Předsedové a další zástupci zahraničních advokátních komor se na pozvání předsedy ČAK Roberta Němce sešli v pátek 17. května 2024 v Kaňkově paláci, sídle České advokátní komory, aby zde diskutovali na téma „Umělá inteligence a její dopad na advokátní profesi“.

Pozvání přijali předseda Slovenské advokátní komory Martin Púchala a místopředsedkyně SAK Alexandra Čižmáriková, předseda Slovinské advokátní komory Janez Starman, předseda Chorvatské advokátní komory Robert Travaš, místopředseda Německé spolkové advokátní komory André Haug. Z Francie z Pařížské advokátní komory dorazil do Kaňkova paláce člen představenstva Jean-Yves Garaud a z USA přicestovala paní Margaret Francisco. Českou advokátní komoru na jednání zastupovali její předseda Robert Němec, místopředsedkyně Monika Novotná a Michala Plachká a místopředsedové Martin Maisner a Ondřej Trubač.

 „Jsem rád, že jste přijali pozvání na v pořadí druhé setkání zahraničních zástupců advokátních komor, které ČAK pořádá ve spojení s galavečerem Právníka roku,. Těším se na diskusi a výměnu názorů na téma umělé inteligence, což je tématem aktuálním nejen pro advokacii,“ přivítal předseda ČAK Robert Němec přítomné.

Poté předal slovo místopředsedovi ČAK pro mezinárodní vztahy a předsedovi Sekce ČAK pro IT právo Martinu Maisnerovi, který hostům vyložil desatero doporučení sepsané ČAK pro advokáty, kteří při poskytování právních služeb využívají umělou inteligenci v advokátní praxi (desatero ZDE). Ve svém příspěvku neopomněl zdůraznit klady i zápory využívání AI a v konečné fázi i stálou nezbytnost lidského faktoru.

Pravidla Kalifornské advokátní komory představila vedoucí Sekce pro právo mezinárodní a migrační Margaret Francisco. Ta přítomné pobavila citací jednoho z pravidel, které uvádí, že advokát může používat generativní umělou inteligenci k efektivnějšímu vytváření pracovních produktů a může účtovat skutečně strávený čas (např. vytváření nebo vylepšování vstupů a výzev generativní umělé inteligence nebo kontrolu a úpravy výstupů generativní umělé inteligence),  nesmí však účtovat hodinovou sazbu za čas ušetřený používáním generativní umělé inteligence. (Pro zájemce z řad advokátek a advokátů jsou kalifornská pravidla k dispozici v anglickém jazyce ZDE.)

Pokud jde o používání umělé inteligence, Slovinská advokátní komora prozatím nepřijala žádná konkrétní pravidla. Je si však vědoma rozsahu očekávaných změn a diskutuje o tom, jaký dopad bude mít umělá inteligence na právní rešerše, analýzu soudních sporů a jak ovlivní naše vztahy s klienty. „Právo samo o sobě je humanistická věda a jakkoli užitečná umělá inteligence je, měla by být vždy jen podpůrným nástrojem, zatímco hodnocení lidského jednání by mělo zůstat doménou lidí,“ zdůraznil ve svém vystoupení předseda Slovinské advokátní komory Janez Starman.

Předseda ČAK Robert Němec ve své prezentaci jako druhý řečník v pořadí referoval o tzv. „unijním AI Actu“ – nařízení o umělé inteligenci. Cílem návrhu nařízení o umělé inteligenci je stanovit vývojářům a uživatelům umělé inteligence (profesionálním uživatelům) jasné požadavky a povinnosti týkající se konkrétního využití umělé inteligence. Nařízení je vůbec prvním komplexním právním rámcem pro umělou inteligenci na světě.

V následné diskusi, která se již nenesla pouze v duchu AI, měli zahraniční hosté možnost informovat přítomné o novinkách ze svých zemí. Tato diskuse setkání představitelů komor zakončila. Předseda ČAK Robert Němec poté vyjádřil přání setkat se se zástupci komor opět za rok, tentokrát v Brně.

V rámci svého pražského programu se zahraniční hosté v pátek 17. května 2024 večer zúčastnili galavečera soutěže Právník roku 2023 v Obecním domě.

Mgr. Lenka Vojířová, vedoucí Odboru mezinárodních vztahů ČAK
Foto: autorka a redakce AD