Aktuality z Evropské unie od Stálého zastoupení ČAK v Bruselu – listopad 2023:

 

Vztahy EU a Turecka

Komise a Vysoký představitel pro zahraniční a bezpečnostní politiku zveřejnili dne 29. listopadu strategickou a výhledovou zprávu o aktuálním stavu vztahů mezi EU a Tureckem. EU má strategický zájem na stabilním a bezpečném prostředí ve východním Středomoří. Vztahy mezi EU a Tureckem jsou v současné době vymezeny závěry Evropské rady z června 2021, předchozími závěry Evropské rady a Rady, jakož i prohlášením členů Evropské rady z března 2021 a společným sdělením Komise a vysoké představitelky z března 2021 o aktuálním stavu vztahů mezi EU a Tureckem. Kromě dvoustranných a hospodářských vazeb uvedených níže existují další faktory, které hluboce utvářejí složitý a náročný kontext vztahů mezi EU a Tureckem: potřeba udržitelné deeskalace ve východním Středomoří; kyperská otázka; postoj Turecka k útočné válce Ruska proti Ukrajině; rozšíření NATO; postoj Turecka k otázkám zahraniční a regionální politiky, včetně Blízkého východu, a zejména po teroristických útocích Hamásu na Izrael dne 7. října; a situace v oblasti lidských práv a právního státu. Od roku 2021 se těžiště ve vztazích mezi EU a Tureckem přesunulo na konkrétní kroky k opětovnému zapojení, včetně silné podpory EU po ničivých zemětřeseních v roce 2023. Evropská rada opakovaně zdůraznila, že EU má strategický zájem na stabilním a bezpečném prostředí ve východním Středomoří a na rozvoji spolupráce a vzájemně prospěšných vztahů s Tureckem. EU rovněž znovu potvrdila, že je odhodlána využít nástroje a možnosti, které má k dispozici, k udržení regionální stability a k obraně svých zájmů a zájmů svých členských států prostřednictvím rozšiřitelných, avšak vratných omezujících opatření, jak je uvedeno ve společném sdělení z března 2021. Vysoká představitelka a Komise vyvíjejí trvalé úsilí o vytvoření příznivého prostředí pro spolupráci. Pozitivní potenciál vztahů mezi EU a Tureckem se však dosud plně neprojevil.

Kompletní zpráva je k dispozici v anglickém jazyce ZDE.

 

Politická dohoda ohledně SLAPP

Evropský parlament a Rada dosáhly dne 30. listopadu politické dohody ohledně nových pravidel EU na ochranu osob, proti nimž jsou vedeny strategické žaloby proti účasti veřejnosti, jako jsou novináři, obránci práv nebo organizace občanské společnosti. Směrnice vytváří systém procesních záruk pro přeshraniční případy strategických žalob proti účasti veřejnosti. Existence těchto záruk umožní soudům zabývat se zneužívajícími soudními spory, ale také odradí potenciální žalobce od toho, aby se do takových praktik zapojili. Až nová směrnice vstoupí v platnost, bude poprvé existovat závazný evropský právní nástroj proti strategickým žalobám proti účasti veřejnosti, a to poté, co občanská společnost po vraždě maltské novinářky Daphne Caruanové Galiziové vyzvala k takovému opatření.

Nová pravidla budou zahrnovat: předčasné zamítnutí zjevně neopodstatněných nároků; opravné prostředky proti zneužívajícím soudním řízením, včetně přiznání náhrady nákladů a penále v plné výši nebo jiných vhodných opatření; ochranu před rozsudky třetích zemí, které nebudou v EU uznávány nebo vykonávány. Tato směrnice tvoří balíček spolu s horizontálním doporučením Komise o boji proti strategickým žalobám proti účasti veřejnosti, které bylo přijato v roce 2022 a které se již provádí.

Více informací je k dispozici v angličtině ZDE.

 

Politická dohoda ohledně pravidel pro automatickou výměnu informací v rámci policejní spolupráce

Evropský parlament a Rada dosáhly dne 20. listopadu politické dohody ohledně nařízení o automatizované výměně údajů pro policejní spolupráci (Prüm II). Tato dohoda reviduje stávající prümský rámec, který je základním kamenem policejní spolupráce EU a klíčovým prvkem rámce EU pro posílení bezpečnosti v Evropské unii. Revizí stávajícího prümského rámce dojde ke zlepšení nástroje pro vymáhání práva v boji proti trestné činnosti. Výměny v rámci Prümu jsou denně využívány policií k identifikaci pachatelů trestné činnosti a k boji proti organizované trestné činnosti, drogám, terorismu, sexuálnímu vykořisťování, obchodování s lidmi a další trestné činnosti. Tento rámec se nyní výrazně vylepšuje přidáním zobrazení obličeje a policejních záznamů, které mají zásadní význam pro vymáhání práva, a centralizací datových toků, aby byly rychlejší a účinnější. Nové nařízení Prüm II odstraní nedostatky v informacích a posílí prevenci, odhalování a vyšetřování trestných činů v EU, čímž podpoří bezpečnost pro všechny v Evropě.  Nová pravidla usnadní a urychlí výměnu údajů podle stávajícího prümského rámce, zejména: stávající automatizované výměny profilů DNA, daktyloskopických údajů a údajů o registraci vozidel; umožní vyhledávání údajů o registraci vozidel pomocí identifikačních údajů zločinců; umožní automatizované výměny údajů o zobrazení obličeje a policejních záznamech; zřídí centrálního směrovače pro zjednodušení automatizované výměny biometrických údajů; zřídí Evropský indexový systém policejních záznamů (EPRIS), který umožní automatizovanou výměnu policejních záznamů; zajistí, aby po potvrzené shodě biometrických údajů prostřednictvím výměny identifikačních údajů následovala následná kontrola do 48 hodin; zahrne Europol do prümského rámce; sladí výměny v rámci Prümu s rámcem pro ochranu údajů s přísnými zárukami.

