Senát zřejmě schválí kandidatury právníka a sociologa Jiřího Přibáně a Tomáše Langáška z Nejvyššího správního soudu na ústavní soudce. Doporučily to 12. června senátní výbory. V ústavně-právním výboru podpořilo Přibáně šest senátorů z deseti, Langášek dostal devět hlasů. Ve výboru pro lidská práva obdržel Langášek všech sedm hlasů, pro Přibáně hlasovalo pět senátorů. Senát jako celek o nominacích rozhodne za týden.

Předseda volebního senátu Nejvyššího správního soudu Tomáš Langášek u Ústavního soudu působil od roku 2003, nejdříve jako asistent předsedy, později se stal vedoucím analytického odboru a následně generálním sekretářem. Padesátiletý Langášek by tak mohl podle svých slov nabídnout kontinuitu a institucionální paměť.

Také Přibáňovou prioritou u Ústavního soudu by bylo zachovat kontinuitu právní doktríny ústavně-demokratického státu, uvedl. Šestapadesátiletý Jiří Přibáň je profesorem práva na univerzitě ve velšském Cardiffu, kde vede právně-sociologické Centrum pro právo a společnost.

Jiří Přibáň v roce 2013 odmítl nabídku na pozici ústavního soudce od tehdejšího prezidenta Miloše Zemana. Senátorům k tomu řekl, že nebylo jasné, koho by Zeman prosadil jako další ústavní soudce a zda by nebyl se svými názory v menšině. „Nechtěl jsem být sepisovatel ústavních disentů,“ uvedl Přibáň.

Profesor práva také řekl, že by se nepřipojil ke květnovému verdiktu Ústavního soudu, podle něhož letošní snížení soudcovských platů odporovalo ústavnímu pořádku, i když se v rámci vládních úsporných opatření týkalo i dalších ústavních činitelů. Tomáš Langášek uvedl, že Ústavní soud se snažil respektovat své předchozí verdikty, i když byly kritizované. Podle soudce by bylo možné nastavit platy soudců jinou právní úpravou.

Tomáš Langášek i Jiří Přibáň se pozastavili nad dalším verdiktem, podle něhož chirurgická změna primárních pohlavních znaků nemá být za rok podmínkou úřední změny pohlaví. Podle Langáška Ústavní soud rozhodl jinak než před dvěma lety i přes postoj Nejvyššího správního soudu a mohl přijmout méně invazivní verdikt. „Objektivní pojetí pohlaví se mění na subjektivní pojetí genderu,“ uvedl Tomáš Langášek.

Jiří Přibáň označil nutnost v právu rozlišit pojmy pohlaví a gender. „Je třeba právně odlišit pohlaví a rod,“ uvedl Jiří Přibáň, podle něhož by se z toho neměl dělat ideologický problém. Nezvratné fyzické změny by lékaři neměli provádět v době, kdy by pacienti neměli plnou právní způsobilost, dodal. „Chyba je neschopnost rozlišovat mezi migranty a uprchlíky. Politickým uprchlíkům je třeba pomoci,“ uvedl také Přibáň.

Jiří Přibáň se představil jako „stoupenec ústavního minimalismu“, v týmu ústavních soudců by mohl nabídnout sjednocující zastřešující pohled jako právní filozof. „Ústavními soudci by neměli být lidé, kteří jdou mocným až příliš na ruku,“ řekl s tím, že mezi jeho přednosti patří nestrannost. Přibáň stejně jako Langášek podpořil zachování plateb v hotovosti, podobně jako právo být off-line. Podle Langáška ale není potřeba nic v ústavě zásadně měnit.

Jiří Přibáň a Tomáš Langášek by mohli v týmu ústavních soudců nahradit místopředsedu soudu Vojtěcha Šimíčka, jehož funkční období skončilo 12. června, a Tomáše Lichovníka, který skončí za týden.

Zdroj: ČTK
Foto: redakce AD, archiv AD