Kriminalisté z policejního prezidia pátrají po neodhalených vrazích a dlouhodobě pohřešovaných lidech i za pomoci kalendáře. Sestavili ho už potřetí a obsahuje výběr 24 nevyřešených případů. Kalendáře budou viset ve věznicích nebo u probačních úředníků. V předchozích letech takto policisté získali nové podněty k deseti kauzám, přičemž u jedné vraždy se brzy chystají obvinit konkrétního člověka. Jakýkoliv detail od veřejnosti je pro policii důležitý, řekl dnes novinářům vedoucí celostátní „mordparty“ Mgr. Adam Kavalský.

Letošní kalendář obsahuje 13 neobjasněných vražd a 11 případů pátrání – ať už po pohřešovaných lidech, nebo po totožnosti zemřelých. Nejstarším „pomníčkem“ je zmizení osmnáctileté studentky Daniely Kýrové, kterou spolužáci naposledy viděli na pražském Karlově mostě v dubnu 1996. K novějším vybraným případům patří loňská vražda bezdomovkyně Drahomíry na Zlínsku, zmizení seniora Martina Lusky při túře na Trutnovsku v listopadu 2021 či pokus o vraždu motocyklisty v lese na Havlíčkobrodsku v srpnu 2020. Tři kauzy mají zahraniční prvek: ve dvou případech se pohřešují rakouští občané a jeden další popisuje vraždu české stopařky Stanislavy v Německu z října 1999.

„Obecně lze říci, že čím je to aktuálnější případ, tím lépe se nám na něj navazuje. Není ale vyloučeno, že se i u nejstarších případů z devadesátých let podaří například zjistit nového svědka nebo uplatnit moderní novou metodu,“ uvedl k tipům od veřejnosti Adam Kavalský, pod kterého spadá i pracovní skupina Tempus. Ta se zabývá právě dlouhodobě neobjasněnými násilnými činy.

Kalendář obsahuje kontaktní e-mailovou adresu kalendar@pcr.cz a telefonní číslo, na které se oznamovatelé dovolají 24 hodin denně. „Lidé nám například volají, že bydleli v dané lokalitě, nebo že znali danou osobu, nebo že tehdy během vyšetřování mluvili s policisty, ale nejsou si jisti, zda řekli skutečně každý detail. Dáváme jim najevo, že skutečně jakýkoliv detail je pro nás důležitý. Nebráníme se ani anonymnímu předání poznatků, pokud lidé nechtějí sdělovat do telefonu své jméno,“ uvedl Kavalský.

Na základě kalendářové výzvy policie často dostane od veřejnosti informace, které už měla. I takový poznatek je však pro ni důležitý – potvrdí jí totiž správnost kroků, které při rozkrývání trestného činu podnikla už dříve.

S nápadem na kalendář se policisté inspirovali u kolegů v Nizozemsku. Na rok 2024 vytiskli 2000 kusů – sedm stovek poputuje do 35 českých věznic, dalších 160 k Probační a mediační službě, zbylé rozdělí samotná policie.

Vybrané případy se do kalendáře dostaly na základě doporučení jednotlivých krajských policejních ředitelství. S kolegy z regionů Tempus na případech spolupracuje. V kraji také zůstává daný spis. „Není to tak, že by se odložené případy stahovaly z krajů, jako je tomu v seriálech,“ řekl Kavalský na dotaz ČTK. „Na krajských ředitelstvích jsou kolegové, kteří případ nejvíce znají. Snažíme se poznatky směřovat k nim,“ popsal. Výhodou skupiny Tempus je podle něj to, že se zabývá jen částí starších případů, zatímco krajští policisté musí řešit vedle starých případů i nové trestné činy.

Loni policie vyšetřovala celkem 150 vražd, objasnila jich zatím 131. Od letošního ledna do konce listopadu policisté evidují 145 vražd, z toho 120 objasněných. Zhruba polovina skutků každoročně skončí ve fázi pokusu. Vrahem je v drtivé většině případů člověk, kterého oběť znala.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: archiv Policie ČR