Více informací je k dispozici v češtině ZDE.

 

Návrhy Komise k posílení práv cestujících

Evropská komise přijala dne 29. listopadu soubor návrhů, jejichž cílem je posílit práva cestujících, a zlepšit tak jejich uživatelské zkušenosti při cestování. Návrhy se zaměřují na tři aspekty, konkrétně na posílení práv cestujících, na ochranu cestujících využívajících souborné služby a na lepší informační služby o multimodálním cestování a vytvoření společného evropského datového prostoru pro mobilitu. Vyjasní především pravidla pro náhrady v případech, kdy jsou lety nebo multimodální cesty rezervovány prostřednictvím zprostředkovatele, čímž se zlepší ochrana cestujících v případě rušení letů. Pravidla si kladou za cíl zajistit plynulejší cestování, zejména pokud zahrnuje více různých cestovních služeb nebo druhů dopravy. Cestující tak budou mít zajištěn přístup k přímé podpoře a kvalitnějším informacím v reálném čase, například o zpoždění a rušení spojů. Zvláštní pozornost je věnována potřebám cestujících se zdravotním postižením nebo s omezenou schopností pohybu a orientace. Cílem je vyřešit a usnadnit přestupy těchto osob mezi jednotlivými druhy dopravy a zlepšit kvalitu asistence v případech, kdy je potřeba.

Návrhy a související dokumenty jsou k dispozici v angličtině ZDE.

 

Dohoda o volném obchodu s Novým Zélandem

EU dne 27. listopadu dokončila politické postupy ratifikace dohody o volném obchodu s Novým Zélandem. Rozhodnutí Rady Evropské unie bylo přijato necelý týden poté, co svůj souhlas vyslovil Evropský parlament.

Očekává se, že díky dohodě se cla pro společnosti z EU sníží o přibližně 140 milionů eur ročně. V důsledku toho se předpokládá, že dvoustranný obchod se do deseti let zvýší až o 30 %, přičemž roční vývoz z EU vzroste až o 4,5 miliardy eur. Lze očekávat, že investice EU na Novém Zélandu vzrostou až o 80 %. Tato přelomová dohoda také zahrnuje bezprecedentní závazky ohledně udržitelnosti, včetně dodržování Pařížské klimatické dohody a základních pracovních práv. Obchodní dohody jsou součástí přístupu otevřeného obchodu EU neboli tzv. partnerského přístupu, který je jedním ze tří cílů Evropské strategie hospodářské bezpečnosti, představené v červnu. Dohoda rovněž posiluje angažovanost EU ve strategicky a hospodářsky významném indicko-tichomořském regionu. Aby dohoda mohla vstoupit v platnost, musí Nový Zéland nejdříve dokončit svůj ratifikační postup. K tomu by mělo dojít v prvním nebo druhém čtvrtletí roku 2024.

Podrobnější informace jsou k dispozici v češtině ZDE.

 

Evropská komise umožní přístup k superpočítačům EU s cílem urychlit vývoj umělé inteligence

Evropská komise a Společný podnik pro evropskou vysoce výkonnou výpočetní techniku (EuroHPC) se dne 16. listopadu v rámci Iniciativy EU pro začínající podniky v oblasti umělé inteligence zavázaly otevřít a rozšířit přístup k superpočítačovým zdrojům EU, které jsou na světové úrovni, pro evropské začínající podniky, malé a střední podniky a širší komunitu zabývající se umělou inteligencí (UI). Pro podporu dalšího vývoje a škálovatelnosti modelů umělé inteligence je zásadní přístup k superpočítačům světové úrovně, které urychlí trénování a testování UI a zkrátí je místo měsíců či let na několik týdnů.

Více informací je k dispozici v češtině ZDE.

 

Zpráva Výboru JURI EP ohledně pravidel pro uznávání rodičovství

Výbor pro právní záležitosti EP (JURI) přijal dne 7. listopadu stanovisko k návrhu nařízení usnadňujícího uznávání rodičovství v celé EU. Cílem je zachovat a posílit základní práva dětí, a to jak nezletilých, tak dospělých, zvýšit právní jistotu a snížit náklady a byrokracii. Návrh umožňuje, aby bylo uznáno rodičovství usazené v jedné zemi EU, aby se zajistilo, že děti budou mít stejná práva podle vnitrostátního práva v jiném členském státě, zejména pokud jde o právo péče o dítě, výživné nebo dědické právo. Rodičovství by sice bylo i nadále stanoveno na vnitrostátní úrovni, takže členské státy by nebyly povinny měnit své rodinné právo např. tak, aby akceptovaly náhradní mateřství, ale jako takové by muselo být uznáváno ve všech zemích EU bez ohledu na to, jak bylo dítě počato, narodilo se nebo jaký má typ rodiny. Poslanci se shodli na tom, že výjimka obsažená v návrhu, která umožňuje zemím neuznávat rodičovství, pokud je zjevně neslučitelné s jejich veřejným pořádkem, by neměla vést k diskriminaci např. dětí rodičů stejného pohlaví. Podpořili navrhovaný seznam důvodů pro zamítnutí, aby se zajistilo, že důvody veřejného pořádku mohou být použity pouze výjimečně a že každý případ by měl být posuzován individuálně. Kromě toho navrhují, aby v případech, kdy vnitrostátní orgány nesouhlasí s uznáním, bylo stávající rodičovství v platnosti, dokud nebudou vyčerpány všechny vnitrostátní a unijní opravné prostředky a dokud nebude vydáno konečné rozhodnutí o výjimce. Nová pravidla dále upřesňují příslušnost soudů v přeshraničních sporech týkajících se rodičovství, zavádějí evropské osvědčení o rodičovství, které by bylo k dispozici ve všech úředních jazycích EU, aby se usnadnilo uznávání rodičovství. Poslanci požadují, aby osvědčení bylo k dispozici v tištěné i elektronické podobě a bylo vydáno do dvou týdnů od podání žádosti. V neposlední řadě chtějí poslanci usnadnit komunikaci s orgány prostřednictvím evropského elektronického přístupového bodu a navrhují využití videokonferencí v soudních řízeních.

