Před svým nástupem do funkce uvedl, že jako ministr pro legislativu se chce zasadit o zlepšení kvality právního řádu a zrušení nevyhovujících předpisů. Začít chtěl u povinností drobných a středních podnikatelů. Zamýšlel také prosadit dodržování přezkumu právních norem, navržených ministerstvy, či snížení deficitu projednaných a přijatých evropských směrnic. Na to, jak se mu po dvou letech působení ve vládě daří realizovat původní plány a co by chtěl po dobu svého mandátu ještě stihnout, se redakce Advokátního deníku zeptala ministra pro legislativu a předsedy Legislativní rady vlády JUDr. MgA. Michala Šalomouna, Ph.D.

 

Při nástupu do funkce před dvěma lety jste řekl, že Vaším cílem je zasadit se o zrušení všeho v právním řádu, co přestalo dávat smysl, že chcete dbát na kvalitu vládních návrhů, jejich jednoduchost, promyšlenost a provázanost. Jak se Vám podařilo toto předsevzetí dodržet a co se ne/povedlo?

Když se ohlédnu za těmi dvěma lety, tak máme na světě dva antibyrokratické balíčky a třetí aktuálně připravujeme, respektive pracujeme na vypořádání připomínek z připomínkového řízení. Soubor více než 40 opatření vznikl po konzultaci s jednotlivými ministerstvy a před tím s Hospodářskou komorou, podnikatelskými odbory, Svazem průmyslu a dopravy, Asociací malých a středních podniků a živnostníků a dalšími subjekty. Cílem těch opatření je zjednodušit život podnikatelům, živnostníkům i občanům – snížit nebo zmírnit množství nadbytečných a zatěžujících povinností, které jim ubírají čas i energii.

Jako příklad z opatření, která se již uplatňují v praxi, bych uvedl třeba zrušení povinnosti periodických lékařských prohlídek pro nerizikové profese nebo konec povinných lékařských prohlídek v těchto profesích v případě řízení referentských vozidel v zaměstnání.

Od 1. ledna 2023 se díky schválení novely zákona o dani z přidané hodnoty zvýšila hranice obratu pro povinné placení DPH a pro možnost přihlásit se k placení paušální daně na dva miliony korun. Dále se snížily drakonické pokuty u kontrolního hlášení pro menší plátce (až na polovinu). Tato úleva se vztahuje na fyzické osoby, plátce se čtvrtletním zdaňovacím obdobím, společnosti s r. o., kde je společníkem jedna fyzická osoba. Dále se od 1. prosince 2022 zrušila povinnost pro zaměstnavatele zasílat České správě sociálního zabezpečení hlášení o ukončení pracovní neschopnosti v případě člověka, který již není u něj zaměstnaný. Ona to sice ve formálně právním smyslu povinnost nebyla, nicméně ČSSZ takto stávající úpravu vykládala a v zásadě ji zaměstnavatelé plnili, aby měli pokoj, ale příliš smyslu to nemělo. Při naší aktivitě se nám podařilo odhalit, kde je přesně příčina a stačilo „pouze“ upřesnit metodický pokyn.

Z dalších opatření bych uvedl zrušení potravinářských průkazů od 1. července 2023. A v neposlední řadě v souladu s antibyrokratickými balíčky a pokrokem v digitalizaci můžou od 1. prosince 2023 lidé podávat žádosti o všechny typy důchodů také online.

Některá další opatření jsou v legislativním procesu. Například jde o zrychlení soudních řízení, k němuž přispěje redukce některých přísedících u soudů. Nově by se měli přísedící podílet jen na rozhodování o nejzávažnějších zločinech u krajských soudů. Vláda příslušnou novelu zákona o soudech a soudcích schválila loni 29. listopadu a nyní ji projednává Poslanecká sněmovna.

