Návrh vyhlášky advokátního tarifu postupuje do dalšího kola

Česká advokátní komora považuje za dobrou zprávu pro advokátní stav, že ministr spravedlnosti dnes 22. března 2024 předložil návrh novely vyhlášky advokátního tarifu do meziresortního připomínkového řízení s navrhovanou účinností k 1. červenci 2024. ČAK věří, že tentokrát návrh projde, neboť reflektuje též výhrady uplatněné v připomínkovém řízení loňském.

„Předkládaný návrh je kompromisním výsledkem takřka dva roky trvajícího jednání nejen s ministerstvem, ale i s vedením soudů všech stupňů a zástupci neziskového sektoru. Zvýšení tarifní hodnoty převážné většiny položek ovšem zohledňuje pouze míru inflace od roku 2006, kdy byla přijata poslední významnější změna advokátního tarifu. V některých případech pak dochází k narovnání sazeb odměn, jejichž výše dlouhodobě neodpovídá náročnosti a hodnotě věcí, v nichž jsou poskytovány právní služby,“ reaguje na dnešní informaci z MSp Petr Čáp, tajemník ČAK.

„Potřeba novelizace advokátního tarifu přišla v době mimořádného inflačního růstu na straně jedné a v době hluboké krize financování státního rozpočtu na straně druhé. Nacházíme se v situaci, kdy sice máme po dlouhé době ministra spravedlnosti, který problémům v advokacii sám dobře rozumí a snaží se advokacii vyjít vstříc, ale zároveň narážíme na velmi obtížnou situaci státního rozpočtu. Nicméně inflační čísla, několikanásobné růsty jiných rozpočtových kapitol v justici a další ekonomické argumenty jsou na naší straně,“ doplnil ještě stručně předseda Komory Robert Němec.

Právní úprava novelizuje vyhlášku o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), který upravuje především odměny a náhrady advokáta za poskytování právních služeb, tedy za výkon advokacie, poskytování bezplatné právní pomoci, správu majetku a jinou činnost regulovanou zákonem o advokacii.

Navrhovaná vyhláška reaguje na požadavek zohlednit v rámci odměňování advokátů a advokátek zejména:

  • aktuální ekonomickou situaci,
  • obtížnost obhajoby a zastupování poškozeného v trestním řízení,
  • složitost zastupování v řízení o přestupku,
  • náročnost zastupování ve správním řízení, včetně řízení daňového, a ve správním soudnictví.

„Aktuální ekonomický vývoj a délku časového období od poslední valorizace odměn advokátů lze považovat za objektivní důvody pro přijetí vyhlášky tohoto právního předpisu,“ vysvětluje ministr spravedlnosti Pavel Blažek a dodává: „Právní úprava odměny advokáta byla naposledy významněji valorizována v roce 2006 a v roce 2013. Naproti tomu došlo v průběhu let 1997 až 2021 ke snížení odměny advokátů nejprve o 10 %, následně o 30 % a nakonec o 20 %.“

Původní účel tohoto „dočasného“ snížení souvisel s ničivými povodněmi v roce 1997, kdy stát hledal úspory ve výdajích za účelem napravení škod způsobených živelnou pohromou. Nicméně v průběhu doby se toto snížení začalo používat jako obecná úspora výdajů ze státního rozpočtu bez příčinné souvislosti s jakýmikoli krizovými událostmi. „Cílem našeho návrhu je změna úpravy odměn advokátů tak, aby jejich výše byla přizpůsobena vývoji inflace, růstu minimální mzdy, průměrné mzdy v podnikatelské sféře, výdajům na odměnu soudců a státních zástupců. Je také zapotřebí vzít v úvahu odbornou náročnost vykonávaných činností a míru odpovědnosti advokáta, “ doplňuje Pavel Blažek.

Adekvátní nastavení výše odměny za činnost advokáta by mělo přispět rovněž k řádnému zajištění potřebné sítě advokátů i v oblastech, v nichž žije více sociálně znevýhodněných obyvatel a potřeba právní pomoci je zde mimořádně důležitá pro zajištění základních lidských práv a svobod.

 

Cíle návrhu vyhlášky o advokátním tarifu:

  • Celkové zvýšení odměn a náhrad, které náležejí advokátům.
  • Mění se způsob určení odměny zmocněnce poškozeného v trestním řízení. Jeho odměna bude stanovena stejně jako odměna obhájce, tedy podle trestní sazby příslušného trestného činu, nicméně u úkonů právní služby potřebných k účelnému uplatnění nároku poškozeného na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení se za tarifní hodnotu považuje přiznaná peněžní částka, je-li takto určená odměna vyšší. Tím se rozliší úkony, ve kterých jde o uplatnění nároku poškozeného, a úkony, které s uplatněním nároku poškozeného nesouvisí.
  • Současně dochází též ke stanovení pravidel odměňování v případě, kdy dochází k zastupování dítěte mladšího 15 let.
  • Stejná výše tarifních hodnot jako v případě obhajoby v trestním řízení se navrhuje pro případ zastupování v řízení o přestupku, přičemž namísto výše trestu odnětí svobody se jako určující kritérium stanoví horní výše pokuty.
  • Samostatnou právní úpravu představuje v advokátním tarifu náhrada nákladů řízení, tedy odměna za zastupování účastníka řízení advokátem pro účely rozhodování soudu nebo jiného orgánu. Stávající úprava obsahuje zvláštní ustanovení o náhradě těchto nákladů při tzv. formulářových žalobách, u nichž je mimo jiné také navrhována valorizace.

Redakce AD

Foto: justice.cz

 

Go to TOP