Více informací je k dispozici v angličtině ZDE.

 

Doporučení pro posílení schengenského prostoru

Komise dne 23. listopadu přijala doporučení pro posílení spolupráce mezi členskými státy v schengenském prostoru, které je doplněno zprávou o konzultacích vedených schengenským koordinátorem s členskými státy, pokud jde o dlouhodobé kontroly na vnitřních hranicích. Doporučení podporuje využívání opatření, která jsou alternativou ke kontrolám na vnitřních hranicích, jakož i intenzivnější spolupráci a výměnu informací v případě znovuzavedení těchto kontrol. Jedná se o 8 principů – strukturovaná spolupráce na všech úrovních; posílení kapacity pro společná opatření; spolupráce při prosazování práva; posílení společných opatření v boji proti převaděčství migrantů; plné využití nástrojů v oblasti navracení k řešení neoprávněného pohybu; řešení neoprávněného pohybu; posílení společných opatření v boji proti nadnárodnímu terorismu a organizované trestné činnosti; a konečně opatření ke zmírnění dopadů, které má zavedení kontrol na vnitřních hranicích.

Podrobnější informace jsou k dispozici v češtině ZDE.

 

Osvědčené postupy – nařízení Dublin III

Komise předložila dne 23. listopadu soubor osvědčených postupů k zajištění účinnosti nařízení Dublin III (nařízení, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států). Mezi zmíněné doporučené osvědčené postupy patří např.: podrobné informování žadatele ohledně přemístění prostřednictvím pořádání pohovorů před odjezdem nebo rozdávání cílených brožur, ve kterých jsou žadatelům vysvětleny důvody rozhodnutí o přemístění a poskytnuty informace o tom, co je při přemístění čeká; zajištění pečlivějšího sledování každého přemístění, například zavedením systému registrace pro ty, kdo vstupují do přijímacích středisek a odcházejí z nich  Tento systém bude sledovat přítomnost v přijímacích střediscích a může rovněž přispět k omezení útěku; využívání alternativních opatření k zajištění, například zabavení cestovních dokladů nebo jmenování zvláštních úředníků v přijímacích střediscích, kteří mají provádět pravidelné kontroly fyzické přítomnosti přemisťovaných osob; zlepšování komunikace mezi přemisťujícími a příslušnými členskými státy, a to uzavíráním dvoustranných dohod, jmenováním styčných úředníků, pořádáním pravidelných dvoustranných setkání a zjišťovacích misí; či  modernizace stávajících informačních systémů a vývoj nových digitálních řešení pro sledování všech fází dublinského systému.

Podrobnější informace jsou k dispozici v češtině ZDE.

 

Priority evropského semestru

Komise zahájila dne 21. listopadu cyklus evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik 2024. Podzimní balíček vychází z hospodářské prognózy vydané na podzim 2023, která ukázala, že hospodářství EU je i nadále odolné vůči četným otřesům, k nimž došlo v posledních letech, ale v roce 2023 v souvislosti s vysokou inflací a přísnějšími podmínkami financování ztratilo dynamiku růstu, přičemž v roce 2024 se očekává pouze mírný růst. EU čelí řadě důležitých strukturálních výzev, včetně nízkého růstu produktivity, zelené a digitální transformace, stárnutí obyvatelstva a sociálního začleňování, které je třeba řešit, aby zůstala na cestě k udržitelné konkurenceschopnosti. Znepokojivé geopolitické události rovněž ukázaly, že EU musí zůstat konkurenceschopná na globálním trhu a zároveň zajistit, aby nikdo nebyl opomenut. Koordinace hospodářských politik prostřednictvím evropského semestru pomůže členským státům dosáhnout těchto cílů díky stanovení priorit a poskytnutí jasných a koordinovaných politických pokynů pro nadcházející rok. Čtyřmi prioritami v rámci evropského semestru jsou nadále: podpora environmentální udržitelnosti, produktivita, spravedlnost a makroekonomická stabilita, a to s cílem rozvíjet konkurenceschopnou udržitelnost. Tento přístup je v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN, které jsou nedílnou součástí evropského semestru. Komise vyzývá Euroskupinu a Radu, aby projednaly podzimní balíček na rok 2024 a aby schválily navržené pokyny.

Podrobnější informace jsou k dispozici v angličtině ZDE.

 

Nařízení o zeměpisných označeních řemeslných a průmyslových výrobků

Dne 16. listopadu vstoupilo v platnost nařízení o zeměpisných označeních řemeslných a průmyslových výrobků. Představuje významný milník v ochraně názvů evropských řemeslných a průmyslových výrobků, které jsou výsledkem originality a autenticity tradičních dovedností příslušných regionů. Nařízení harmonizuje ochranu hodnotných evropských řemeslných a průmyslových výrobků, jako je limožský porcelán, nože Solingen, carrarský mramor nebo madeirské výšivky. Členské státy, úřad EUIPO, Komise a zúčastněné strany budou mít dva roky na to, aby se připravily na plné uplatňování nového systému, jehož zahájení se plánuje na prosinec 2025. Stávající vnitrostátní zeměpisná označení řemeslných a průmyslových výrobků zaniknou jeden rok po datu použitelnosti nařízení.

Nařízení je k dispozici v češtině ZDE.

