Soudní dvůr EU zveřejnil dne 11. června 2024 rozsudek ve věci C-221/22 P | Komise v. Deutsche Telekom, podle nějž platí, že Evropská komise musí zaplatit úroky z pokut, které neoprávněně uložila v oblasti hospodářské soutěže a jejichž částky předběžně získala. Tyto úroky mají za cíl paušálně odškodnit dotyčný podnik za ztrátu požitků z dotčené částky.

Dne 15. října 2014 uložila Evropská komise společnosti Deutsche Telekom AG pokutu ve výši přibližně 31 milionů eur za zneužití dominantního postavení na slovenském trhu širokopásmových telekomunikačních služeb.

Společnost Deutsche Telekom podala žalobu na neplatnost tohoto rozhodnutí k Tribunálu Evropské unie, přičemž tuto pokutu předběžně zaplatila dne 16. ledna 2015.

Tribunál této žalobě částečně vyhověl a snížil částku pokuty o přibližně 12 milionů euro¹ . Dne 19. února 2019 proto Komise tuto částku společnosti Deutsche Telekom vrátila.

Následně společnost Deutsche Telekom požádala Komisi, aby jí zaplatila úroky z prodlení z této částky za období ode dne zaplacení pokuty do dne vrácení, tedy za více než čtyři roky.

Vzhledem k tomu, že Komise odmítla, obrátila se společnost Deutsche Telekom znovu na Tribunál, který uložil Komisi zaplatit společnosti Deutsche Telekom částku přibližně 1,8 milionu eur².

Komise podala proti tomuto rozsudku Tribunálu kasační opravný prostředek k Soudnímu dvoru.

Soudní dvůr svým rozsudkem kasační opravný prostředek zamítl, a potvrdil tak rozsudek Tribunálu.

Podle ustálené judikatury, kterou není třeba revidovat, platí, že v případě, že unijní soud zruší nebo sníží se zpětnou účinností pokutu uloženou Komisí za porušení pravidel hospodářské soutěže, je tento orgán povinen vrátit celou předběžně zaplacenou pokutu nebo její část spolu s úroky za období ode dne předběžného zaplacení této pokuty až do dne jejího vrácení³ . Tato povinnost přetrvává i v případě, že finanční výnosy z investice Komise z částky této pokuty byly během tohoto období nulové, či dokonce záporné. Nejedná se o „úroky z prodlení“, ale o úroky, jejichž účelem je paušálně odškodnit podnik za ztrátu požitků plynoucích z dotčené částky.

Tribunál měl právem za to, že sazba použitelná na úroky, které je Komise povinna zaplatit společnosti Deutsche Telekom, činí refinanční sazbu Evropské centrální banky (ECB) zvýšenou o 3,5 procentního bodu⁴.

Zdroj: Soudní dvůr EU
Ilustrační foto: canva.com

¹ Rozsudek Tribunálu ze dne 13. prosince 2018, Deutsche Telekom v. Komise, T-827/14 (viz také tiskovou zprávu č. 196/18).

² Rozsudek Tribunálu ze dne 19. ledna 2022, Deutsche Telekom v. Komise, T-610/19 (viz také tiskovou zprávu č. 7/22).

³ Soudní dvůr konkrétně zdůraznil, že jestliže byly peněžní částky získány v rozporu s unijním právem (ať již vnitrostátním orgánem nebo orgánem, institucí nebo jiným subjektem Unie), musí být tyto peněžní částky vráceny a toto vrácení musí být navýšeno o úroky za celé období od data zaplacení těchto peněžních částek do data jejich vrácení.

⁴ Obdobně s čl. 83 odst. 2 písm. b) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie.