Dne 28. června 2023 vyhlásil Vrchní soud v Praze rozhodnutí č. j. 3 VSPH 610/2023-A-122, kterým konstatoval, že dosavadní praxe nižších soudů (zejm. insolvenčních) spočívající v akceptaci kvalifikovaných elektronických podpisů namísto vlastnoručních, úředně ověřených podpisů na návrzích, které mají být dle zákona opatřeny úředně ověřeným podpisem (typicky návrh na zahájení insolvenčního řízení, nebo návrh na oddlužení a jiná podání v insolvenčních věcech), je nesprávná a soudy musí listiny podepsané kvalifikovaným elektronickým podpisem, který není evidován v základních registrech obyvatel pro příslušnou podepisující osobu, považovat za vadné a neobsahující zákonem vyžadované náležitosti, resp. že musí vyžadovat stejné ověření, jako u podpisů vlastnoručních. Zda je tento požadavek v souladu se zákonem je diskutabilní, když zákon připouští podpis takových návrhů kvalifikovaným elektronickým podpisem, nicméně nižší soudy se názorem VSP již začaly řídit a podání posuzovat jako vadná, pokud jsou opatřena neregistrovaným kvalifikovaným elektronickým podpisem.[1]

 

Někteří z nás se bohužel již v praxi s aplikací tohoto sporného rozhodnutí VSP potkali, proto níže uvádíme možný postup, dokud nerozhodne Nejvyšší soud, případně VSP neupraví své stanovisko.

 

Co budete potřebovat:

– přihlásit se do Portálu občana prostřednictvím Vaší bankovní identity případně jinými způsoby – nelze se přihlásit pomocí advokátní datové schránky! https://obcan.portal.gov.cz/

– veřejnou část kvalifikovaného elektronického certifikátu

 

Co je veřejná část elektronického certifikátu a kde ji získám?

Veřejnou část certifikátu obvykle poskytovatelé zasílají e-mailem dané osobě, pro kterou byl certifikát vydán. Soubor certifikátu je opatřen příponou „.crt“, pokud nevíte, kde máte certifikát v počítači uložen, dejte vyhledat „.crt“ (vyhledávejte bez uvozovek). Pokud naleznete veřejnou část certifikátu ve Vašem počítači, pak ji lze již jen nahrát do Portálu občana dle níže uvedeného návodu.

Pokud certifikát v počítači nenaleznete, pak je třeba se obrátit na certifikační autoritu, která Vám podpis vydala (Postsignum, I.CA, atp.).

Pokud máte certifikát uložen na USB tokenu, čipové kartě nebo eObčance, je možné získat zálohu veřejné části certifikátu do souboru, který použijete pro vložení v Portálu občana. Postupy k provedení zálohy (exportu) certifikátu naleznete na stránkách vaší certifikační autority, která jej vydala.
(https://www.ica.cz/zaloha-certifikatu, https://www.postsignum.cz/isignum.html?step=2#m9)

 

V Portálu občana:

Po přihlášení do Portálu občana klikněte na své jméno v pravém horním rohu. Otevře se Vám okno „Registr obyvatel“. V dolní části této stránky je část nadepsaná „Kvalifikované certifikáty pro elektronický podpis“. Vlevo dole klikněte na „PŘIDAT CERTIFIKÁT“, posléze se otevře vyskakovací okno, které vám umožní vybrat váš certifikát a importovat jeho veřejnou část. Následně dojde k ověření, že jde o kvalifikovaný certifikát pro elektronický podpis. V případě úspěšného ověření Portál občana načte z vybraného certifikátu údaje v požadovaném rozsahu a zobrazí vám výsledek s historií záznamu.

Tímto je celá operace ukončena a lze se z Portálu občana odhlásit.

Kvalifikovaný elektronický podpis takto evidovaný v Registru obyvatel je touto registrací považován a úředně ověřený, a to po celou dobu jeho životnosti. Lze jím tedy bez další potřeby ověřování podepisovat dokumenty, na kterých zákon vyžaduje podpis úředně ověřený.

 

Doufám, že Vám tento stručný návod pomohl ke zdárné registraci Vašeho kvalifikovaného elektronického certifikátu prostřednictvím Portálu občana. Pro ty z Vás, kteří by si chtěli pročíst výše uvedené rozhodnutí Vrchního soudu v Praze připojuji též odkaz: http://kraken.slv.cz/3VSPH610/2023.