 

S legislativou souvisí i přijímání evropských předpisů. Koncem roku 2021 se Česká republika potýkala s poměrně velkým deficitem, nebylo projednáno a přijato 36 evropských směrnic. V červenci 2022 vedla Evropská komise vůči Česku 19 řízení kvůli tomu, že zákonodárci nestíhají v daných termínech schválit legislativu vycházející z evropských směrnic. Česku tak hrozily pokuty v miliardách korun. Jaká je aktuální situace? Jak se daří průběžně snižovat počet nepřijatých směrnic a co má vláda, resp. ministr pro legislativu v této oblasti v dohledné době ještě před sebou?

Je to tak, jak říkáte. Předchozí vláda nám po sobě zanechala, co se přejímání unijního práva týká, dáreček v podobě 36 netransponovaných směrnic. Při nástupu naší vlády v prosinci 2021 tak hrozila v součtu pokuta až dvě miliardy korun, když bychom s tím nic nedělali. Největšími hříšníky byla ministerstva průmyslu a obchodu a dopravy. Ke konci loňského roku se nám tento dluh podařilo stáhnout na pouhých devět směrnic s uplynulou lhůtou pro zapracování do našeho práva. To znamená, že jsme to srazili dokonce pod jedno procento, což je u členských zemí EU považováno za přijatelnou úroveň. Dostali jsme se tak konečně do dobré společnosti mezi členskými státy Evropské unie – z průšviháře a černého pasažéra se tak Česko stalo opět zemí, která své závazky plní. Podle hodnocení Evropské komise, takzvaného Single Market Scoreboard (SMS), se tak Česko posunulo zhruba do poloviny v žebříčku hodnocených států.

Ještě bych rád dodal, že když jsem vstoupil do funkce, předsevzal jsem si stáhnout resty dřívějších vlád na zmíněné jedno procento. To, že se to nyní povedlo, vidím jako velký úspěch. Tím to ale samozřejmě nekončí, nesmíme usnout na vavřínech a nemůžeme polevit. Další předpisy k zapracování do našeho právního řádu přibývají, je to nekončící proces, mým cílem je tedy oscilovat i nadále kolem toho jednoho procenta.

 

Při svém nástupu do funkce jste se také zmínil o plánu na vytvoření Vládního analytického útvaru při Úřadu vlády, jenž by byl obsazen špičkovými odborníky, kteří by mohli pomoci zajistit, že připravovaná legislativa bude v souladu s odbornými poznatky a fakty a bude vycházet z aktuálních dat situace v ČR. V říjnu loňského roku jste informoval o tom, že byl založen, resp. že vzniklo Oddělení legislativních analýz vlády a že zahájilo svou činnost. Vím, že je to krátká doba, ale má již za sebou nějaké „hmatatelné výsledky“, čím se aktuálně zabývá?

Ano, je to tak. Mám radost z toho, že se mi povedlo rozjet na Úřadu vlády analytický tým složený z respektovaných odborníků. Ti již nyní přispívají ke kvalitě připravovaných zákonů. Nebylo to ale jednoduché. Nemohli jsme vytvářet nová místa. Jako vláda jsme se zavázali k šetření a konsolidaci veřejných financí, takže jsem si s jednotlivými ministry domluvil, aby mi poskytli ze svých resortů místa pro nově vznikající tým. To se povedlo a nyní v tomto týmu pracuje 13 analytiků. Takže nejde o finanční náklady navíc. Naopak analytický útvar může díky vhodnému nastavení regulace ušetřit miliardy korun z peněz daňových poplatníků.

Zásadní pro nás je, aby útvar fungoval podpůrně pro jednotlivá ministerstva, aby jejich legislativci mohli analytiky využívat pro konzultace při přípravě vlastních právních předpisů. Takže jdeme cestou jakési evangelizace. Je dobré, aby si to na ministerstvech vyzkoušeli a naučili se využívat analytické postupy ještě před přípravou konkrétních zákonů, vyhlášek a nařízení. Koneckonců posílení analytických kapacit ve veřejné správě a role RIA (hodnocení dopadů regulace) v procesu tvorby regulace jsou plně v souladu s doporučeními Public Governance Review z dílny OECD, která k tomu vydala závěrečnou zprávu prezentovanou 30. března 2023 v Praze.

