Pro soudce návrhy dohod o vině a trestu znamenají výrazné zrychlení trestního procesu, odpadá náročné a zdlouhavé dokazování. Loni se počet návrhů významně zvýšil a trend pokračuje i letos. Návrhy dohod o vině a trestu dostávají na stůl soudci například v Olomouckém kraji především u drogové, ale i majetkové trestné činnosti. Soudci si ale také zároveň uvědomují riziko ukládání příliš mírných trestů. I mezi odbornou veřejností se z tohoto důvodu otevřela otázka, zda ve vztahu k dohodám neposílit roli zvlášť zranitelné oběti.

 

Dohoda o vině a trestu se stala součástí českého trestního řádu v roce 2012, od října 2020 je pak možné uzavřít dohodu o vině a trestu u všech trestných činů, včetně závažných. Například prostějovský okresní soud takových dohod schválil loni 23, rok předtím 15 a ještě předešlý rok 16. „Nejčastěji bývá tento procesní institut využíván v trestních věcech, ve kterých obviněnému hrozí nepodmíněný trest odnětí svobody a jde zejména o majetkové trestné činy a drogovou trestnou činnost,“ řekl místopředseda soudu Petr Vrtěl.

Vyšší počet dohod vidí i soudci olomouckého krajského soudu. „Loni jsem odhadem schválil asi pět dohod o vině a trestu a letos jsem už schválil dvě a třetí dohodu o vině a trestu jsem ve středu nařídil k projednání,“ řekl soudce Eduard Ondrášek. Podle něj šlo nejčastěji o trestné činy poškození finančních zájmů Evropské unie, podvod, zpronevěra nebo drogová trestná činnost.

Uzavírání dohod na krajských soudech pociťuje i olomoucký vrchní soud (VS). „Lze usuzovat, že v důsledku uzavřených dohod o vině a trestu došlo k poklesu věcí došlých k vrchnímu soudu k rozhodnutí o odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně v roce 2023 ve srovnání s rokem 2022 o 3,7 procenta,“ řekl mluvčí soudu Stanislav Cik. Doplnil, že věci, které jsou VS v Olomouci předkládány a v nichž nebyla uzavřena dohoda o vině a trestu, jsou ve většině případů skutkově a právně velmi složité.

 

Výhody: zkrácené řízení, odpadá dokazování, poškození nemusí být znovu vyslýcháni

Dohoda podle soudců výrazně zkracuje trestní řízení, odpadá náročné dokazování. Pro svědky a poškozené je výhodou, že nemusejí být znovu vyslýcháni, uvedl Vrtěl. U majetkové trestné činnosti je podle Ondráška pozitivem i to, že součástí je nahrazení způsobené škody. „Poškození mají nejen závazek pachatele uhradit škodu, ale hlavně mají i rychle exekuční titul,“ doplnil.

Zásadní urychlení řízení oceňují i žalobci z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Dohody tam uzavírají především u daňových kauz a kauz hospodářského charakteru, v případech korupce a ovlivňování veřejných zakázek.

„Pravomocné potrestání krátce po spáchání trestného činu má největší efekt jak z hlediska výchovného působení na pachatele trestného činu, tak z hlediska preventivního vlivu na společnost,“ řekl olomoucký vrchní žalobce Radim Dragoun. Podle něj tyto dohody ve spojení s institutem spolupracujícího obviněného plní i významnou roli při objasňování nejsložitějších kauz organizované kriminality.

 

Problémy institut přináší v případech více obžalovaných

Problémy tento institut však podle soudce Martina Lýska z olomouckého krajského soudu přináší v případech, kdy je více obžalovaných, z nichž chtějí uzavřít dohodu o vině a trestu jen někteří. Obdobně to vnímá i jeho kolega Eduard Ondrášek, soud tak musí řešit, zda vést dál společný dlouhý proces s tím, že ti, co dohodu uzavřeli, budou čekat, nebo je vyloučit a rozhodnout samostatně.

„Ovšem v takových případech už je judikováno, že dohoda s částí obžalovaných nesmí porušit zásadu presumpce neviny, tedy je třeba popis skutku formulovat tak, aby se z něho nedal dovodit závěr o vině těch spoluobžalovaných, kteří dohodu neuzavřeli a vinu popírají. Což není v některých případech jednoduché,“ doplnil soudce Eduard Ondrášek.