 

Zpráva Výboru LIBE ohledně návrhu nařízení CSAM

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) přijal dne 14. listopadu svou zprávu k novým opatřením na ochranu dětí na internetu prevencí a zastavením pohlavního zneužívání dětí (návrh nařízení CSAM). V zájmu ochrany dětí na internetu by nová pravidla nařizovala poskytovatelům internetu, aby posuzovali, zda existuje značné riziko, že jejich služby budou zneužívány k pohlavnímu zneužívání dětí na internetu, aby navazovali kontakty s dětmi a aby přijali opatření ke zmírnění těchto rizik. Poslanci požadují, aby zmírňující opatření byla cílená, přiměřená a účinná a aby poskytovatelé měli možnost rozhodnout, která z nich použijí. Chtějí také zajistit, aby pornografické stránky měly odpovídající systémy ověřování věku, mechanismy označování materiálů týkajících se pohlavního zneužívání dětí (CSAM) a moderování lidského obsahu pro zpracování těchto hlášení. Aby se zabránilo oslovování nezletilých na internetu, poslanci navrhují, aby služby zaměřené na děti standardně vyžadovaly souhlas uživatele s nevyžádanými zprávami, měly by mít možnosti blokování a ztlumení a posílení rodičovské kontroly.
Aby se zabránilo hromadnému sledování nebo všeobecnému monitorování internetu, návrh zákona by umožnil justičním orgánům v krajním případě povolit časově omezené příkazy k odhalení jakékoli CSAM a jejich odstranění nebo znemožnění přístupu k nim, pokud zmírňující opatření nejsou při jejich odstranění účinná. Poslanci dále zdůrazňují, že je třeba zacílit příkazy k odhalování na jednotlivce nebo skupiny (včetně předplatitelů kanálu) spojené s pohlavním zneužíváním dětí na základě „důvodného podezření“. V přijatém textu poslanci vyloučili end-to-end šifrování z rozsahu příkazů k odhalování, aby bylo zaručeno, že komunikace všech uživatelů bude bezpečná a důvěrná. Poskytovatelé by si mohli vybrat, které technologie budou používat, pokud budou v souladu se silnými zárukami stanovenými v právních předpisech a budou podléhat nezávislému veřejnému auditu těchto technologií.

Na základě tohoto právního předpisu by bylo zřízeno středisko EU pro ochranu dětí, které by pomáhalo zavádět nová pravidla a podporovalo poskytovatele internetu při odhalování CSAM. Středisko by rovněž podporovalo vnitrostátní orgány při prosazování nového souboru pravidel týkajících se pohlavního zneužívání dětí, při vyšetřování a při ukládání pokut až do výše 6 % celosvětového obratu za jejich nedodržování. Poslanci konečně navrhují vytvořit nové poradní fórum pro práva obětí a pozůstalé, které by zajistilo, že hlasy obětí budou vyslyšeny.

Více informací je k dispozici v angličtině ZDE.

CCBE spolu s celou řadou dalších stakeholderů připomínkovala v průběhu roku návrh Komise s ohledem na celou řadu právních nedostatků a lidskoprávních záruk. Nezisková organizace EDRI na podporu digitálních práv dokonce návrh předpisu CSAM označila jako potenciálně nejkritizovanější návrh unijního předpisu.

Více informací je k dispozici ZDE.

 

Listopadový balíček porušení právních předpisů EU

Evropská komise zveřejnila dne 16. listopadu listopadový balíček porušení právních předpisů EU. Pokud jde o relevantní porušení předpisů ze strany Česka, Komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy mj. i Česku kvůli tomu, že ve svých vnitrostátních právních předpisech plně neprovedlo směrnici o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami, v trestním řízení. Česko, Řecko a Chorvatsko obdržely v září 2019 předchozí výzvu z důvodu nesdělení opatření provádějících směrnici, ale mezitím tato opatření oznámily. Dodatečné výzvy se týkají zbývajících nedostatků v provádění. Dotčené členské státy nesplnily požadavek na zahrnutí odkazu na tuto směrnici do prováděcích opatření, aby se dotčeným osobám umožnilo seznámit se s rozsahem svých práv a povinností. Členské státy mají nyní dva měsíce na to, aby přijaly nezbytná opatření k nápravě nedostatků, jež Komise zjistila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Evropská komise se rozhodla dále zaslat dodatečné výzvy mj. i Česku, protože nedodržuje rámcové rozhodnutí Rady o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy. Komise nejprve zaslala výzvu Česku a Rakousku v prosinci 2020 a Maďarsku v červnu 2021. Na základě analýzy jejich odpovědí dospěla Komise k závěru, že Česko a Rakousko neprovedly správně ustanovení o důvodu, pro který je možné odmítnout výkon. Česko, Maďarsko a Rakousko mají nyní dva měsíce na to, aby reagovaly a přijaly nezbytná opatření k nápravě nedostatků, které Komise zjistila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout zaslat odůvodněná stanoviska.

Evropská komise dále rozhodla zaslat dodatečnou výzvu Česku ohledně uvedení vnitrostátních právních předpisů plně do souladu s právními předpisy EU o řidičských průkazech, pokud jde o minimální požadavky na způsobilost k řízení, zejména pokud jde o kardiovaskulární nemoci. Komise se domnívá, že Česko ve svých prováděcích předpisech popisuje některé kardiovaskulární nemoci způsobem, který je příliš obecný na to, aby zajistil jistotu a jasnost, jež směrnice vyžaduje, aby bylo zajištěno splnění hlavního cíle, tj. zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Na základě toho zaslala Komise v říjnu 2020 výzvu a následně v únoru 2022 odůvodněné stanovisko. Před zvážením postoupení věci Soudnímu dvoru Evropské unie bylo provedeno další posouzení lékařskými odborníky Komise. Ti shledali v českých prováděcích předpisech další nesrovnalosti.  Aby rozšířila působnost řízení o nesplnění povinnosti, zasílá Komise Česku dodatečnou výzvu. Česko má nyní dva měsíce na to, aby reagovalo a dodatečné nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešilo. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Více informací je k dispozici v češtině ZDE.

