Autor v následujícím článku rozebírá postupné kroky a postupy při zahájení preventivní restrukturalizace podle nového zákona.

Preventivní restrukturalizace podle zákona o preventivní restrukturalizaci[1] je založena na hybridním postupu, který kombinuje prvky soukromého hmotného práva, zejm. občanského zákoníku,[2] a procesního práva.[3]

Podnikatel zahajuje obecnou preventivní restrukturalizaci zpravidla adresným právním jednáním vůči svým vybraným věřitelům a příp. společníkům (dotčené strany), a to výzvou k zahájení jednání o restrukturalizačním plánu.[4] Veřejnou preventivní restrukturalizaci zahajuje podnikatel procesním návrhem určeným restrukturalizačnímu soudu.[5]

Přestože preventivní restrukturalizaci může zahájit pouze podnikatel, okruh podnikatelů oprávněných zahájit preventivní restrukturalizaci je omezen na obchodní korporace.[6] Preventivní restrukturalizace podnikající fyzické osoby je vyloučena.[7]

Úsek zahájení preventivní restrukturalizace lze rozčlenit do tří etap, jimiž jsou: příprava na zahájení, samotné zahájení preventivní restrukturalizace a úkony po zahájení.

Příprava na zahájení preventivní restrukturalizace

V první etapě podnikatel posoudí, zda splňuje podmínky pro vstup do preventivní restrukturalizace, a zpracuje sanační projekt.

Ze statistických dat vyplývá, že v České republice dochází dlouhodobě k opožděnému podávání dlužnických insolvenčních návrhů.[8] Výzvou pro podnikatele usilujícího o preventivní restrukturalizaci bude včasná identifikace finanční tísně takové intenzity, která splňuje podmínky pro vstup do preventivní restrukturalizace.[9] To by měl podnikateli usnadnit systém včasného varování, který je dostupný na stránkách Ministerstva spravedlnosti.[10] Rámec preventivní restrukturalizace je tudíž určen primárně pro podnikatele v hrozícím úpadku[11]^{, [12]} a pro podnikatele, jehož finanční tíseň sice nedosahuje dosud hrozícího úpadku, ale provoz jeho podniku již negeneruje dostatečný příjem pro úhradu jeho peněžitých závazků ve splatnosti vznikajících v posledním roce.[13]

Před vstupem do preventivní restrukturalizace by proto podnikatel měl vyhodnotit, zda se nenachází v úpadku (insolvenční test), i když mu to ZPR výslovně neukládá.[14]

Vyloučena je preventivní restrukturalizace podnikatele, který se před zahájením nachází v úpadku ve formě platební neschopnosti.[15] V případě platební neschopnosti zákonodárce preferuje kolektivní vypořádání nároků věřitelů v insolvenčním řízení.

Postup preventivní restrukturalizace ovšem není vyloučen u podnikatele, který se nachází v úpadku ve formě předlužení.[16] Vychází se z premisy, že předlužený podnik je možné ozdravit implementací restrukturalizačních opatření, a tím překonat úpadkovou situaci, zejm. snížením pasiv podnikatele. Po zahájení preventivní restrukturalizace ovšem předluženého podnikatele a jeho statutární orgán stále stíhá zákonná povinnost podat dlužnický insolvenční návrh.[17]

Vedle vyhodnocení přípustnosti vstupu do preventivní restrukturalizace musí podnikatel v přípravné etapě sestavit sanační projekt. Bez sanačního projektu nelze preventivní restrukturalizaci zahájit.[18]

Sanační projekt představuje stěžejní dokument pro dotčené strany. Jeho primárním účelem je poskytnout dotčeným stranám neveřejné informace o obchodním závodu podnikatele v takovém rozsahu, aby si dotčené strany mohly učinit kvalifikovaný úsudek o životaschopnosti podniku a potenciálu jeho ozdravení preventivní restrukturalizací. Příprava sanačního plánu zabere zpravidla několik týdnů. I proto musí být kladen zvláštní důraz na včasné vyhodnocení finanční tísně podnikatele.

