V současné době usiluje Česká advokátní komora o narovnání výše 17 let nevalorizovaného advokátního tarifu. Komora se totiž obává zhoršení přístupu ke spravedlnosti, k právu na právní pomoc a jeho dosažitelnosti v některých regionech. Snižuje se počet advokátů ochotných zastupovat ex offo, jakož i počet advokátních koncipientů. K dlouho připravované novele vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále „advokátní tarif“ či „AT“), se vyjádřil rovněž Výbor ČAK pro obornou pomoc a ochranu zájmů advokátů (dále jen „Výbor“), který akcentoval a připomínkoval především níže uvedené aspekty předloženého navrhovaného nového znění advokátního tarifu, s nimiž by se měla novelizace dle názoru Výboru vypořádat. Své stanovisko a podněty předložil Výbor představenstvu České advokátní komory:

1. Navrhované nové znění ustanovení § 1 AT obsahuje text:

„Tato vyhláška upravuje odměnu advokáta za poskytování právních služeb a výkon jiné činnosti, náhradu hotových výdajů, náhradu za promeškaný čas a sazby odměny za zastupování účastníka řízení advokátem pro účely rozhodování soudu nebo jiného orgánu o náhradě nákladů řízení podle jiného zákona.“

Dle názoru Výboru tučně označená část navrhovaného ustanovení AT (tj. vyhlášky MSp) není v souladu s textem zákonného ust. § 151 odst. 2 o. s. ř. (tj. vyšší právní síly), který hovoří o odměně za zastupování advokátem v občanském soudním řízení „podle sazeb stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni zvláštním právním předpisem“ (výjimku představuje pouze rozhodování o náhradě nákladů řízení dle § 147, 149 odst. 2 o. s. ř. nebo  okolnosti případu – kde ust. § 151 odst. 2 o. s. ř. výslovně stanoví postup podle  mimosmluvní odměny dle AT) – uvedené je zjevně neřešeným pozůstatkem z doby, kdy platila vyhláška MSp č. 484/2000 Sb. a po jejím zrušení a plném návratu k AT nebylo uvedené ust. 151 odst. 2 o. s. ř. novelizováno.

Proto je Výborem doporučeno současně s novelou § 1 AT navrhnout i změnu úpravy § 151 odst. 2 o. s. ř., která by byla v souladu s textem novelizovaného § 1 AT. Na o. s. ř. jako subsidiární právní úpravu potom odkazují i další předpisy například s. ř. s., proto by změna textu § 151 odst. 2 o. s. ř. postačovala.

2. Dle názoru Výboru bylo by vhodné projednat větší navýšení odměny dle § 7 AT, a to také u tarifní hodnoty do 5 000 Kč a do 10 000 Kč a do 200 000 Kč, a to proto, že zastoupení vyžadují nejenom žalobci, ale i žalovaní a v jejich případě klesá zájem advokátů na jejich zastoupení za odměnu 1 000 Kč nebo 1 500 Kč a smluvní odměnu s nimi lze uzavřít jen obtížně vzhledem k tomu, že jsou v procesním postavení žalovaných.

3. Dle předloženého návrhu novelizace má být zcela nahrazeno ustanovení § 9 odst. 3 AT, což znamená, že tarifní hodnoty 35 000 a 50 000, které byly například u určovacích žalob, osobnostních práv, kasačních stížností atp., mají být nahrazeny tarifní hodnotou 1 mil. Kč – je proto otázkou, zda to nebude příliš velký nárůst oproti předchozí právní úpravě a tedy zda bude právní služba v takových případech dostupná pro širokou veřejnost a zda situace nepovede k rozmachu vinklaření, v důsledku něhož by pak mohlo dojít k zásadnímu snížení ochrany práv klientů.

