směny by ze zákona dostávali stanovený příplatek.

Zdravotníci nyní můžou sloužit čtyřiadvacetihodinové služby. Podle právní úpravy přijaté loni může však směna trvat nejvýše 12 hodin, na ni naváže případně přesčasová práce.

S pozměňovacím návrhem ohledně celodenních směn ve zdravotnictví přišla skupina koaličních poslanců v čele s Tomem Philippem. Příplatek má představovat nejméně 20 procent průměrného hodinového výdělku u zaměstnanců odměňovaných mzdou a u zaměstnanců odměňovaných platem pevně 20 procent. Příplatek mají dostávat i zaměstnanci pracující na dohodu.

„Z praxe zdravotnických zařízení přitom vyplývá, že při nepřetržitém zajištění zdravotnických služeb vzniká potřeba práce nad rámec maximální délky směny 12 hodin systematicky a tato práce není nahodilá a výjimečná a nesplňuje tak znaky práce přesčas,“ uvádějí poslanci ke zdůvodnění svého návrhu.

Poukazují na to, že zaměstnavatelé se nyní uchylují k tomu, že rozvrhují směny spolu s běžnou směnou. Protože někteří zaměstnanci ve zdravotnictví pracují na dohodu, dostanou podle návrhu příplatek za takto dlouho směnu taky. Pozměňovací návrh zavádí také právo na pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve vyjmenovaných případech zvyšování kvalifikace.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com