 

Trestněprávní ochrana životního prostředí

Dne 16. listopadu bylo dosaženo předběžné dohody Evropského parlamentu a Rady ohledně návrhu směrnice o trestněprávní ochraně životního prostředí. Jak navrhla Komise v prosinci 2021, nová směrnice zlepší účinnost vymáhání trestního práva a pomůže dosáhnout cílů Zelené dohody pro Evropu tím, že bude bojovat proti nejzávažnějším trestným činům proti životnímu prostředí, které mohou mít ničivý dopad na životní prostředí i lidské zdraví. Jakmile nová směrnice vstoupí v platnost, členské státy budou muset do svých trestněprávních předpisů zahrnout přesnější definici kategorií trestných činů proti životnímu prostředí, jakož i účinné odrazující sankce pro pachatele. Podobné druhy a výše sankcí pro fyzické a právnické osoby budou uplatňovány v celé EU, což pomůže zajistit jednotnější uplatňování a posílit jejich odrazující účinek. Například nezákonný sběr, přeprava a zpracování odpadu nebo uvádění nezákonně vytěženého dřeva nebo dřevařských výrobků z nezákonně vytěženého dřeva na trh budou v členských státech potrestány trestem odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně pět let. Maximální výše pokut uložených společnostem páchajícím takové trestné činy by neměla být nižší než 5 % celkového celosvětového obratu právnické osoby nebo částka odpovídající 40 milionům eur. Způsobení zvláště závažného poškození životního prostředí bude muset být považováno za trestný čin s vyššími sankcemi. Kromě toho musí vnitrostátní zákonodárci zvážit zvláštní přitěžující okolnosti a doplňkové sankce a opatření (kromě peněžitých trestů) s cílem umožnit individualizovanou reakci na konkrétní trestné činy. Osoby, které oznamují trestné činy proti životnímu prostředí a spolupracují s donucovacími orgány, budou mít prospěch z podpůrných opatření v rámci trestního řízení. Odhalování a postihování skutečných trestných činů vyžaduje účinný řetězec opatření zahrnujících donucovací orgány, státní zástupce a soudy. S cílem pomoci při prosazování právních předpisů v praxi budou vnitrostátní orgány pověřeny vypracováním strategického přístupu k zajištění důrazné reakce na trestnou činnost. Odborníci pracující na místě, včetně inspektorů, policistů, státních zástupců a soudců, budou mít k dispozici dostatečné zdroje a vhodnou odbornou přípravu, jakož i účinné nástroje pro prosazování, koordinaci, spolupráci a shromažďování údajů.

Nyní je na Evropském parlamentu a Radě, aby tuto politickou dohodu formálně přijaly. Směrnice vstoupí v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Více informací je k dispozici v angličtině ZDE.

 

Akt o interoperabilní Evropě

Evropský parlament a Rada EU dosáhly dle 14. listopadu politické dohody ohledně aktu o interoperabilní Evropě. Díky tomuto nařízení se zlepší přeshraniční interoperabilita a spolupráce ve veřejném sektoru v celé EU. Tento akt, který Evropská komise navrhla, by měl pomoci dosáhnout evropských digitálních cílů do roku 2030. Umožní totiž všem osobám v EU bez diskriminace přístup ke klíčovým veřejným službám online. Dohoda otevírá cestu k dokončení jednotného digitálního trhu. Nařízení zavádí rámec spolupráce mezi orgány veřejné správy ze zemí EU, jehož cílem je usnadnit přeshraniční výměnu dat, jež zajistí dohodu o interoperabilních a opakovaně použitelných digitálních řešeních, jako jsou otevřený software, pokyny, kontrolní seznamy, rámce a nástroje IT. To pomůže odstranit administrativní zátěž, včetně právních, organizačních, sémantických a technických překážek správní spolupráce.

Více informací je k dispozici v češtině ZDE.

 

Peněženka digitální identity EU

Evropský parlament a Rada EU dosáhly dne 8. listopadu konečné dohody na závěrečném trialogu o nařízení, kterým se zavádějí evropské peněženky digitální identity. Všem občanům EU bude nabídnuta možnost mít peněženku digitální identity EU pro přístup k veřejným a soukromým online službám při plném zajištění bezpečnosti a ochrany osobních údajů v celé Evropě. Kromě veřejných služeb budou muset velmi velké online platformy určené v nařízení o digitálních službách (včetně služeb jako Amazon, Booking.com nebo Facebook) a soukromé služby, které jsou ze zákona povinny autentizovat své uživatele, akceptovat peněženku digitální identity EU pro přihlášení do svých online služeb. Díky svým vlastnostem a společným specifikacím navíc budou peněženky dostatečně atraktivní pro všechny soukromé poskytovatele služeb, aby je akceptovali pro své služby, čímž vzniknou nové obchodní příležitosti. Peněženka rovněž usnadní poskytovatelům služeb dodržování různých regulačních požadavků. Kromě bezpečného uchovávání digitální identity umožní peněženka uživatelům otevřít bankovní účet, provádět platby a bude moci obsahovat digitální dokumenty, jako je mobilní řidičský průkaz, lékařský předpis, profesní osvědčení nebo jízdenka. Kromě toho budou mít občané možnost navštívit peněženku se stávajícími vnitrostátními systémy elektronické identifikace a využívat bezplatné elektronické podpisy pro neprofesionální použití. Jakmile bude evropský rámec digitální identity formálně přijat, vstoupí v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku. Členské státy budou muset svým občanům poskytnout peněženky digitální identity EU 24 měsíců po přijetí prováděcích aktů, které stanoví technické specifikace pro peněženku digitální identity EU a technické specifikace pro certifikaci. Tyto prováděcí akty – které mají být přijaty 6 a 12 měsíců po přijetí nařízení – budou vycházet ze specifikací vypracovaných v rámci souboru nástrojů EU pro digitální identitu, které stanoví harmonizované podmínky pro provádění peněženek v celé Evropě.

Více informací je k dispozici v češtině ZDE.