Klíčovou součástí sanačního projektu je vymezení okruhu dotčených stran. Od zahájení preventivní restrukturalizace je podnikatel vymezením dotčených stran v sanačním projektu vázán. Odchýlit se smí pouze se souhlasem většiny dotčených stran uvedených v sanačním projektu, a to nejpozději do předložení restrukturalizačního plánu k hlasování,[19] anebo v důsledku výsledku předběžného přezkumu spornosti pohledávky některé z dotčených stran.[20]

Okruh dotčených stran stanoví podnikatel ze svých věřitelů a společníků, jejichž práva budou restrukturalizačním plánem přímo dotčena.[21] Přímo dotčeni budou ti z věřitelů a společníků podnikatele, u kterých v důsledku účinnosti restrukturalizačního plánu dojde ke změně výše, pořadí, splatnosti nebo jiné vlastnosti jejich pohledávky či jiného práva (např. odpuštění závazku nebo jeho části, odklad splatnosti).[22] Do okruhu dotčených stran není podnikatel oprávněn zahrnout vyloučené pohledávky, které jsou představovány zejm. pracovněprávními pohledávkami jeho zaměstnanců.[23] Dotčeným právem může být také nepeněžitý dluh podnikatele.[24]

Zákon o preventivní restrukturalizaci nepředepisuje podnikateli, jakým způsobem musí okruh dotčených stran vymezit. Postačí, pokud podnikatel učiní součástí sanačního projektu jmenný seznam dotčených stran (např. obchodní firma, sídlo a identifikační číslo). Pokud podnikatel nezná totožnost všech dotčených stran, postačí vymezení okruhu dotčených stran jiným nezaměnitelným způsobem, a to např. jako držitelů dluhového cenného papíru konkrétní emise nebo věřitelů z pohledávek vzniklých z konkrétního právního jednání podnikatele v určitém období.[25] Současně podnikatel připojí seznam dotčených práv a údaj o tom, zda některá dotčená strana je spřízněnou osobou podnikatele.

Předložením sanačního projektu dotčeným stranám navíc předlužený podnikatel odstraní informační asymetrii mezí ním a dotčenými stranami, což může vyústit v podání věřitelského insolvenčního návrhu některou z dotčených stran. Povinnou součástí sanačního projektu je odhad hodnoty závodu podnikatele určený výnosovým způsobem[26] a seznam všech věřitelů podnikatele ve formě seznamu dotčených a nedotčených stran.[27]

Dojde-li po zahájení preventivní restrukturalizace k jejímu zmaření, vystavuje se předlužený podnikatel a jeho statutární orgán riziku odpovědnosti za škodu spojenou s opožděným podáním insolven­čního návrhu.[28] Riziku se předlužený podnikatel může vyhnout tím, že ihned po zahájení preventivní restrukturalizace požádá restrukturalizační soud o vyhlášení všeobecného moratoria.[29] Vyhlášením všeobecného moratoria dojde k sistaci zákonné povinnosti podat dlužnický insolvenční návrh[30] a současně nebude možné proti podnikateli zahájit insolvenční řízení ani na základě věřitelského insolvenčního návrhu.[31] Všeobecné moratorium může podnikatel využít po dobu tří měsíců od jeho vyhlášení s možností prodloužení o další tři měsíce se souhlasem většiny dotčených stran.[32]

Zahájení preventivní restrukturalizace

Preventivní restrukturalizace je zahájena okamžikem, kdy písemná výzva k zahájení jednání o restrukturalizačním plánu dojde první dotčené straně.[33] Písemná výzva představuje hmotněprávní jednání podnikatele vůči dotčeným stranám, které spustí rámec preventivní restrukturalizace. Vedle tohoto hmotněprávního jednání podnikatel k restrukturalizačnímu soudu podá návrh na zahájení restrukturalizačního řízení jako vymezeného úseku preventivní restrukturalizace.[34] Restrukturalizační řízení je zahájeno dnem podání návrhu restrukturalizačnímu soudu.[35]

