Aktuálním tématem rekodifikace sexuálních trestných činů a pomoci jejich obětem pokračovala 18. dubna 2024 na Právnické fakultě Univerzity Karlovy letošní série diskusních čtvrtků, jimiž zdejší Katedra trestního práva navazuje na loňský úspěšný seriál debat nad rekodifikací trestního práva procesního. Příslušná novela trestního zákoníku a trestního řádu, sněmovní tisk č. 616, byla totiž schválena sněmovnou, a to bezprecedentně všemi hlasy přítomných poslanců, teprve 10. dubna 2024 a nyní ji čeká projednání Senátem.

Seminář zahájilo vystoupení poslankyně Parlamentu ČR a předsedkyně sněmovního mandátového a imunitního výboru prof. JUDr. Heleny Válkové, CSc., která shrnula novinky, která novela přináší – především tedy novou definici trestného činu znásilnění jako činu vykonaném proti seznatelné vůli oběti, nový trestný čin sexuální útok (§ 185a) a rozsáhlou definici bezbrannosti oběti (§ 119a), za které se nově také bude vždy považovat dítě mladší dvanácti let.

Jak Válková zdůraznila, jedná se o velmi radikální změnu v přístupu k tomuto trestnému činu, reagující na změnu společenského klimatu, neboť historicky bylo znásilnění vždy chápáno jako přemožení oběti násilím či za pomoci hrozby násilím, zatímco nový, moderní přístup vychází z práva jedince na sexuální sebeurčení a chrání jeho sexuální autonomii.

Válková zároveň vyjádřila politování, že se ve sněmovně nepodařilo do novely trestního řádu prosadit povinný souhlas obětí trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti s dohodou o vině a trestu; nově ale taková oběť bude mít alespoň právo učinit prohlášení o tom, jaký dopad měl trestný čin na její život.

Jako druhá vystoupila forenzní psycholožka, soudní znalkyně a vysokoškolská pedagožka doc. PhDr. Ludmila Čírtková, CSc., jež po mnoho let pomáhá v Bílém kruhu bezpečí obětem v trestných činů, která za tématu trestného činu znásilnění se věnovala z pohledu viktimologie. Jak poznamenala úvodem, jedná se o velmi složitou agendu, ve které se velmi obtížně získávají důkazy a jak dokládají výzkumy, funguje v ní řada předsudků a mýtů, jejichž základem je nedůvěra vůči oběti a důvěra vůči pachateli; pokud oběť čin oznámí, dochází k její sekundární viktimizaci buď devalvací jejího charakteru, nebo je zpochybňováno její chování při a po činu. „Mají nárok na férový proces jen ty oběti, které si to pro svou ušlechtilou povalu zaslouží? A existuje předpis, jak se projevuje pravá oběť?“, uvedla Čírtková a zdůraznila, že je třeba, aby nedocházelo k sekundární viktimizaci a aby se oběti dočkaly férového procesu.

Jak dále řekla, propast mezi závažností útoku a trestem pro pachatele se stále zvětšuje, a to právě u vztahového sexuálního násilí a domácího násilí (například jen čtyři procenta oznámených pachatelů sexuálního násilí na dětech dostane nepodmíněný trest). To vede k tomu, že oběti mlčí a pachatelé v násilí pokračují, neboť právě to, že pachatel dostane trest, motivuje oběti k oznámení činu.

Další vystupující, senátor Mgr. Pavel Fischer úvodem vyjádřil svoji podporu valorizaci finanční pomoci obětem trestných činů, kterou připravuje Ministerstvo spravedlnosti, i naději, že také tato novela zák. č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, získá širokou politickou podporu.

Fischer dále navrhl zlehčit obětem nahlašování sexuálních trestných činů například tak, že by tak mohly učinit online z domova, případně jinými způsoby, které umožnuje moderní technika; ke zvážení dal i možnost vytvoření zvláštních policejních útvarů pro speciální oběti, zejména děti. Za klíčové ale Fischer považuje vzdělávání, až již právních profesionálů – policistů, soudců, státních zástupců či advokátů, tak i pedagogů, učitelů a také dětí, včetně těch nejmenších.

Jako poslední vystoupila JUDr. Katarína Tejnská, Ph.D., z analytického a legislativního odboru Nejvyššího státní zastupitelství. Ta na úvod zdůraznila, že státní zastupitelství rekodifikaci trestného činu znásilnění podpořilo, neboť novela řeší některé problémy, s nimiž se státní zástupci v praxi potýkali – například případy, kdy se oběť bránila znásilnění „jenom“ pláčem, či jednoznačné vymezení bezbrannosti u dětí hranicí dvanácti let. Nejvyšší státní zastupitelství rovněž chystá změnu metodiky k uzavírání dohod o vině a trestu.

Jak ale Tejnská uvedla, i tato novela má své limity, přičemž tím základním je, že ve většině případů tu stále zůstává problém důkazní nouze, kdy proti sobě stojí jen dvě protichůdné výpovědi.

Následující diskuse se pak věnovala především problematice vzdělávání.

Záznam celé debaty si zájemci mohou přehrát ZDE.

Moderátor diskuse doc. JUDr. Bc. Vladimír Pelc, Ph.D., z pořádající katedry závěrem pozval všechny přítomné i ty online sledující na další diskusní čtvrtek, který se bude konat 16. května 2024 a jehož tématem bude Mlčenlivost v trestním řízení.

PhDr. Ivana Cihlářová

Foto: redakce AD