Z dosavadních výsledků práce útvaru bych uvedl například spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj na dopadové analýze pro intervenci zaměřenou na podporu cestovního ruchu. Zde se ukázalo, že není třeba vyrábět novou legislativu a podporu cestovního ruchu je možné řešit skrze měkká opatření typu finanční podpory dotačním titulem. Tato analýza souvisela s úkolem z programového prohlášení vlády, kde je uvedeno, že prosadíme zákon o podpoře cestovního ruchu. Jenže tam také máme, že každou novou regulaci odpovídajícím způsobem zvážíme. A po těchto analýzách vyšlo, že legislativní zásah není třeba. Zde si cením odvahy ministra Ivana Bartoše, který po těchto zjištěních od záměru prosazovat zákon o cestovním ruchu upustil, což bylo přijímáno ze strany cestovního ruchu se značnou nevolí.

Z dalších věcí se útvar podílel na dopadové analýze k zákonu o podpoře bydlení, kde se analytici soustředili zvláště na vytvoření system dynamics modelu a review literatury.

Dalším, neméně důležitým krokem pro zvýšení kvality naší legislativy bude zavedení Ex-post RIA. Materiál k tomu schválila vláda 14. června 2023. Přezkum účinnosti právních předpisů bude mít v Česku novou, jednotnou podobu od roku 2025. Vládou schválený přezkum účinnosti regulace je osvědčeným nástrojem moderní a efektivní veřejné správy ve vyspělých zemích. Jeho zavedení představuje naplnění Programového prohlášení vlády ČR – kapitoly Prosekání byrokratické džungle, kvalitní legislativa a chytré řízení státu.

 

Ve svém vystoupení před Poslaneckou sněmovnou v říjnu 2023 jste hovořil o fungování Legislativní rady vlády, jejímž jste předsedou. Jak byste zhodnotil její aktivity za uplynulých 24 měsíců?

Stěžejní vládní návrhy zpravidla procházejí Legislativní radou vlády, která dohlíží na jejich legislativní kvalitu. K tomu jsme se zavázali ve vládním programovém prohlášení. Zatímco v roce 2021 rada projednala 14 legislativních materiálů, v roce 2022, tedy za mého působení v jejím čele, jich bylo 31. Byly mezi nimi například zákon o hromadném řízení, zákon o lobbování, novela zákona o státním zastupitelství, zákon o ochraně oznamovatelů (whistleblowing) či zákon o omezujících opatřeních proti některým závažným jednáním uplatňovaných v mezinárodních vztazích (tzv. Magnitského zákon) a mnohé další. Obecně se snažím, aby touto supervizí procházely zásadní změny hmotněprávních nebo procesních kodexů a samozřejmě změny ústavních zákonů.

Do Legislativní rady vlády se mi také podařilo získat nové renomované odborníky, například bývalého předsedu Nejvyššího správního soudu Michala Mazance, experta na právo informačních technologií profesora Radima Polčáka, expertku na právo sociálního zabezpečení profesorku Kristinu Koldinskou či odborníka na správní právo profesora Martina Kopeckého.

Vláda má díky tomu, že se s plným nasazením věnuji projednávání právních předpisů v LRV, přímou, nezprostředkovanou zpětnou vazbu od expertů z rady k připravované legislativě, která jde na vládu. To se dříve nedělo, protože ministr spravedlnosti, který radě v některých vládách formálně předsedal, neměl kvůli své agendě na zasedání rady čas. Být tak přímo na zasedání Legislativní rady vlády má svůj smysl. Podkladový materiál, který jde na vládu, je totiž návrh zákona ve znění stanoviska Legislativní rady vlády. Takže se může stát, že v této verzi jsou některá doplnění, která předkladatel ve svém původním návrhu neměl. Ministři mnohdy vyžadují vysvětlení, proč se některé formulace změnily. Pak je samozřejmě dobré být přímo u té geneze změny. Případně ministry upozornit na některé změny, které se návrhem zavádějí, zejména když jde o významný posun od dosavadního stavu.