Na výzvu nejsou s výjimkou písemné formy kladeny žádné zvláštní formální nároky. Výzva jako jiné právní jednání bude muset splnit podmínku určitosti, a proto z ní bude muset být alespoň patrné, komu je určena, kdo ji činí a co jí podnikatel sleduje, tzn. zahájení preventivní restrukturalizace podle ZPR. Namísto písemné formy smí podnikatel výzvu učinit prostřednictvím elektronických prostředků umožňujících zachycení obsahu a určení jednající osoby (elektronická forma).[36]

S písemnou formou výzvy je spojen požadavek na podpis výzvy podnikatelem.[37] Podnikatel je oprávněn se při vyhotovení výzvy nechat smluvně zastoupit.[38] Procesní plná moc pro zastupování podnikatele v restrukturalizačním řízení nebude pro podpis výzvy dostatečná, protože restrukturalizační řízení tvoří jeden vymezený úsek postupu a protože výzva představuje hmotněprávní jednání. Podpis na výzvě nemusí být úředně ověřen. V případě elektronické formy výzvy bude muset být výzva opatřena buď zaručeným elektronickým podpisem,[39] nebo kvalifikovaným elektronickým podpisem,[40] a to i v případě, že bude přílohou poštovní datové zprávy.[41]

Bude-li adresátem výzvy zahraniční dotčená strana, musí se podnikatel vypořádat s jazykem výzvy. Výzva jako jiné právní jednání musí být srozumitelná jejímu adresátovi, aby vyvolala právní účinky.[42] Podnikatel proto bude muset výzvu (a spolu s ní sanační projekt) vyhotovit v jazyce, který je srozumitelný pro zahraniční dotčenou stranu. Zpravidla se bude jednat o jazyk, ve kterém se zahraniční dotčenou stranou podnikatel komunikuje nebo ve kterém je sepsána smlouva mezi ním a zahraniční dotčenou stranou.

Představuje-li výzva právní jednání, vyvstává otázka, zda může být shledána zdánlivou nebo neplatnou a jaké to má důsledky pro zahájenou preventivní restrukturalizaci. ZPR úpravu o. z. týkající se zdánlivého a neplatného právního jednání nevylučuje. Zastávám proto názor, že konkrétní výzva může být shledána zdánlivým nebo neplatným právním jednáním ve smyslu o. z., a to např. pro zmíněnou nesrozumitelnost vůči adresátovi. Klade-li zákonodárce požadavky na obsah a formu výzvy, musí vady výzvy vyvolat právní následek.

Účelem výzvy není jen formální zahájení preventivní restrukturalizace, ale také umožnění dotčeným stranám vykonávat práva v preventivní restrukturalizaci, zejména podáním návrhu na předběžný přezkum spornosti pohledávky nebo při vyjednávání a hlasování o restrukturalizačním plánu. Vadnost výzvy může výkonu těchto práv zabránit. Povinnost podnikatele zaslat bezvadnou výzvu proto slouží na ochranu dotčených stran. V případě neplatnosti výzvy dovozuji, že se bude jednat o neplatnost relativní, které se bude muset dotčená strana dovolat námitkou neplatnosti.[43] Nenamítne-li dotčená strana neplatnost výzvy, bude výzva považována za platné právní jednání podnikatele.[44]

Na druhou stranu se domnívám, že námitku vadnosti výzvy bude možné uplatnit pouze v rámci restrukturalizačního řízení. Úprava restrukturalizačního řízení je totiž komplexní procesní úpravou pro právní rámec preventivní restrukturalizace.

Dojití výzvy

ZPR podnikateli ukládá, aby na své náklady zajistil, že výzva dojde každé dotčené straně. Na doručování výzvy podnikatelem se neuplatní procesní předpisy, ale hmotněprávní ustanovení o. z. o jednání vůči nepřítomné osobě, včetně související judikatury.[45]

Výzva dotčené straně proto dojde v okamžiku, kdy se dostane do její sféry tak, že je možné počítat za normálního běhu věcí s tím, že se s ní dotčená strana seznámila.[46] Není nutné, aby se s výzvou skutečně seznámila.

