Dne 1. 1. 2024 nabyla účinnosti část zákona, kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „novela zákona o matrikách“) a to konkrétně ustanovení týkající se oblasti rodinného práva. Účelem změn je zejména zapracování poznatků z matriční praxe a, jak uvádí důvodová zpráva k návrhu změnového zákonu, implementování principů ochrany práva na rodinný a soukromý život a principů dobré správy. Ustanovení rozšiřují práva osob v oblasti určování rodičovství a změny příjmení a také usnadňují oddávání snoubenců a vstup do registrovaného partnerství. Jaké jsou tedy nejdůležitější změny?

V právní úpravě určování rodičovství dojde ke zjednodušení využití existující možnosti zjednodušeným způsobem konsensuálně vyloučit domněnku otcovství svědčící manželu matky a současně založit vyvratitelnou domněnku svědčící jinému muži, který je biologickým otcem dítěte.

V oblasti změn příjmení novela umožňuje manželům i po uzavření manželství prohlásit, že příjmení jednoho z manželů bude příjmením společným, k němuž bude druhý připojovat své dosavadní příjmení.

Novela si klade také za cíl posílit obecný požadavek, aby děti ve věku, kdy jsou schopny samostatného rozhodování, mohly souhlasit se změnou svého jména nebo příjmení. Tento požadavek byl v dosavadní právní úpravě promítnut jen omezeně. Novela vychází z předpokladu, že osobní jméno a příjmení tvoří svébytný prostředek jeho sebeidentifikace, přičemž osoba, která dosáhla určitého stupně rozumové a volní vyspělosti, by měla mít kontrolu nad jeho případnými změnami v důsledku různých právních skutečností.

Přehled jednotlivých změn účinných ke dni 1. 1. 2024:

• Určení otcovství tzv. trojdohodou. Nově bude možné určit otcovství tzv. trojdohodou před matričním úřadem nebo zastupitelským úřadem České republiky. Jedná se o vzájemné souhlasné prohlášení matky, jejího manžela (který není otcem dítěte), popř. jejího bývalého manžele a muže, který tvrdí, že je otcem dítěte. Trojdohoda se může vztahovat i k počatému dítěti a účinnost nabude rozvodem.

• Možnost uzavřít registrované partnerství na všech matrikách. Do registrovaného partnerství bude možné vstoupit před kterýmkoli matričním úřadem, nejen na 14 registrujících vybraných úřadech jako doposud. Osoby vstupující do registrovaného partnerství budou moci požádat matriční úřad o vstup do registrovaného partnerství na kterémkoli vhodném místě a ve kteroukoli vhodnou dobu, obdobně jako u manželství.

• Snížení věkové hranice, od které si děti mohou samy určit, jaké příjmení v případě rozvodu rodičů chtějí. Z 15 let novela snižuje tuto hranici na 12 let. 

• Zrušení podmínky trvalého pobytu alespoň jednoho ze snoubenců v nematriční obci pro možnost uzavření manželství před oddávajícím z této nematriční obce. Po účinnosti novely budou starosta, místostarosta či nově i pověřený člen zastupitelstva nematriční obce oprávněni oddávat bez ohledu na trvalý pobyt snoubenců. Novela dává v tomto snoubencům větší možnosti a svobodu ve výběru místa, kde budou oddáni.

• Poslancům a senátorům se zakládá oprávnění k oddávání, pokud se na tom se snoubenci domluví, a to ve správním obvodu kteréhokoli matričního úřadu.

• Oddávání bez přítomnosti matrikáře. Takové oddávání bude umožněno v matričních i nematričních obcích, a to při splnění podmínky, že oddávající má odbornou způsobilost matrikáře podle zákona o matrikách. Současně musí snoubenci předložit oddávajícímu matričním úřadem vydané osvědčení, že splnili všechny předpoklady pro uzavření sňatku.

• Zavedení možnosti uzavření manželství v jazyce národnostní menšiny. Prohlášení o uzavření manželství nebo vstupu do registrovaného partnerství bude možné učinit při splnění zákonných podmínek i v jazyce národnostní menšiny.

• Zjednodušení procesu změny jména a příjmení osob v souvislosti se změnou pohlaví. Zjednodušuje se relativně komplikovaná právní úprava, neboť stávající právní úprava zbytečně zatěžuje dotčené osoby i matriční úřady. Fyzická osoba, u níž byla zahájena léčba pro změnu pohlaví a jejíž léčba pro změnu pohlaví byla ukončena, bude moci ohledně užívání jména, popř. jmen, a příjmení projevit svou vůli před matričním úřadem pouhým prohlášením, nikoli na základě žádosti ve správním řízení.

• Prohlášení o užívání jednoho, popř. dvou jmen osobou po nabytí státního občanství České republiky, má-li v matriční knize v České republice zapsána více než dvě jména a užívání jména/jmen a jména po otci po nabytí státního občanství České republiky. Osoba, která má zapsána více než dvě jména, jakmile nabude státní občanství České republiky, bude moci prohlásit, které ze jmen, popřípadě která dvě z nich bude v úředním styku užívat. Obdobně se bude postupovat i v případě fyzické osoby, která má zapsáno jméno a na pozici druhého jména jméno po otci (tzv. „otčestvo“). Tato fyzická osoba, jakmile nabude státní občanství České republiky, bude oprávněna prohlásit, zda bude jméno po otci v úředním styku užívat. V obou případech se jedná o oprávnění fyzické osoby, nikoli o povinnost.