4. V případě úkonů právní služby dle § 11 AT dle předloženého návrhu novelizace absentuje nahlížení do spisu, jež by také pokrývalo náklady na studium spisu ve fázi prověřování v trestním řízení, které není dnes zakotveno a je třeba již k sepisu stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání a dále v civilním řízení, proto Výbor navrhuje doplnit obecně „nahlížení do spisu“, tj. v kterékoliv fázi trestního (ve světle aktuálních ústavních nálezů Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3906/17 ze dne 9. března 2021 a sp. zn. III. ÚS 2289/21 ze dne 22. února 2022), ale i civilního řízení.

Výbor upozornil, že současná soudní interpretační a aplikační praxe bývá taková, že v případě tohoto úkonu právní služby soudy, a to dokonce v případě stejných trestných činů a podobného rozsahu spisového materiálu, v některých případech odměnu za nahlížení do spisu přiznávají a v některých nikoli. De facto nahlížení do spisu zahrnuje i studium spisu, které je podstatou každé právní činnosti a za něž jsou všechny státní orgány honorovány. Pokud advokátům za tuto činnost není odměna přiznávána, pak jsou oproti státním orgánům znevýhodňováni a dochází k porušení fair procesu.

A dále vzhledem k tomu, jaké jsou s přiznáváním odměny za jednotlivé úkony právní služby obhajoby ex offo v praxi problémy a advokáti jsou prakticky závislí na libovůli vyššího soudního úředníka, a to i přesto, že v současném AT již existují sběrné skupiny typu písemná podání – viz § 11 odst. 1 písm. c) či § 11 odst. 3 AT, která však často nejsou soudy aplikována, Výbor doporučuje výslovně uvést v novém znění advokátního tarifu podstatné úkony, které může obhajoba učinit, tzn:

• návrh na doplnění dokazování,
• žádost o propuštění obviněného z vazby,
• žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu nebo státního zástupce,
• návrh na odložení věci, odevzdání věci k projednání přestupku, nebo ke kázeňskému či kárnému projednáni,
• návrh na podmíněné zastavení trestního stíhání,  návrh na schválení narovnání,
• návrh na rozhodnutí trestním příkazem, návrh na uzavření dohody o vině a trestu,
• návrh na postoupení věci,
• návrh na zastavení trestního stíhání,
• návrh na přerušení trestního stíhání,
• návrh na podmíněné odložení podání návrhu na potrestání,
• podnět k předběžnému projednání obžaloby,
• vyjádření k obžalobě,
• závěrečný návrh před rozhodnutím soudu,
• stížnosti ve všech věcech, proti nimž lze stížnost obhájcem či zmocněncem poškozeného dle trestního řádu podat,
• žádost o milost,
• žádost o odklad výkonu trestu.

V případě žádosti o milost a žádosti o odklad výkonu trestu se jedná o poslední úkony, které i po skončení obhajoby ex offo je obhájce oprávněn učinit dle § 41 odst. 5 tr. řádu.

Vzhledem k významu a obvyklému rozsahu výše uvedených úkonů právní služby je Výborem doporučena odměna za jeden celý úkon, nikoli ½ úkon, neboť v praxi se často jedná o rozsáhlá podání, jež se ani přiznáním odměny za jeden úkon právní služby nevyčerpávají.

Výbor upozornil, že současná soudní interpretační a aplikační praxe je taková, že v případě výše uvedených úkonů právní služby v některých případech je odměna přiznávána a v některých nikoli. Odměna není soudy přiznávána dokonce ani v těch případech, kdy úkony byly obhajobou pečlivě a včas učiněny, písemná podání jsou většího rozsahu (např. 10 stran) a vedla ke zproštění obžaloby, zastavení trestního stíhání či minimalizaci následků trestního řízení, tedy byla pro podezřelého, obviněného, obžalovaného či odsouzeného značně přínosná a přínosná byla i pro spravedlivý proces jako celek. Platí tak výše uvedené, že advokáti jsou v odměňováni prakticky závislí na libovůli vyššího soudního úředníka, který o nich pravidelně rozhoduje, tedy osoby i méně kvalifikované k posouzení úkonů právní služby, jejich potřebnosti, kvality atp. Advokáti jsou v případě nepřiznání odměny soudem I. stupně poté nuceni podat stížnost k odvolacímu soudu či ústavní stížnost k Ústavnímu soudu, které jsou tak dalšími jim neproplacenými náklady. Výše uvedené by mělo vedle nutného zaručení odměny advokátovi za řádně provedený úkon právní služby (jinak advokát realizuje úkon jako nucenou práci bez odměny ke své materiální újmě) podpořit obhájce v důsledném využívání prostředků obhajoby, což by přispělo k vyšší ochraně práv osob, proti nimž se trestní řízení vede, i práv poškozených, rychlosti trestního řízení a nižších nákladů státu na vedené trestní řízení.