Při zaslání výzvy s využitím provozovatele poštovních služeb se může podnikatel opřít o zákonné domněnky pro dobu dojití, není-li k dispozici jiný doklad doručení.[47] U výzvy zaslané v elektronické formě dotčené straně výzva dojde v okamžiku, kdy jí bude doručena do příslušné e-mailové nebo datové schránky.

Ačkoli zákon za dotčenou stranu považuje pouze přímo dotčeného věřitele nebo společníka podnikatele, kterému dojde výzva,[48] nedává již odpověď na otázku, jak přistupovat k přímo dotčenému věřiteli nebo společníkovi, kterému výzva nedojde.[49] Zjistí-li podnikatel takový nedostatek po zahájení preventivní restrukturalizace, může jej napravit zasláním nové výzvy[50] nebo zúžením okruhu dotčených stran se souhlasem většiny dotčených stran uvedených v sanačním projektu.[51]

Pokud nedostatek doručování výzvy nelze v pozdější fázi napravit, domnívám se, že adresát výzvy nemůže být považován za dotčenou stranu a účinný restrukturalizační plán vůči němu nebude vyvolávat právní účinky. Obecná preventivní restrukturalizace je na rozdíl od insolvenčního řízení neveřejná. Adresát výzvy, kterému výzva nedojde, se o preventivní restrukturalizaci nemusí dozvědět ani z restrukturalizačního rejstříku.[52] Jiný výklad by byl podle mého názoru v rozporu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, neboť by adresátovi výzvy odňal právo domáhat se stanoveným postupem svých práv u restrukturalizačního soudu.[53]

Riziku vad v doručování výzvy může podnikatel zabránit tím, že podá návrh na zahájení restrukturalizačního řízení současně s návrhem na doručení výzvy vyhláškou.[54] Výzva bude dotčeným stranám doručena okamžikem zveřejnění v restrukturalizačním rej­stříku.[55] Tím se podnikatel vzdá práva na neveřejný průběh preventivní restrukturalizace. Tento postup bude praktický, pokud podnikatel u menší části dotčených stran nedisponuje dostatečnými údaji pro doručení výzvy soukromoprávní cestou. Podnikatel by ovšem měl vyhodnotit, zda mu nedostatek údajů o dotčených stranách vůbec umožní přijetí restrukturalizačního plánu potřebnou většinou.[56] V praxi by tento způsob zahájení proto neměl být častý.

Veřejná preventivní restrukturalizace 

Vedle obecné preventivní restrukturalizace, která se vyznačuje neveřejným průběhem, ZPR zavádí i institut veřejné preventivní restrukturalizace.[57] Cílem veřejné preventivní restrukturalizace je umožnit podnikateli podřídit jeho preventivní restrukturalizaci nařízení EU o insolvenčním řízení,[58] a tím docílit uznání účinků preventivní restrukturalizace, potažmo restrukturalizačním soudem potvrzeného restrukturalizačního plánu v ostatních státech Evropské unie (s výjimkou Dánska). Dosud ovšem neproběhla notifikace veřejné preventivní restrukturalizace do přílohy A nařízení EU o insolvenčním řízení, a proto zatím není na podkladě nařízení EU o insolvenčním řízení rozhodnutí vydanému v české preventivní restrukturalizaci přiznán účinek v ostatních státech Evropské unie (s výjimkou Dánska).[59]

Postup po zahájení preventivní restrukturalizace

Insolvenční zákon zakotvuje obecný zákaz hradit peněžité závazky dlužníka (podnikatele), které vznikly před zahájením insolvenčního řízení.[60] ZPR žádný takový zákaz neobsahuje, protože smyslem preventivní restrukturalizace není vypořádání nároků věřitelů vůči podnikateli, ale ozdravení podniku podnikatele. Po zahájení preventivní restrukturalizace je proto podnikatel povinen hradit své peněžité závazky ve lhůtách jejich splatnosti, ať již vůči dotčeným, či nedotčeným stranám. Rámec preventivní restrukturalizace je založen na tom, že podnikatel do něj vstupuje v dostatečném časovém předstihu předtím, než nastane jeho platební neschopnost.