 

Nové nařízení o transparentnosti a cílení politické reklamy

Vyjednavači předsednictví Rady a Evropského parlamentu dosáhli dne 7. listopadu předběžné dohody o hlavních politických prvcích nového nařízení o transparentnosti a cílení politické reklamy. Nařízení bylo vypracováno v souvislosti s obavami z nebezpečí, které představuje manipulace s informacemi a zahraniční vměšování do voleb. Cílem nařízení je usnadnit občanům rozpoznávat politickou reklamu, pochopit, kdo za danou reklamou stojí, uvědomit si, že konzumují cílenou reklamu, a zajistit jim tak lepší předpoklady pro přijímání informovaných rozhodnutí. Nařízení podpoří otevřenou a spravedlivou politickou diskusi v členských státech založenou na objektivních, transparentních a pluralitních informacích a zajistí, aby politická reklama probíhala při plném dodržování základních práv, včetně práva na soukromí. V nadcházejících týdnech bude pokračovat práce na technické úrovni s cílem finalizovat podrobnosti nového nařízení. Jakmile bude tato práce dokončena, budou úplné znění dohody v celém rozsahu muset potvrdit oba orgány EU a před formálním přijetím proběhne právně-lingvistická revize.

Více informací je k dispozici ZDE.

 

Návrh nového nařízení o okamžitých platbách

Rada a Evropský parlament dosáhly dne 7. listopadu politické dohody o návrhu směrnice týkající se okamžitých plateb, který zlepší dostupnost okamžitých plateb v eurech pro spotřebitele a podniky v EU a v zemích EHP. Nová pravidla posílí strategickou autonomii evropského hospodářského a finančního sektoru tím, že pomohou snížit nadměrnou závislost na finančních institucích a infrastrukturách ve třetích zemích. Zlepšení možností mobilizace peněžních toků přinese výhody občanům a podnikům a umožní poskytování inovativních služeb s přidanou hodnotou. Okamžité platby umožňují lidem převést kdykoli během dne peníze do deseti vteřin, a to i mimo otevírací dobu bank a nejen v rámci jedné země, ale i do jiného členského státu EU. Prozatímní dohoda zohledňuje zvláštnosti subjektů mimo eurozónu. Podle předběžně dohodnutých pravidel budou mít poskytovatelé platebních služeb, jako jsou banky, které poskytují standardní bezhotovostní převody v eurech, povinnost nabízet také službu zasílání a přijímání okamžitých plateb v eurech. Případné poplatky přitom nesmí být vyšší než poplatky, které účtují za standardní bezhotovostní převody. Cílem je zvýšit využívání okamžitých bezhotovostních převodů v eurech a usnadnit spotřebitelům a podnikům v Unii přístup k těmto službám. U okamžitých plateb v eurech budou existovat tyto požadavky: univerzální přístupnost (unijní poskytovatelé platebních služeb, kteří již bezhotovostní převody v eurech nabízejí, budou mít povinnost nabízet i jejich okamžitou variantu); cenová dostupnost; posílení důvěry v bezhotovostní převody a odstranění problémů při zpracovávání okamžitých plateb v eurech a současně zachování účinnosti kontrol ve vztahu k osobám, na něž se vztahují sankce EU.

Více informací je k dispozici v češtině ZDE.

 

Soudní dvůr EU: opětovné jmenování dvou soudců a jednoho generálního advokáta

Zástupci vlád členských států dne 8. listopadu opětovně jmenovali do funkce soudců Soudního dvora Constantinose Lycourgose a Jana Passera. Do funkce generálního advokáta Soudního dvora byl opětovně jmenován Giovanni Pitruzzella. Uvedená tři jmenování se vztahují na funkční období od 7. října 2024 do 6. října 2030. Jsou součástí částečné obměny složení Soudního dvora, ke které dojde v roce 2024.

Více informací je k dispozici ZDE.

 

Akt o kybernetické bezpečnosti

Dne 15. listopadu dosáhla Rada EU společného postoje k navrhované cílené změně aktu EU o kybernetické bezpečnosti z roku 2019. „Řízené bezpečnostní služby“, které zákazníkům poskytují specializované společnosti, mají zásadní význam pro prevenci kybernetických bezpečnostních incidentů, jejich odhalování, reakci na ně a obnovu po nich. Mohou zahrnovat například odhalování incidentů nebo reakce na ně, penetrační testování nebo bezpečnostní audity či konzultační činnost. Účelem cílené změny aktu o kybernetické bezpečnosti předložené společně s návrhem aktu EU o kybernetické solidaritě, zaměřeným na posílení kapacit v oblasti kybernetické bezpečnosti v EU, je zahrnout evropské systémy certifikace kybernetické bezpečnosti pro „řízené bezpečnostní služby“ do oblasti působnosti nařízení o kybernetické bezpečnosti z roku 2019. Tato změna tedy umožní zavedení evropských systémů certifikace pro tyto služby. Pomůže zvýšit jejich kvalitu a srovnatelnost, podpořit vznik důvěryhodných poskytovatelů služeb kybernetické bezpečnosti a vzhledem k tomu, že některé členské státy již zahájily přijímání vnitrostátních systémů certifikace pro řízené bezpečnostní služby, zabránit roztříštěnosti vnitřního trhu. Postoj Rady oproti návrhu Komise objasňuje definice a uvádí je do souladu s dalšími právními předpisy a zavádí řadu technických a formulačních změn s cílem zajistit, aby se všechna příslušná ustanovení stávajícího nařízení o kybernetické bezpečnosti vztahovala i na řízené bezpečnostní služby.

Více informací je k dispozici v češtině ZDE.

 

Akt o datech

Rada EU přijala dne 27. listopadu nové nařízení o harmonizovaných pravidlech pro spravedlivý přístup k datům a jejich využívání (akt o datech). Nařízení stanoví nová pravidla určující, kdo může mít přístup k datům vytvářeným ve všech hospodářských odvětvích v EU a tato data využívat. Jeho cílem je zajistit spravedlivé rozdělování hodnoty z dat mezi subjekty v digitálním prostředí; stimulovat konkurenceschopný trh s daty; vytvářet příležitosti k inovacím založeným na datech a zajistit větší přístupnost dat pro všechny. Cílem nového právního předpisu je rovněž usnadnit změnu poskytovatele služeb zpracování dat, zavést ochranná opatření proti nezákonnému předávání dat a vypracovat normy interoperability pro data, která mají být opakovaně používána mezi odvětvími. Po přijetí v Radě bude nové nařízení během několika týdnů vyhlášeno v Úředním věstníku EU a vstoupí v platnost dvacátým dnem po tomto vyhlášení. Jeho použitelnost nastane 20 měsíců po dni vstupu v platnost.

