Zmocněnkyně: Výtky kvůli nenávisti k uprchlíkům si Česko uvědomuje

Česko si uvědomuje výtky, které mu kvůli nenávistným projevům vůči ukrajinským uprchlíkům adresovala mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI). Problém předsudečného násilí stejně jako další výzvy se snaží řešit, řekla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Reagovala tak na výroční zprávu AI. Ta poukazovala na to, že uprchlíci čelili v ČR projevům nenávisti, nenarovnala se práva lidí ze sexuálních menšin a pokračuje segregování romských školáků.

 

„Zpráva popisuje výzvy, kterých jsme si vědomi… Uvědomujeme si důležitost problematiky předsudečného násilí z nenávisti, jehož terčem byli ukrajinští uprchlíci. Je to téma, na kterém pracujeme,“ uvedla zmocněnkyně. Dodala, že v úřadu vlády vytvořila expertní tým, který se přípravou návrhů a nastavením opatření zabývá. Kroky se týkají prevence, legislativních změn či vzdělávání a osvěty. „V tuto chvíli je v meziresortním připomínkovém řízení novela trestního zákoníku, kde se snažíme ochranu před předsudečnou nenávistí řešit vůči skupinám, které dnes stejně jako ostatní zranitelné skupiny chráněné nejsou. Týká se to lidí s postižením, menšinovou sexuální orientací nebo žen aktivních ve veřejném prostoru,“ řekla Klára Šimáčková Laurenčíková. Zmínila případnou kampaň proti předsudečnému násilí či proškolení pracovníků z různých profesí.

O právní změny dlouhodobě usiluje organizace In Iustitia. Podle její šéfky Kláry Kalibové trestní zákoník lidi s jinou orientací a identitou či s handicapem před předsudečným násilím nechrání a je nutné legislativu upravit a tresty zpřísnit. Vyšší sazba je nyní u činů z nenávisti kvůli národnosti, barvě pleti, víře, politickému přesvědčení či etnicitě.

 

V počtu incidentů se odráží odpor části společnosti k pomoci a vliv dezinformací

Podle analýzy In Iustitia po ruské invazi na Ukrajinu přibylo v Česku protiukrajinských i protiruských incidentů. Loni tvořily 22 procent případů předsudečného násilí, které organizace zaznamenala. V letech před válkou to bylo nejvýš pět procent. V roce 2022 to bylo 16 protiukrajinských a 14 protiruských případů, loni 27 útoků proti ukrajinské národnosti a žádný proti ruské. Autoři analýzy uvedli, že výsledky nepředstavují úplný soubor všech kauz, ale jen jejich vzorek. Podotkli, že předsudečné incidenty se často policii neohlásí. Podle organizace se v počtu odráží odpor části společnosti vůči pomoci uprchlíkům i vliv dezinformací na podporu Ruska.

Podle zmocněnkyně je pozitivní, že v Česku pracuje přes 120 000 uprchlíků z Ukrajiny s dočasnou ochranou. Za problematické ale považuje to, že většina vykonává méně kvalifikované práce a nevyužívá se jejich vzdělání a zkušenosti. Potřeba je proto posílení výuky češtiny, dodala zmocněnkyně.

Už dřív uvedla, že nejlepším krokem k úplnému zrovnoprávnění gayů a leseb v Česku by bylo přijetí manželství pro všechny. Nedávno přijatou novelu s doplněním některých práv označila jen za krok potřebným směrem. Podle návrhů by k úřední změně pohlaví nemuselo být také už nutné podstoupit kastraci.

 

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com

Go to TOP