C. H. Beck, Praha 2023, 3. vydání, 1 560 stran, 2 890 Kč.

Na počátku prosince 2023 vyšlo v nakladatelství C. H. Beck dlouho očekávané třetí vydání komentáře k zákonu o rozhodčím řízení prof. JUDr. Alexandera Bělohlávka. Jde tedy o výrazně aktualizované vydání, zohledňující a podrobně komentující také celý legislativní a judikatorní vývoj od roku 2012.

Jedná se o publikaci, která se v mezidobí stala autoritativním zdrojem právních názorů k problematice rozhodčího řízení a vy­užívá ji v široké míře tuzemská praxe, včetně soudů v řízeních souvisejících s rozhodčím řízením. Vzhledem k tomu, že druhé vydání v roce 2012 vyšlo i v anglické verzi v prestižním newyorském nakladatelství Juris, jde dnes též vlastně o jediný ucelený cizojazyčný a zahraniční odbornou veřejností uznávaný zdroj informací o tuzemské úpravě a praxi rozhodčího řízení, jakož i o doktrinálních přístupech české odborné veřejnosti k rozhodčímu řízení. Vzhledem ke svému pojetí je tato publikace i běžně citovaným pramenem v odborných publikacích týkajících se alternativních způsobů řešení sporů, samozřejmě hlavně pak v souvislosti s rozhodčím řízením, a to tuzemským i mezinárodním.

Publikace vyšly ve formě (odbornou veřejností velmi dobře přijímaného) komentáře jednotlivých ustanovení zákona o rozhodčím řízení doplněného o anotovanou judikaturu a dostupnou literaturu. V souvislosti s judikaturou je zapotřebí u této publikace zdůraznit, že jde o komentované anotace judikatury. U mnohých z více než tisícovky zohledněných judikátů obsahujících nejen autorsky zpracované právní věty jsou právní věty doplněny informacemi o skutkovém a právním stavu v dotčené věci, procesním vývojem v konkrétním soudním řízení a též návaznostmi na judikaturu předchozí a navazující a autor mnohdy zasazuje daná rozhodnutí též do aktuálního období vcelku bouřlivého vývoje, který rozhodčí řízení u nás za posledních třicet let prodělalo. S tím se lze v komentářové literatuře setkat vskutku výjimečně a je zapotřebí to označit za významné pozitivum.

Vyzdvihnout je ale nutné i to, že každé komentované ustanovení je již v samotném úvodu, tedy v jakési rubrice každé kapitoly (dotčeného ustanovení), doplněno informacemi o legislativním vývoji za posledních minimálně 12 let, což je v komentářích naprosto ojedinělé a má pro využití publikace vysoce praktický dopad. Předmětná právní úprava totiž zaznamenala právě v daném období bouřlivý vývoj a orientace ve změnách je právě u zákona o rozhodčím řízení komplikovanější. Stejně tak jsou ale doplněny i informace, které osobám méně orientovaným jinak zůstávají skryty, totiž informace o pozadí a důvodech těchto změn.

Text komentáře ke konkrétním ustanovením v aktuálním znění, kdy je v samotném úvodu právě aktuální znění citováno, je rovněž v samotném úvodu, to jest v oné rubrice kapitoly, doplněn též o znění platná a účinná v jednotlivých obdobích předchozí dekády. I to je dosti výjimečné a pro praxi užitečné. Jde totiž o právní úpravu, která se používá v různých zněních zákona, a to např. podle toho, kdy bylo zahájeno určité rozhodčí řízení, kdy byla uzavřena rozhodčí smlouva, kdy byl vydán rozhodčí nález apod. Není proto výjimečné, že se i dnes aktivně a ve velké míře pracuje se zněním zákona, resp. jeho jednotlivých ustanovení, která byla platná a účinná před dnes již více než deseti lety. Přitom orientace v intertemporálních ustanoveních jednotlivých novelizačních předpisů je právě u zákona o rozhodčím řízení dosti komplikovaná. Právě u tohoto zákona tak jde o něco, co má velký význam pro praxi a současně je v české komentářové literatuře ojedinělé. Současně jde ovšem o zpracování komentující jednotlivé otázky a problémy z pohledu tuzemské i mezinárodní praxe.

Autor zpracoval komentář jako kompletní rozbor materie rozhodčího řízení a jeho tuzemské úpravy, včetně návazností na použitelné mnohostranné i dvoustranné smlouvy. Jedná se proto dnes již o komentář nejen k zákonu o rozhodčím řízení, nýbrž též o komentář k některým ustanovením zákona o mezinárodním právu soukromém (dále „ZMPS“), který v souvislosti s rekodifikací převzal část toho, co bylo do 31. 12. 2013 obsaženo v zákoně o rozhodčím řízení, totiž o komentář k ust. § 2, 4 a k ust. § 117 až 125 ZMPS. Toto pojetí je zajímavé, v každém případě pak pro praxi prospěšné. Právě skutečnost, že s účinností od 1. 1. 2014 byla část úpravy rozhodčího řízení, totiž ta, která se týká rozhodčího řízení s mezinárodním prvkem (mezinárodní arbitráž), přenesena do ZMPS, je tak ve třetím vydání tohoto komentáře specifická. Jde tedy o komentář jak k úpravě tuzemského, tak i mezinárodního rozhodčího řízení, to jest k celému zákonu o rozhodčím řízení a současně k řadě ustanovení ZMPS. Přitom zakomponování komentáře k dotčeným ustanovením ZMPS do komentáře k zákonu o rozhodčím řízení v těch místech, kde původní dřívější úpravu nahradil právě ZMPS, je z praktického hlediska prospěšné. Jistě bylo možné představit si i jiná řešení. Přístup zvolený prof. Bělohlávkem ve třetím vydání jeho komentáře je velmi praktický, minimálně pak v současnosti, kdy odborná veřejnost stále ještě žije se strukturou úpravy původní, a praktická bude tato koncepce struktury daného komentáře jistě ještě po velmi dlouhou dobu.

Autor se podrobně zabývá i novými instituty, které různé změny naší úpravy přinesly od roku 2012. Publikace tak obsahuje ucelený a velmi podrobný komentář např. k úpravě řízení před rozhodčími komisemi spolků. Rovněž v tomto ohledu jde o velmi podrobný rozbor z pohledu doktrinálního, koncepčního i praktického. V případě řízení před rozhodčími komisemi spolků se doposud totiž v tuzemské odborné literatuře lze setkat spíše jen s jakousi interpretací textu zákona za pomoci jiných slov bez jakéhokoli hlubšího rozboru. Prof. Bělohlávek však i v tomto případě jde do naprostých podrobností vysvětlujících podstatu tohoto typu řízení s řešeními jednotlivých situací, které u tohoto druhu procesu mohou vznikat, apod. Jde proto o dílo s velkým praktickým, ale i teoretickým dopadem.

JUDr. VÍT HORÁČEK, Ph.D., advokát, rozhodce a mediátor