Více informací je k dispozici v češtině ZDE.

 

Akt o kybernetické odolnosti

Předsednictví Rady a vyjednavači Evropského parlamentu dosáhli dne 30. listopadu předběžné dohody ohledně návrhu nařízení o požadavcích na kybernetickou bezpečnost produktů s digitálními prvky (akt o kybernetické odolnosti), jehož cílem je zajistit, aby produkty typu domácích kamer, chladniček, televizorů a hraček připojených k internetu byly před uvedením na trh bezpečné. Nové nařízení zavádí celounijní požadavky na kybernetickou bezpečnost týkající se projektování, vývoje, výroby a dodávání hardwarových a softwarových produktů na trh s cílem zabránit překrývání požadavků, které vyplývají z různých právních předpisů v členských státech EU. Nařízení se bude vztahovat na všechny produkty, které jsou přímo nebo nepřímo připojeny k jinému zařízení nebo k síti. Určité výjimky existují u produktů, pro něž jsou požadavky na kybernetickou bezpečnost stanoveny již ve stávajících pravidlech EU, například u zdravotnických prostředků, leteckých výrobků a automobilů. Návrh má zaplnit mezery ve stávajících právních předpisech v oblasti kybernetické bezpečnosti, vyjasnit jejich vzájemné vazby a zvýšit jejich soudržnost, přičemž zajistí, aby produkty s digitálními součástmi, například výrobky vztahující se k tzv. „internetu věcí“, byly v rámci celého dodavatelského řetězce a v průběhu celého životního cyklu bezpečné.

Spolunormotvůrci navrhují řadu změn návrhu Komise, především pokud jde o: oblast působnosti; stanovení očekávané životnosti produktů ze strany výrobců; povinnosti podávat zprávy o aktivně zneužívaných zranitelnostech nebo incidentech; vstup pravidel v platnost – mají být uplatňována po třech letech od vstupu předpisu v platnost, což by mělo výrobcům poskytnout dostatek času na přizpůsobení se novým požadavkům; dodatečných podpůrných opatření pro malé podniky a mikropodniky, včetně zvláštních činností v oblasti zvyšování povědomí a odborné přípravy, jakož i podpory testování a postupů posuzování shody. V nadcházejících týdnech bude pokračovat práce na technické úrovni s cílem finalizovat podrobnosti nového nařízení. Španělské předsednictví předloží kompromisní znění zástupcům členských států (Coreperu) k potvrzení, jakmile bude tato práce dokončena.

Více informací je k dispozici v češtině ZDE.

 

Digitalizace víz

Rada EU přijala dne 13. listopadu nová pravidla, která umožní lidem, kteří plánují vycestovat do schengenského prostoru, požádat o vízum online. Schengenský prostor je zónou 27 evropských zemí, které zrušily mnoho druhů kontrol na vnitřních hranicích. Nařízení zavádí novou platformu a žadatelé budou moci v aplikaci spravovat svou žádost, platit vízové poplatky i obdržet konečné vízum. V případě nemožnosti přístupu k internetu nebo jiných zásadních překážek bude moci žadatel podat žádost papírově. Dále dojde ke snížení nutnosti osobních návštěv na zastupitelských úřadech a nahrazení současných víz digitálním vízem v podobě čárového kódu. Nařízení obsahující nová pravidla pro digitalizaci schengenských víz vstoupí v platnost 20. dnem po vyhlášení ve Věstníku Evropské unie. Pravidla budou platná pro všechny schengenské země i ostatní členské státy EU.

Více informací je k dispozici v češtině ZDE.

 

JUDIKATURA

SD EU: Rozsudek Soudního dvora ve věci C-598/21 | Všeobecná úvěrová banka, ze dne 9. listopadu 2023

Zneužívající ujednání ve smlouvě o spotřebitelském úvěru zajištěném nemovitostí sloužící jako rodinné obydlí: soud musí posoudit přiměřenost mezi možností prodávajícího nebo poskytovatele prohlásit celý úvěr za splatný a závažností nesplnění povinnosti ze strany spotřebitele.

Na Slovensku poskytla Všeobecná úvěrová banka dvěma klientům spotřebitelský úvěr splatný po dobu 20 let. Klienti poskytli svůj rodinný dům, v němž měli trvalý pobyt, jako zajištění. Z důvodu tříměsíčního prodlení s platbou ve výši přibližně 1 000 euro, k němuž došlo během prvního roku trvání smlouvy, banka uplatnila ujednání o zesplatnění úvěru před původně sjednaným datem. Toto ujednání jí umožňuje požadovat předčasné splacení celé zbývající dlužné částky a zahájit prodej rodinného bydlí v mimosoudní dražbě. Klienti podali k slovenskému soudu návrh na zdržení se této dražby, která podle jejich názoru porušuje jejich práva jakožto spotřebitelů. Slovenské právo umožňuje uplatnění takového ujednání o zesplatnění úvěru před původně sjednaným datem, pokud je dlužník v prodlení s platbou v délce tří měsíců a pokud jej věřitel upozornil v dodatečné lhůtě ne kratší než 15 dní. Soudy nejsou povinny přezkoumávat přiměřenost tohoto ujednání v závislosti na závažnosti porušení povinností spotřebitele s ohledem na výši a dobu trvání úvěru. Slovenský soud se Soudního dvora táže, zda je takový soudní přezkum slučitelný s unijním právem.

