„Pětasedmdesát let po přijetí Všeobecné deklarace lidských práv se nacházíme na rozhodující křižovatce. Abychom se posunuli kupředu, měli bychom se všichni považovat za architekty této impozantní budovy lidských práv. Design a struktura, kterou mu dnes dáme, bude utvářet jeho integritu pro příští generace,“ uvedla mimo jiné komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunji Mijatović koncem listopadu v Berlíně ve svém projevu k 75. výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv, které si připomeneme v neděli 10. prosince 2023.

Ve svém vystoupení na akci pořádané Německým institutem pro lidská práva (Deutsches Institute für Menschenrechte) a Evangelickou akademií v Berlíně (Evangelische Akademie zu Berlin) u příležitosti 75. výročí Všeobecné deklarace lidských práv poukázala významná představitelka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatović na neustálou erozi právního státu, před níž v posledních letech členské státy EU opakovaně varuje. „Vlády stále více opovrhují soudními rozhodnutími a závazky v oblasti lidských práv, čímž podkopávají nezávislost, nestrannost a autoritu soudnictví. Zákonodárné sbory jsou zároveň často redukovány na pouhé loutky a vnitrostátní lidskoprávní struktury a veřejnoprávní sdělovací prostředky jsou oslabovány nebo ovládnuty,“ řekla také Dunja Mijatovič. „Pandemie covid-19 tento znepokojivý trend urychlila. Mnoho vlád obchází zavedené demokratické postupy z důvodu zvládání krize v oblasti veřejného zdraví a mimořádných pravomocí. To vedlo k významnému narušení rovnováhy sil. Mimořádná opatření přijatá v reakci na pandemii často zahrnovala odchylky, které obcházely legislativní a soudní dohled a závažným způsobem narušovaly zásady demokratické odpovědnosti. Souběžně s tím se rozvíjí rostoucí lhostejnost nebo dokonce nepřátelství vůči lidským právům. Faktorem, který k tomu podle mého názoru přispívá, je všudypřítomný pocit frustrace a nejistoty, který pociťuje mnoho lidí v Evropě. … V důsledku toho se někteří lidé cítí odcizeni lidským právům, vnímají je jako irelevantní pro jejich každodenní život nebo výlučné pro určité skupiny. Tyto obavy jsou oprávněné a vyžadují pozornost. Některé vnitrostátní orgány si však tuto frustraci mylně vykládají jako volání po omezení lidských práv a autoritářské vládě. Takové reakce nejsou jen škodlivé, aktivně demontují klíčové složky ochrany lidských práv, což má hluboký dopad na miliony lidí,“ konstatovala.

Na závěr svého vystoupení pak připomněla znění preambule Všeobecné deklarace lidských práv. „U vědomí toho, že uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv členů lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě, že zneuznání lidských práv a pohrdání jimi vedlo k barbarským činům urážejícím svědomí lidstva, a že vybudování světa, ve kterém lidé, zbavení strachu a nouze, se budou těšit svobodě projevu a přesvědčení, bylo prohlášeno za nejvyšší cíl lidu, že je nutné, aby lidská práva byla chráněna zákonem, nemá-li být člověk donucen uchylovat se, když vše ostatní selhalo, k odboji proti tyranii a útlaku…“

Den lidských práv (Human Rights Day) se každoročně na celém světě slaví 10. prosince, na počest přijetí Všeobecné deklarace lidských práv Valným shromážděním OSN v roce 1948, prvního mezinárodního dokumentu, který stanovil katalog základních práv a svobod.

Jde o první právní všeobecné uznání základních svobod a práv každého člověka bez rozdílu kulturních a náboženských kořenů, rasy, pohlaví a místa původu, a východiska, která sdílejí a z nichž vycházejí všechny pozdější mezinárodní dokumenty o lidských právech, jako je ochrana života, respekt k člověku, ochrana lidskosti proti bezpráví.

U příležitosti tohoto významného výročí se tradičně ve stejný den, tedy 10. prosince, uděluje Nobelova cena za mír, po celém světě se také konají konference a setkání, kulturní akce a výstavy, zaměřené na problematiku a otázky lidských práv, stejně tak probíhají i akce proti jejich potlačování.

Organizace spojených národů pořádá přímo v neděli 10. prosince 2023 ve švýcarské Ženevě slavnostní koncert the 75^th anniversary of the Universal Declaration of Human Rights. V pondělí 11. a v úterý 12. prosince se bude v ženevském Paláci národů konat konference k 75. výročí Všeobecné deklarace lidských práv. K diskusi u kulatých stolů se tu sejdou hlavy států a předsedové vlád, vysoce postavení hodnostáři, odborníci a další významní panelisté. Do online debaty se můžete zaregistrovat ZDE.

Řada akcí se koná i v České republice, některé z nich i s předstihem. Například česká pobočka lidskoprávní organizace Amnesty International oslaví Den lidských práv v pátek 8. prosince v pražských Kasárnách. Na programu slavnostního večera bude projekce dokumentu o životě ukrajinských seniorů či vystoupení afghánsko-české novinářky Fatimy Rahimiové a básnířky a spisovatelky Marii Iljašenkové. Součástí akce bude také diskuse s Laurou Millsovou, která je výzkumnou pracovnicí AI na Ukrajině, vzkaz od bývalého politického vězně z Myanmaru či zahájení prodejní výstavy projektu Art for Amnesty. Zájemci si také budou moci vyzkoušet interaktivní herní aplikaci True Story, v níž se mohou stát bezdomovcem, uprchlíkem, autistkou nebo obětí znásilnění a zjistit, s čím se tyto skupiny lidí potýkají. Na místě také bude možné zapojit se do psaní dopisů za nespravedlivě vězněné.

Informační centrum OSN v Praze připravilo k tomuto významnému výročí putovní výstavu „Všichni lidé rodí se svobodní a sobě rovní“, na níž se návštěvníci mohou (na samostatných panelech) seznámit se všemi 30 články Všeobecná deklarace lidských práv v interpretované podobě.

Jeden svět na školách (JSNS), jeden ze vzdělávacích programů organizace Člověk v tísni, vyhlásil prosinec měsícem lidských práv. V rámci kampaně Stejné příběhy, jiná jména, kterou pořádá u příležitosti Dne lidských práv 2023, se mohou žáci a studenti seznámit prostřednictvím lidskoprávních filmů, přípravy projektů na podporu lidských práv, či webináře s expertkou na lidská práva Nadiiou Ivanovou, s příběhy útlaku, zastrašování a represí, které se opakují bez ohledu na čas a prostor v zemích s nedemokratickými režimy, v místech, kde nahlas zaznívají předsudky a xenofobní názory.

Oblastí lidských práv se dlouhodobě zabývá také Rada evropských advokátních komor (CCBE), jejímž je Česká advokátní komora dlouholetý členem. Během plenárního zasedání CCBE koncem listopadu t. r. v Aténách předal prezident CCBE Panagiotis Perakis cenu CCBE za lidská práva 2023, za dlouholetou a mimořádnou oddanost a obětavost při prosazování základních hodnot advokacie a při obraně a obhajobě lidských práv a dodržování zásad právního státu, čínským právníkům Hang Tung Chowovi, Sü Č‘-jong a Ting Ťia-si.

Redakce AD
Foto: jsns.cz, osn.cz, Wikimedia/Predrag Stakić, CCBE a canva.com