• Změny příjmení za trvání manželství. V souladu se změnami občanského zákoníku budou mít manželé, kteří si ponechali po uzavření manželství svá dosavadní příjmení, možnost nově učinit prohlášení i o tom, že se dohodli, že příjmení jednoho z nich bude příjmením společným a ten, jehož příjmení není příjmením společným, bude ke společnému příjmení na druhém místě připojovat své dosavadní příjmení. Novela dále umožňuje manželům, kteří mají společné příjmení a jeden z nich ke společnému příjmení na druhém místě připojil příjmení, které měl před uzavřením manželství, aby i během manželství prohlásil, že od užívání připojovaného příjmení upouští.

• Navýšení správních poplatků. Ke změnám dochází v oblasti správních poplatků, např. správní poplatek za vydání stejnopisu matričního dokladu bude činit 300 Kč. Nově se zpoplatňuje vydání vícejazyčného standardního formuláře částkou 100 Kč a osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření církevního sňatku, částkou 500 Kč.

• V případě, že dojde k popření otcovství, zapíše se nezletilému dítěti do knihy narození příjmení, které má matka v době provedení dodatečného záznamu.

• Upřesňuje se, že u zápisů v matričních knihách vedených zvláštní matrikou se lhůty například pro nahlížení budou počítat od matriční události, nikoli od provedení příslušného zápisu jako je tomu u matričních knih vedených běžnými matričními úřady.

• Bude-li fyzická osoba v dobré víře užívat své jméno, popř. jména, v nesprávné podobě po dobu nejméně 5 let, bude moci před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že toto jméno, popř. jména, bude užívat i nadále, a to ve tvaru uvedeném v matričním dokladu, občanském průkazu nebo cestovním dokladu. Dosud se toto oprávnění vztahovalo pouze k příjmení fyzické osoby.

• Nově se umožňuje zapsat jména zdrobnělá a domácká. Vznikne-li matričnímu úřadu pochybnost o existenci jména nebo jeho správné podobě, bude občan povinen předložit buď zcela nově odborné podklady od veřejné výzkumné instituce, jejímž předmětem činnosti je výzkum v oblasti jazykovědy, anebo znalecký posudek.

• Nově se umožňuje, aby v případě, že je příjmení ženy nebo nezletilého dítěte ženského pohlaví zapsáno v matriční knize v souladu s pravidly české mluvnice, bylo uvedeno příjmení v jiné podobě, kterou pravidla české mluvnice umožňují. Jedná se např. o příjmení typu Krejčí x Krejčová, Kočí x Kočová (pravidla české mluvnice u uvedených ženských příjmení umožňují užívat oba tvary). V těchto případech se za trvání manželství nebude vyžadovat souhlas manžela, neboť se nejedná o změnu příjmení, ale pouze o užívání příjmení v jiném tvaru, který pravidla české mluvnice umožňují.

• Nově se nepovolí změnit příjmení nezletilého dítěte, jde-li o změnu na příjmení poručníka, popřípadě poručníků, příjmení pěstouna, popřípadě pěstounů, nebo na příjmení osoby, do jejíž péče bylo nezletilé dítě svěřeno, nejde-li o jednoho z rodičů, neboť se v popisovaných případech jedná pouze o formu náhradní rodinné péče, nikoli o trvalý právní vztah.

Další ustanovení novely zákona o matrikách související zejména s elektronizací veřejné správy mají odloženou účinnost. K lednu 2025 nabudou účinnost ustanovení související s první fází elektronizace matrik týkající se sjednocení formátů zápisů v systémech vedených jednotlivými matričními úřady a předávání údajů do centrálního úložiště matričního informačního systému. K lednu 2027 pak ustanovení upravující matriční informační systém, tzv. eMatriku, jakožto informační systém veřejné správy, který by měl klientům veřejné správy usnadnit přístup k matrice.

Mgr. Veronika Sluka, MBA, advokátka
Foto:canva.com

Zdroje:

• Ministerstvo vnitra ČR, novela zákona od 1. ledna 2024, https://www.mvcr.cz/docDetail.aspx?docid=22475277&doctype=ART%01-pozn
• Starostové a nezávislí, novela matričního zákona přinese zjednodušení a elektronizaci veřejné správy. https://www.starostove-nezavisli.cz/info-a-media/tiskove-zpravy/novela-matricniho-zakona-prinese-zjednoduseni-a-elektronizaci-verejne-spravy-zakonikem-prace-zlepsujeme-pracovni-podminky-pro-dohodare
• Důvodová zpráva k návrhu novely zákona o matrikách, jménu a příjmení https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=9&CT=431&CT1=0
• Zákon č. 414/2023 Sb. kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony