Děti mladší 15 let pravděpodobně získají více práv v případě, že se jejich počínáním bude zabývat policie. Policisté jim při prověřování činu nově budou muset zajistit přítomnost advokáta. Počítá s tím vládní novela zákona č. 218/21003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), jejíž schválení Poslanecké sněmovně doporučil s úpravou Ústavně-právní výbor. Předlohu nyní čeká na plénu druhé čtení.

Ústavně-právní výbor PS chce předlohu upravit tak, aby bylo ze zákona zřejmé, že mladistvému je možné uložit jako výchovné opatření i probační program Probační a mediační služby. „Soudce a v přípravném řízení státní zástupce bude mít k dispozici kompletní a aktuální seznam těchto programů, na rozdíl od dnešního stavu, kdy centrální seznam probačních programů zahrnuje pouze programy realizované neziskovým sektorem,“ stojí ve zdůvodnění pozměňovacího návrhu, který předložila Ing. Mgr. Taťána Malá.

Návrh zákona reaguje na výtky, které vůči Česku vznesl Evropský výbor pro sociální práva. ČR podle výboru porušuje Evropskou sociální chartu ve dvou ohledech. Zaprvé tím, že dětem mladším 15 let přiznává takzvanou nutnou obhajobu až v řízení před soudem pro mládež. Podle současné české praxe totiž dítě nemusí mít obhájce při policejním objasnění a zadokumentování činu. Týká se to například ohledání místa činu a zajištění stop nebo také podání vysvětlení na policii. O něm policie předem vyrozumívá zákonného zástupce dítěte, který může uplatnit právo na právní pomoc advokáta. Policisté však nyní zároveň nemají povinnost zajistit přítomnost obhájce dítěte.

Členové Ústavně-právního výboru debatovali také o další úpravě navrhované Taťánou Malou, podle níž by obhájce určený z úřední povinnosti měl být přednostně specializovaný ve věcech dětí. Poslankyně pozměňovací návrh stáhla po námitkách například zpravodaje doc. JUDr. Michaela Kohajdy, Ph.D., podle kterého by nenaplnil účel, protože příslušné specializační poličko by si mohl zaškrtnout kterýkoli advokát.

Druhým nedostatkem české právní úpravy je pak podle Evropského výboru pro sociální práva to, že zákon výslovně neumožňuje to, aby dítě mladší 15 let nemuselo být postaveno před soud pro mládež. Podle výboru je nutné přijmout kroky ke snížení obzvláště škodlivých účinků kontaktu dětí se soudním systémem. Státní zastupitelství tak nově bude mít možnost nepodat návrh na zahájení řízení před soudem pro mládež. Stejně tak soud bude moci upustit od uložení opatření vůči dítěti i bez nařízeného jednání.

Dítě mladší 15 let není trestně odpovědné. Pokud se ale dopustí činu, který by u dospělého trestný byl, může mu soud uložit výchovnou povinnost či omezení, napomenutí s výstrahou, zařazení do terapeutického či psychologického programu, dohled probačního úředníka a v nejzávažnějších případech ochrannou výchovu či ochranné léčení.

V Česku ročně spáchá kriminální činy průměrně 1630 dětí mladších 15 let. Převážná většina z nich je ve věku 12 až 14 let. U dětí jednoznačně převažuje majetková trestná činnost. Následují násilné delikty, mravnostní kriminalita, sprejerství, výtržnictví a drogové trestné činy.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: canva.com