 

V listopadu 2022 byl spuštěn Váš podcast „Co na tiskovkách vlády neuslyšíte…“, v němž mimo jiné komentujete ty nejzajímavější právní případy, u kterých se vláda může zapojit do řízení u Ústavního soudu, ale věnujete se i další právní problematice – hovořil jste již například o zrychlení soudních řízení, antibyrokratickém balíčku, pojmu legitimní očekávání atd., ve svém posledním podcastu jste pak objasňoval rozhodování o odměně advokátovi v civilním řízení… Jak je podcast vnímaný odbornou veřejností a co přináší Vám osobně?

Jak je vnímaný odbornou veřejností, nevím, ale občas z něj média nějaké pasáže citují. Záměr byl představit vládní agendy, které jsou poněkud stranou informačního mainstreamu. Často jde o právní aspekty nějakého problému. Snažím se nemluvit příliš akademicky a popisovat i poměrně složité právní problémy lidskou řečí a ne právnickým ptydepe.

Někdy rovněž reaguji na události a tvrzení projednávané v Poslanecké sněmovně. Debaty tam jsou ale mnohdy příliš estrádně-emocionální, takže asi neškodí je vrátit trochu na zem. Snažil jsem se proto vysvětlit některé pojmy, jako je právě ono legitimní očekávání. To je sousloví, které používají mnozí politici a novináři, ale význam tohoto právního pojmu se zcela vytratil.

Je to, jako když vaříte polévku. Když nevíte, jak ji dochutit, dejte tam masox nebo magi. V parlamentních debatách se občas stává, že když nemáte nic lepšího, tak začnete mluvit o legitimním očekávání. Což sice může znít velmi sofistikovaně, ale mnohdy je ta argumentace mimo.

Věřím proto, že podcast může přispět k pochopení některých situací, které se týkají vládní agendy. Samozřejmě to není pro všechny. Musíte si aktivně najít čas těch pár minut se do podcastu zaposlouchat a chtít poslouchat. Kdo si čas najde, předpokládám, že se i něco dozví. Je to taková drobná osvětová činnost.

 

Do voleb zbývají necelé dva roky. Co byste chtěl během této doby ještě stihnout?

Pro mě jako ministra pro legislativu a předsedu Legislativní rady vlády patří mezi hlavní priority datově-analytický základ pro tvorbu kvalitní legislativy. Tedy budu pokračovat s nastavováním a etablováním Vládního analytického útvaru, který se mi podařilo doslova vydupat ze země. Navíc se nám podařilo zakomponovat do Národního plánu obnovy prostředky na posilování analytických kapacit na některých ministerstvech, a to Ministerstvu pro místní rozvoj, Ministerstvu práce a sociálních věcí, Ministerstvu životního prostředí a Ministerstvu financí. To je pozitivně nastavený trend, který bych rád udržel i přes funkční období naší vlády. Je to totiž výhodné pro další úspory, které tito experti přinesou a může to ve výsledku činit mnoho a mnoho miliard. Kdybych to popsal metaforicky, podařilo se nám porodit dítě a teď ho potřebujeme naučit chodit.

Dále bych rád pokračoval v antibyrokratických balíčcích, jak už jsem zmínil, pracujeme na třetím. Taky chci dokončit novelu zákona, která v Česku zřídí post dětského ochránce práv. Ten v ČR dlouhodobě chybí a je to potřeba napravit. A také bych chtěl udržet to, co se nám po dvou letech od našeho nástupu povedlo v oblasti přejímání unijního práva do naší legislativy. Tedy udržet počet směrnic s prošlou transpoziční lhůtou pro přijetí kolem jednoho procenta.

 

Děkujeme za rozhovor.

 

Redakce AD
Foto: archiv Úřadu vlády ČR a Petr Vrabec