Zahájení preventivní restrukturalizace může vyústit v aplikaci insolvenčních doložek ve smlouvách uzavřených podnikatelem. Insolvenční doložky běžně opravňují věřitele podnikatele zesplatnit peněžitý závazek v případě zahájení insolvenčního řízení. V praxi nejsou neobvyklé ani insolvenční doložky umožňující akceleraci peněžitého závazku podnikatele již v okamžiku zahájení jednání o restrukturalizaci závazků s jeho věřiteli. Akcelerace peněžitých závazků podnikatele může vést ke vzniku jeho platební neschopnosti, která vylučuje pokračování v preventivní restrukturalizaci.[61] Toto riziko bude proto podnikatel nucen vyhodnotit a příp. mu předejít včasným uzavřením dohody o dočasné úpravě obsahu povinností dotčených stran (tzv. standstill agreement), která právo akcelerovat peněžité závazky po dobu preventivní restrukturalizace omezí,[62] anebo využitím ochrany všeobecného nebo individuálního moratoria.[63]

Závěr

Institut preventivní restrukturalizace zavedený do českého právního řádu s účinností od 23. 9. 2023 představuje výzvu nejen pro podnikatele, ale rovněž pro jeho právní a jiné poradce. Zahájení preventivní restrukturalizace bude jedním z ústředních úseků preventivní restrukturalizace, ve kterém podnikatel bude muset se svými poradci vyhodnotit přípustnost preventivní restrukturalizace, určit okruh dotčených stran a zvolit vhodný a bezpečný způsob zahájení preventivní restrukturalizace. Podcenění zahájení preventivní restrukturalizace může mít fatální důsledky a může vést až ke zmaření preventivní restrukturalizace, a tím ke vzniku odpovědnosti podnikatele, potažmo jeho poradců, za vzniklou újmu.

 

Mgr. Roman Macháček je advokátem v AK ŽIŽLAVSKÝ a insolvenčním správcem AS ZIZLAVSKY.

Ilustrační foto: canva.com

---

[1] Zákon č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci, v platném znění (dále jen „ZPR“).

[2] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“).

[3] Důvodová zpráva k ZPR, str. 5.

[4] § 6 odst. 1 ZPR.

[5] § 106 odst. 1 ZPR.

[6] § 2 písm. a) ve spojení s § 3 odst. 1 ZPR.

[7] Vyloučení podnikajících fyzických osob z právního rámce preventivní restrukturalizace je v souladu s čl. 1 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1023 ze dne 20. června 2019 o rámcích preventivní restrukturalizace, o oddlužení a zákazech činnosti a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice (EU) 2017/1132 (směrnice o restrukturalizaci a insolvenci), dále jen „směrnice“.

[8] Důvodová zpráva k ZPR, str. 3.

[9] § 4 odst. 2 ZPR.

[10] Viz https://eformulare.justice.cz/msp-financni-zdravi/form/uvod.

[11] § 3 odst. 5 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen „insolvenční zákon“ nebo „ins. zák.“).

[12] Čl. 1 odst. 1 písm. a) směrnice.

[13] § 4 odst. 3 ZPR.

[14] Provedení testu úpadku ve formě platební neschopnosti je po podnikateli nepřímo vyžadováno při sestavení finančního plánu podle § 9 odst. 2 písm. d) ZPR, odůvodnění seznamu dotčených stran podle § 10 odst. 2 věty druhé ZPR a při podání návrhu na vyhlášení všeobecného moratoria, a to požadavkem na předložení výkazu stavu likvidity podle § 73 odst. 3 písm. b) ZPR.

[15] § 3 odst. 1 ins. zák.

