Česká advokátní komora podporuje – podle vyjádření svého místopředsedy Ondřeje Trubače – projekt „Blaničtí rytíři“, který byl dnes, tedy ve středu 26. června 2024, představen jeho organizátory a dalšími zaštiťujícími institucemi veřejnosti.

Projekt Platforma evropské paměti a svědomí a Pražský akademický klub 48, s podporou rektorky Univerzity Karlovy prof. Mileny Králíčkové a starostky Prahy 1 Terezie Radoměřské, si klade za cíl identifikovat – díky nově získaným fotografiím a dalším podkladům – účastníky studentské demonstrace 17. 11. 1989, kteří se ocitli v kotli na Národní třídě mezi Mikulandskou ulicí a Pernštýnem, kde byli brutálně napadeni totalitními bezpečnostními složkami.

Ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů budou následně jejich autentické zážitky zachyceny a v podobě internetových a tištěných výstupů zveřejněny .

U příležitosti letošního 35. výročí událostí na Národní třídě dále organizátoři projektu svolávají na 17. listopad 2024 pietní shromáždění „Blanických rytířů“ (přímých účastníků studentského pochodu), toto shromáždění se stane – s vlastní stage umístěnou před kavárnou Louvre – součástí celého svátečního programu „Korzo Národní“.

„Komora je hrdým správcem místa, kudy kráčely novodobé československé dějiny, bylo a je jí ctí o tyto prostory pečovat, a prosto se ráda připojuje k podpoře projektu Blaničtí rytíři“, uvedl na tiskové konferenci Ondřej Trubač. Krátce také připomněl obnovu původní podoby podloubí Kaňkova paláce a umístění pamětní desky na průčelí domu do Národní třídy, kam k němu může široká veřejnost zcela volně a zejména bezpečně kdykoliv přicházet. Připomněl rovněž projekty zaměřené na lidská práva a boj proti totalitě, které již Komora v Galerii 17. listopadu, která vznikla na místě bývalého nevábného podloubí, uspořádala, a dodal, že galerie, v níž jsou vystavené velkoformátové fotografie Tomkiho Němce zachycující sametovou revoluci, je stále veřejnosti přístupná zdarma.

Organizátoři projektu vyzývají „Blanické rytíře“, tedy přímé účastníky studentského pochodu, aby se hlásili na webu www.blanictirytiri.eu, kde je jim k dispozici pod QR kódem přihláškový formulář. Podle dostupných informací mohlo jít až o cca 4000 lidí, z velké části tehdejších studentů pražských vysokých škol ve věku kolem 20 let. Šli v čele mnohatisícového průvodu za svobodu a demokracii a zůstali v obklíčení stát. Neodešli, i když zpočátku mohli. Svým vystoupením spustili pád totalitní diktatury v tehdejším Československu, a stali se tak trochu oněmi bájnými „blanickými rytíři“. Právě odtud se vzal vlastní název projektu.

Podle Nezávislé vyšetřovací komise zdravotníků Občanského fóra bylo při zásahu na Národní třídě zraněno minimálně 567 osob, z toho 46 nezletilých. Mnozí si odnesli doživotní následky, ať psychické či fyzické. Mnohem větší počet zraněných se ale ze strachu vůbec ošetřit nenechal, a tak jejich případná svědectví dosud nejsou k dispozici.

„Svoláváme Blanické rytíře”, říká Neela Winkelmannová, manažerka projektu. „Nejde jen o studenty. Mezi těmi, kteří zůstali v kotli, bylo mnoho obyvatel Prahy, pracujících, důchodců, dětí a dalších. Chceme znát také jména těch, kteří již nejsou mezi námi, abychom jich mohli důstojně vzpomenout.”

Česká advokátní komora chce rovněž svým dílem přispět k tomu, aby historická autentická paměť přímých účastníků listopadové revoluce z roku 1989 zůstala zachována i budoucím generacím.

Redakce AD
Foto: redakce AD