Za znásilnění se bude považovat nesouhlasný pohlavní styk
Za znásilnění bude nově považován nesouhlasný pohlavní styk, nejen silou vynucený. Přísnější vymezení podle principu, že „ne znamená ne“, přinese novela trestního zákoníku, s níž Senát 29. května souhlasil. Předlohu, kterou podpořilo 63 ze 68 přítomných členů horní parlamentní komory, nyní dostane k podpisu prezident.
Novela upravuje také pohled na sexuální praktiky s dětmi do 12 let věku. Soudy by je měly vždy pokládat za znásilnění nebo sexuální útok, nikoliv za mírněji trestné pohlavní zneužití. „Do dvanácti let se na děti nešahá,“ shrnul tuto úpravu ministr spravedlnosti Pavel Blažek.
Nesouhlas by podle novely oběť nemusela projevit pouze slovem, postačilo by gesto, pláč nebo zaujetí obranné pozice. Návrh počítá také s bezbranností oběti, kdy není schopná projevit nebo utvářet svou vůli z určitého objektivního důvodu, třeba kvůli nemoci, spánku, duševní poruše, silné opilosti, spoutání a zdravotnímu postižení.
Trestný čin znásilnění má nově zahrnovat pouze soulož a jiné penetrační činy. Méně závažné sexuální praktiky bude v trestním zákoníku zahrnovat nový samostatný čin sexuální útok. Použití zbraně povede u sexuálního útoku i u znásilnění podle novely k vyšší trestní sazbě. Sexuální nátlak má patřit mezi činy, jejichž nepřekažení je trestné, obdobně jako nepřekažení pohlavního zneužití. Skutková podstata sexuálního nátlaku se rozšíří o zneužití něčí tísně.
Nad účinností novely se pozastavila advokátka a senátorka Daniela Kovářová, podle níž změna definice nezamezí znásilňování. Miluše Horská naopak uvedla, že novela je pro ni zadostiučiněním za snahu zlepšit postavení obětí. O novelu se podle senátorky zasloužily neziskové organizace, které pracují s oběťmi znásilnění. Miluše Horská uvedla, že bude třeba pracovat i s původci násilí.
Přijetí novely pokládá za úspěch ředitelka neziskové organizace Konsent Johanna Nejedlová, která se zabývá zejména prevencí sexuálního obtěžování a násilí. „Mám z toho samozřejmě velkou radost, především kvůli 12 000 obětem, které ročně u nás znásilnění zažijí. Od teď budou mít u soudu lepší zastání a větší šanci na spravedlivé potrestání pachatele,“ sdělila Nejedlová.
Dosavadní přístup, který definuje znásilnění použitím násilí nebo zneužitím bezbrannosti, vedl podle organizace Amnesty International ČR (AI ČR) k tomu, že většina znásilnění není hlášena ani vyšetřována. Dnešní rozhodnutí senátorů proto organizace vítá. „Naším cílem je změnit takzvanou ‚kulturu znásilnění‘, která znásilnění v naší společnosti normalizuje, a dokonce ospravedlňuje,“ uvedla expertka na sexualizované násilí AI ČR Irena Hůlová.
Ke změně definice znásilnění přistoupilo v posledních letech 16 evropských států. Koncept „ano znamená ano“ uplatňuje Malta, Chorvatsko, Kypr, Řecko, Španělsko nebo Slovinsko. Koncept „ne znamená ne“ platí v Lotyšsku, Dánsku, Lucembursku, Belgii, Německu nebo Švédsku. Francie či Rakousko zůstávají u vymezení znásilnění založeného na násilí nebo pohrůžce.
Zdroj: ČTK
Foto: canva.com