Představenstvo České advokátní komory přijalo na svém zasedání, které se konalo ve dnech 11. a 12. září 2023, níže uvedené Stanovisko k užívání umělé inteligence (AI) při poskytování právních služeb.

 

STANOVISKO K UŽÍVÁNÍ UMĚLÉ INTELIGENCE (AI) PŘI POSKYTOVÁNÍ PRÁVNÍCH SLUŽEB

 

1. Vymezení termínu umělá inteligence (dále též jako AI) není zcela jednoznačné, zákonná definice chybí vůbec. Není také jen jeden systém umělé inteligence, ale celá řada různých systémů a jejich vzájemných kombinací, a proto je pro účely tohoto stanoviska AI definována jako schopnost počítačových programů napodobovat lidské schopnosti, jako je psaný či jiný projev, vyhledávání informací, učení se, uvažování, plánování nebo kreativita. Pro AI dále platí, že systémy umělé inteligence jsou schopné pracovat samostatně a také měnit a přizpůsobovat své jednání na základě vyhodnocení efektů předchozích akcí. ČAK nijak neomezuje a ani nehodlá omezovat advokáty v užívání technologií. Advokát má právo využívat jakoukoliv technologii, technické či administrativní prostředky, jaké uzná za vhodné, pokud přitom splní veškeré povinnosti, které mu zákony a stavovské předpisy ukládají, a to zejména povinnost mlčenlivosti, povinnosti, které vyplývají z předpisů o ochraně osobních údajů a z etického kodexu advokáta. Pokud advokát interně využívá AI ať již k tomu, aby sám poskytoval právní služby při dodržení všech stanovených povinností, anebo ke zefektivnění činnosti své kanceláře, nelze proti tomu nic namítat. AI je nástrojem, který advokát v souladu se zákonem a stavovskými předpisy může využít v souvislosti s poskytováním právních služeb.

 

2. Umělá inteligence nemůže poskytovat právní služby. Zákon[1] stanoví, že poskytovat právní služby jsou oprávněni advokáti[2]; evropští advokáti[3]; osoby, které jsou oprávněny poskytovat právní služby podle zvláštního zákona[4]; a dále zaměstnanci právnické nebo fyzické osoby, kteří jsou v pracovním nebo služebním poměru (pokud je poskytování právních služeb součástí jeho pracovních nebo služebních povinností)[5]. Jiné subjekty oprávněny poskytovat právní služby nejsou. AI v jakékoliv formě nemůže být poskytovatelem právní služby ve smyslu §1 zákona o advokacii.

 

3. Proti využití AI k poskytování základních informací o činnosti advokátní kanceláře klientům či potenciálním klientům anebo obecných informací z oblasti práva nelze mít zásadních námitek, pokud se jedná skutečně jen o základní informace nebo o poskytování tzv. právních informací (v obecném neaplikačním rozsahu, tedy jakási obdoba publikace odborných článků s právní tématikou na vlastních webových stránkách).

 

4. Odpovědi na dotazy, které se týkají řešení konkrétního právního problému, je třeba považovat za právní poradu ve smyslu zákona o advokacii[6], a proto za poskytování právní pomoci, které je vyhrazeno jen oprávněným osobám. Za velmi nevhodnou je třeba považovat situaci, kdy je AI používána na webových stránkách advokáta způsobem, z něhož může potenciální klient nabýt dojmu, že je mu poskytována právní porada oprávněným advokátem v souladu s právními předpisy. Pokud advokát v rámci poskytování právní služby využije AI, není tím jakkoliv dotčena jeho obecná zákonná odpovědnost jakož i odpovědnost advokáta dle zákona o advokacii a stavovských předpisů.

 

5. Vzhledem k tomu, že AI je systém, který o svém fungování rozhoduje v určité míře autonomně, je třeba považovat činnost AI do značné míry za nepředvídatelnou (a potenciálně rizikovou co do správnosti a přesnosti poskytovaných informací), nehledě k tomu, že různé systémy AI mohou pracovat rozdílně a poskytovat různé výsledky ke stejnému zadání. Je také pochybné, zda uživatel reálně ví, jak AI skutečně pracuje a kde se nachází. Je proto nanejvýš pravděpodobné, že pokud bude advokát zpracovávat informace či údaje, které mu byly poskytnuty klientem nebo které obsahují informace o klientech či jejich případech (a to i v případě, že tak činí pouze proto, aby se AI „učila“ a zdokonalovala tak své schopnosti), bude to v rozporu se zákonnou povinností mlčenlivosti, která je advokátovi zákonem uložena. Proto je třeba před takovým postupem varovat a zdůraznit, že za dodržování povinnosti mlčenlivosti (a tudíž ochranu klientských dat a osobních údajů třetích osob) je odpovědný vždy advokát. Advokát je při využití AI povinen plnit všechny povinnosti uložené zákonem o advokacii a stavovskými předpisy zejména je povinen chránit zájmy klienta a dodržovat zákonnou povinnost mlčenlivosti advokáta.

 

6. Předchozí souhlas klienta k tomu, aby mohl advokát zpracovávat informace či údaje, které mu byly poskytnuty klientem nebo které obsahují informace o klientech či jejich případech (a to i v případě, že tak činí pouze proto, aby se AI „učila“ a zdokonalovala tak své schopnosti – jak je uvedeno v bodě 5 tohoto stanoviska), musí obsahovat výslovné prohlášení, že klient ví, že AI může fungovat nepředvídatelně, a také výslovný souhlas, že může AI sdílet tyto informace (byť anonymizované) s blíže neurčenými podobnými systémy.

 

Představenstvo ČAK

Ilustrační foto: canva.com

 

---

[1] zák. č. 85/1996 Sb. ve znění dle zák. č. 261/2021 Sb. (zákon o advokacii, dále jen „ZA“)

[2] ust. § 2 odst.1 písm. a) ZA

[3] ust. § 2 odst. 1 písm. b) ZA

[4] ust. § 2 odst. 2 písm. a) ZA

[5] ust. § 2 odst. 2 písm. b) ZA

[6] ust. § 1 odst. 2 ZA