Užitečný odkaz:
https://portal.gov.cz/rozcestniky/zapis-kvalifikovaneho-certifikatu-do-registru-obyvatel-RZC-113

 

JUDr. Adam Felix, LL.M., Ph.D., člen Kontrolní rady ČAK
Ilustrační foto: canva.com

 

---

[1] Z rozhodnutí:

„Stanoví-li právní předpis požadavek úředního ověření podpisu, považuje se za splněný využitím uznávaného elektronického podpisu, pokud lze s využitím údajů základního registru obyvatel (dále jen registr obyvatel) nebo portálu veřejné správy ověřit, že kvalifikovaný certifikát pro elektronický podpis, na jehož základě podepisující vytvořil uznávaný elektronický podpis na dokumentu, patří podepisujícímu (odst. 2).“

„K naplnění požadavku úředně ověřeného podpisu: [1] V usnesení ze dne 30. 7. 2019, sen. zn. 29 NSČR 133/2017, Nejvyšší soud uzavřel, že i vyšší formy elektronických podpisů s nejvyšší mírou důvěryhodnosti jsou ekvivalentem pouze vlastnoručnímu běžnému fyzickému podpisu. Zaručený elektronický podpis (ani jiný elektronický podpis) proto není ekvivalentem úředně ověřeného podpisu, ani nemá stejné účinky. Úředně ověřený podpis neměl a nemá odpovídající elektronickou podobu. K těmto závěrům se Nejvyšší soud přihlásil i v usnesení ze dne 30. 6. 2020, sen. zn. 29 NSČR 106/2018 (v němž doplnil, že tento závěr není dotčen ani novelizací insolvenčního zákona provedenou zákonem č. 64/2017 Sb., kterým byl do insolvenčního zákona s účinností od 1. 7. 2017 vložen § 80a), a v usnesení ze dne 30. 6. 2020, sen. zn. 29 ICdo 110/2018. [2] K uvedeným závěrům Nejvyššího soudu je nutno dodat, že jakkoli v době jeho rozhodování neexistovala elektronická obdoba ověřeného podpisu, bylo lze i k podání učiněnému v elektronické podobě připojit výstup konverze listiny s úředně ověřeným podpisem ve smyslu § 22 ZEÚ, a tím naplnit požadavek úředně ověřeného podpisu v elektronickém podání. Citované závěry Nejvyššího soudu stran neexistence elektronického ekvivalentu úředně ověřeného podpisu je však nutno relativizovat v důsledku přijetí ZPDS, který s účinností od 1. 7. 2022 upravuje možnost nahrazení úředně ověřeného podpisu elektronickým podpisem, avšak pouze za tam stanovených podmínek. V případě ustanovení § 6 odst. 2 ZPDS (které v projednávané věci připadá v úvahu) – jak i vyslovil Ústavní soud v usnesení ze dne 4. 4. 2023, sp. zn. III. ÚS 752/23- je podmínkou pro využití elektronického podpisu jako alternativy k úředně ověřenému podpisu, že si podepisující zapíše údaje o sériovém čísle kvalifikovaného certifikátu podpisu do příslušné databáze vedené veřejnou správou. Je to pak právě toto sériové číslo kvalifikovaného certifikátu elektronického podpisu, kterým se podepisující identifikuje a identifikuje se jím zároveň i vydavatel použitého elektronického podpisu [srov. k tomu KORBEL, František, KOVÁŘ, Dalibor, AMLER, Pavel. § 6 (Právo na nahrazení úředně ověřeného podpisu nebo uznávaného elektronického podpisu). In: ZAJÍČEK, Zdeněk, a kol. Zákon o právu na digitální služby. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 90]. Odvolací soud proto uzavírá, že v poměrech právní úpravy účinné od 1. 7. 2022 lze elektronický podpis považovat za ekvivalent úředně ověřeného podpisu, avšak pouze za podmínek stanovených § 6 ZPDS; v ostatních případech má elektronický podpis (ve všech jeho formách) účinky pouze prostého fyzického podpisu. 12. V projednávané věci navrhovatel podal prostřednictvím své právní zástupkyně (advokátky) insolvenční návrh. Tento návrh byl advokátkou podepsán jejím uznávaným elektronickým podpisem; jelikož nebyl ověřen ve smyslu § 6 odst. 1 ZPDS, musela by jej dle § 6 odst. 2 ZPDS advokátka vytvořit na základě kvalifikované certifikátu pro elektronický podpis, ten však dle registru obyvatel nemá zapsán. Její podpis na insolvenčním návrhu tak nelze považovat za úředně ověřený, resp. nelze uzavřít, že v daném případě byl naplněn požadavek úředně ověřeného podpisu způsobem stanoveným § 6 ZPDS.“