 

Kritika mírných trestů: odpovědnost nese soudce i státní zástupce

Soudci uvádějí, že vnímají i kritiku veřejnosti ohledně ukládání příliš mírných trestů v mediálně sledovaných případech. „V případě zvažování takového trestu by neměl soudce podlehnout nutkání si práci za každou cenu ulehčit a přistoupit na dohodu o vině a trestu se zcela zjevně nepřiměřeně nízkým trestem. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že dohodu o vině a trestu uzavírá státní zástupce s obviněným, respektive s obhájcem a nese také odpovědnost vůči veřejnosti, na jakou dohodu přistoupil a předložil soudu,“ uvedl soudce Petr Vrtěl.

Ukládání příliš mírných trestů v některých případech sexuálního a domácího násilí vyvolalo v poslední době otázky, zda by měla posílit role zvlášť zranitelné oběti v souvislosti s dohodou o vině a trestu.

Podle mínění advokátky Lucie Hrdé je dohoda o vině a trestu výhodná spíše pro pachatele, ale ne pro oběti, které jsou ohrožené traumatem. „Oběti trpí psychickými problémy, stres jim způsobuje i samotné projednávání případu u soudu,“ popisuje advokátka a obává se, že mohou podléhat nátlaku. Oběti závažných trestných činů si v počáteční fázi krátce po útoku často neuvědomují a nepřipouští, jak hluboce jsou zraněni a traumatizováni. Trauma na ně ale může dolehnout až po mnoha týdnech i měsících, což ze zkušeností práce s oběťmi potvrzují i psychologové a soudní znalci. Bez znaleckých posudků jde u některých trestných činů podle mínění advokátky jen těžko včas odhadnout způsobenou škodu. „A v případě těžké posttraumatické stresové poruchy se například znásilnění překvalifikovává do vyššího odstavce a je za to úplně jiný trest, za který už není možné uložit podmínku,“ upozorňuje advokátka.

Podle zákona platí povinnost přistupovat k zvlášť zranitelným obětem citlivě. „Ale při využití institutu dohody to vlastně neplatí a na jejich pocit bezpečí a spravedlnosti se tu nebere ohled,“ domnívá se poslankyně Barbora Urbanová, podle níž možnost uzavřít dohodu o vině a trestu u trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti jde proti zájmům obětí.

„Systém uzavírání dohod o vině a trestu je nastaven správně, není třeba vylučovat žádné trestné činy, je ale nutné, aby státní zástupci při sjednávání dohod chránili zájmy poškozených,“ míní advokát Lukáš Trojan, místopředseda Sekce ČAK pro právo trestní, člen představenstva ČAK a člen prezídia Unie obhájců. „Právní ochraně poškozeného by prospělo povinné zastoupení zmocněncem,“ dodává.

 

Snížení trestu v případě vlivu na objasnění či usvědčení dalších pachatelů

Na druhou stranu soudci poukazují na vysoký počet vězňů ve věznicích a snahy omezit tresty odnětí svobody. „Dohoda o vině a trestu vytváří možnost uložit trest pod sazbou, ale není to automatické a pro uložení trestu pod sazbu neexistuje při dohodě o vině a trestu nebo prohlášení viny žádný nárok,“ řekl soudce Martin Lýsek.

Stejně to vnímají i žalobci. „Pokud dojde k výraznému snížení trestu, mělo by jít vždy o souběh více významných polehčujících okolností, tedy nejen o prosté doznání se k trestné činnosti, ale doznání obviněného by mělo mít podstatný vliv na objasnění věci, usvědčení dalších pachatelů nebo dalších případů,“ řekl Dragoun. Roli podle něj hraje i postoj obviněného k náhradě škody.

Dohody o vině a trestu výrazně zkracují soudní proces, rychlost ale i podle vyjádření vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové není to nejdůležitější. Podstatné je čin řádně a důkladně prošetřit, ochránit oběti, uložit pachateli odpovídající trest. A tresty by měly být vždy individualizované.

 

Zdroj: ČTK, redakce AD
Foto: canva.com