Soudní dvůr odpovídá, že soudní přezkum případné zneužívající povahy ujednání musí zahrnovat přezkum jeho přiměřenosti. Upřesňuje totiž, že dotčené ujednání o zesplatnění úvěru spadá do působnosti směrnice o zneužívajících ujednáních. Tento přezkum zahrnuje přezkum závažnosti nesplnění smluvních povinností ze strany spotřebitele, jako je výše nezaplacených splátek ve vztahu k celkové výši úvěru a délce trvání smlouvy. Soud musí navíc zohlednit důsledky, které s sebou přináší vystěhování dlužníka a jeho rodiny z obydlí představujícího jejich hlavní bydliště, přičemž právo na obydlí je základním právem. Dospěje-li soud k závěru, že ujednání je zneužívající, je povinen jej nepoužít.

Kompletní rozsudek je k dispozici v češtině ZDE.

 

ESLP: Rozsudek ve věci Wałęsa proti Polsku (stížnost č. 50849/21), ze dne 23. listopadu 2023

Evropský soud pro lidská práva rozhodl jednomyslně ve věci Wałęsa proti Polsku (stížnost č. 50849/21), že došlo k porušení článku 6 odst. 1 (právo na spravedlivý proces) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (Úmluva), pokud jde o právo pana Wałęsy na nezávislý a nestranný soud zřízený zákonem; porušení článku 6 odst. 1 v souvislosti s porušením zásady právní jistoty; a porušení článku 8 (právo na respektování soukromého a rodinného života).

Případ se týkal občanskoprávní žaloby, kterou pan Wałęsa podal proti svému bývalému příteli a spolupracovníkovi Krzysztofu Wyszkowskému, jenž jej veřejně obvinil ze spolupráce s tajnými službami za komunistického režimu. Ačkoli pan Wałęsa spor vyhrál, pravomocný rozsudek v jeho prospěch byl po devíti letech zrušen Komorou (Chamber – speciální soudní orgán) ustanovenou pro mimořádné přezkumy a veřejné záležitosti na základě mimořádného opravného prostředku generálního prokurátora.

ESLP v odůvodnění rozsudku konstatoval, stejně jako v předchozích případech týkajících se Polska, že Komora pro mimořádný přezkum a veřejné záležitosti, která mimořádný opravný prostředek přezkoumávala, nebyla „nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem“. Proto bylo porušeno právo pana Wałęsy na spravedlivý proces. Pokud jde o to, zda mimořádný opravný prostředek porušil zásadu právní jistoty, ESLP poznamenal, že svěření neomezené pravomoci napadnout prakticky jakékoli pravomocné soudní rozhodnutí generálnímu prokurátorovi – členu výkonné moci, který má značný vliv a moc nad soudy a silný vliv na Národní radu soudnictví – je v rozporu se zásadami nezávislosti soudů a dělby moci, přičemž hrozí, že se mimořádné opravné prostředky mohou stát politickým nástrojem využívaným výkonnou mocí. ESLP rozhodl, že řízení o mimořádném opravném prostředku je neslučitelné se zásadou právní jistoty a res iudicata, a shledal, že prodloužené lhůty pro podání mimořádného opravného prostředku, které byly povoleny generálnímu prokurátorovi a které působí retroaktivně, jsou nejen v rozporu s těmito zásadami, ale nesplňují ani požadavek předvídatelnosti práva pro účely Úmluvy. Dále shledal, že státní orgán zneužil řízení o mimořádném opravném prostředku k prosazování vlastních politických názorů. Případ pana Wałęsy totiž nelze oddělit od jeho politického pozadí a tehdejšího politického kontextu v Polsku a dlouhodobého a veřejného konfliktu mezi panem Wałęsou a vedením strany Právo a spravedlnost (PiS).

V souvislosti s rozhodováním v této věci aplikoval ESLP pravidlo 61 Jednacího řádu ESLP, tzv. řízení o pilotním rozsudku. Pokud skutkové okolnosti případu odhalí existenci strukturálního nebo systémového problému nebo jiné podobné dysfunkce, které vedly nebo mohou vést k podobným žádostem, může ESLP zahájit řízení o přijetí pilotního rozsudku, který určí jak povahu strukturálního nebo systémového problému, tak i druh nápravných opatření, která musí stát přijmout, aby do budoucna odstranil zdroj porušení a zajistil nápravu minulé újmy, kterou utrpěli nejen jednotliví stěžovatelé v pilotním případu, ale i všechny ostatní oběti stejného druhu porušení. Záměrem je, aby pod záštitou obecných opatření požadovaných od žalovaného státu byly všechny ostatní současné i potenciální oběti začleněny do procesu výkonu pilotního rozsudku.

S ohledem na vážné znepokojení, které Výbor ministrů Rady Evropy vyjádřil v červnu 2023 ohledně přetrvávajícího spoléhání se polských orgánů na rozsudek Ústavního soudu ze dne 22. března 2022, kterým ÚS judikoval ospravedlnění nevykonání soudních rozhodnutí, a vzhledem k rychlému a pokračujícímu nárůstu počtu stížností týkajících se nezávislosti soudnictví v Polsku namítajících zejména porušení práva na „nezávislý a nestranný soud zřízený zákonem“ se ESLP domnívá, že zjištěné systémové problémy vyžadují naléhavá nápravná opatření.

ESLP judikoval, že k ukončení systémového porušování článku 6 odst. 1 Úmluvy musí Polsko přijmout vhodná legislativní a jiná opatření, aby ve svém vnitrostátním právním systému zajistilo soulad s požadavky „nezávislého a nestranného soudu zřízeného zákonem“ a se zásadou právní jistoty. V důsledku toho budou podobné stížnosti, které dosud nebyly oznámeny vládě, odloženy o 12 měsíců ode dne vyhlášení tohoto rozsudku do doby, než polský stát přijme obecná opatření. Stížnosti, které již byly oznámeny, budou přezkoumány a bude o nich rozhodnuto.

Celé znění rozsudku naleznete v anglickém jazyce ZDE.

 

Odbor mezinárodních vztahů ČAK
Ilustrační foto: canva.com