[16] § 3 odst. 4 ins. zák.

[17] § 98 ins. zák.

[18] § 6 odst. 2 ZPR.

[19] § 12 odst. 1 ZPR.

[20] § 12 odst. 2 ve spojení s § 22 odst. 6 ZPR.

[21] § 2 písm. e) ZPR.

[22] § 2 písm. h) ZPR.

[23] § 22 ZPR.

[24] § 1789 o. z.

[25] § 10 odst. 3 ZPR.

[26] § 9 odst. 1 písm. h) ZPR.

[27] § 10 ZPR.

[28] § 99 ins. zák.

[29] § 73 a násl. ZPR.

[30] § 78 odst. 4 ZPR a § 98 odst. 4 ins. zák.

[31] § 78 odst. 1 ZPR.

[32] § 77 odst. 1 písm. b) ZPR.

[33] § 6 odst. 1 věta druhá ZPR.

[34] § 6 odst. 3 ve spojení s § 47 odst. 1 ZPR.

[35] § 47 odst. 3 ZPR.

[36] § 562 odst. 1 o. z.

[37] § 561 a násl. o. z.

[38] § 441 a násl. o. z.

[39] Čl. 3 bod 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „eIDAS“).

[40] Čl. 3 bod 12 nařízení eIDAS.

[41] Na poštovní datové zprávy zasílané mezi soukromými osobami se nevztahuje fikce podpisu podle § 18 odst. 2 zák. č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, v platném znění.

[42] Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 3. 2008, sp. zn. 21 Cdo 1760/2007.

[43] § 586 odst. 1 o. z.

[44] § 586 odst. 2 o. z.

[45] § 570 a násl. o. z.

[46] E. Dobrovolná: § 570 [Právní jednání vůči nepřítomné osobě], in P. Lavický a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654), 2. vyd., C. H. Beck, Praha 2022, str. 1826, marg. č. 7.

[47] § 573 o. z.

[48] § 2 písm. e) ZPR.

[49] Podnikatel např. odešle výzvu na původní doručovací adresu, třebaže byl o nové doručovací adrese řádně a v předstihu vyrozuměn.

[50] Podnikatel je však limitován lhůtou pro předběžný přezkum spornosti pohledávky, která podle § 88 odst. 3 ZPR běží až od předložení sanačního projektu, který je podle § 6 odst. 2 ZPR povinnou součástí výzvy, a současně šestiměsíční lhůtou pro předložení restrukturalizačního plánu od zahájení preventivní restrukturalizace podle § 42 odst. 1 písm. b) ZPR. Bez uplynutí lhůty pro předběžný přezkum spornosti pohledávky všem dotčeným stranám není podnikatel oprávněn předložit restrukturalizační plán k hlasování podle § 29 odst. 2 ZPR.

[51] § 12 odst. 1 ZPR.

[52] A contrario § 53 odst. 2 ZPR.

[53] Srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 4. 2022, sp. zn. IV. ÚS 3026/20.

[54] L. Kačerová: § 47 [Zahájení restrukturalizačního řízení], in A. Sigmund a kol.: Zákon o preventivní restrukturalizaci. Praktický komentář, 1. vyd., Wolters Kluwer ČR, Praha 2023, str. 396.

[55] § 54 odst. 3 ZPR.

[56] § 36 ZPR.

[57] § 104 a násl. ZPR.

[58] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení (dále jen „nařízení EU o insolvenčním řízení“).

[59] Nelze ovšem vyloučit, že uznání rozhodnutí v české preventivní restrukturalizaci může být docíleno na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, pokud takové rozhodnutí nebude spadat pod výluku podle čl. I odst. 2 písm. b), která z účinků nařízení vylučuje insolvenční řízení a podobná řízení. Preventivní restrukturalizace totiž není insolvenčním řízením.

[60] § 111 odst. 1 ins. zák.

[61] § 4 odst. 2 ZPR.

[62] § 7 ZPR.

[63] § 82 ZPR.