5. V případě další porady s klientem dle návrhu nového ust. § 11 odst. 3 AT, je zakotveno právo na 1/4 odměny za každých započatých 15 minut porady.

V tomto případě někteří členové Výboru zastávají názor, že je uvedené zcela vyhovující, jiní by navrhovali změnit 1/2 odměny za každou započatou 1/2 hodinu, s ohledem na praktičnost (k poradě s klienty je obvykle potřeba více než 15 minut) i také pro Vězeňskou službu, která trvání úkonu v potvrzeních o poradách posléze uvádí.

6. Podobně v případě navrhovaného nového ust. § 14 odst. 3 AT, tj. náhrada za promeškaný čas, která by měla být nově každých 100 Kč za 1/4 hodinu, je ke zvážení, zda neponechat časové určení za každou započatou 1/2 hodinu a nově stanovit částku 150 Kč.

7. Režijní paušál by měl být dle předmětného návrhu novely AT zvýšen z 300 Kč na 450 Kč (viz návrh nového § 13 odst. 4 AT), ale současně s tím je navržena také změna textu namísto dosavadního místního hovorného na „telekomunikační služby“ – v takovém případě by však dle Výboru mohlo nastat, pokud by bylo voláno se zahraničím, že by režijní paušál ve výši 450 Kč byl velmi rychle vyčerpán, proto Výbor doporučuje ponechat výslovně místní telekomunikační služby, aby bylo jasné, že na zahraniční volání se to nevztahuje. Zde by bylo advokátům doporučováno v případech volání se zahraničím sjednávat s klienty úhradu těchto nákladů smluvně a v případě rozhodování soudu u ustanovených advokátů (v civilním či trestním řízení), aby jim byla přiznána skutečná prokázaná náhrada nákladů za zahraniční volání, jinak 450 Kč.

8. Dalším problémem, s nímž se často setkávají zejména ustanovovaní advokáti (v civilním a trestním řízení) je, že jim soudy nepřiznávají cestovní náklady skutečně vynaložené a prokázané, s odůvodněním, že i když cestu realizovali ze svého bydliště či sídla kanceláře, mají detašované pracoviště či pobočku kanceláře v místě konání soudního jednání, a proto jim náhrada cestovních nákladů nenáleží.

Proto je Výborem doporučováno v novém ustanovení § 13 odst. 1 AT namísto „Advokátu náleží náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby, zejména na soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, telekomunikační služby, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy a fotokopie.“

„Advokátu náleží náhrada hotových výdajů skutečně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby, zejména na soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, telekomunikační služby, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy a fotokopie.“

Výbor má rovněž za to, že by úprava odměňování advokátů měla být podrobena otevřené široké diskusi, a to při hluboké znalosti advokátní práce, hlavně a především v advokátním stavu. Výbor současně velmi bedlivě sleduje otázky odměňování advokátů, a to i pro jejich celospolečenský přesah, když jsou advokáti především ze strany Ministerstva financí ČR vnímáni jako sociálně neohrožená skupina, ačkoliv jsou profesí, u níž jako jediné není v otázce odměňování v advokátním tarifu dlouhodobě reflektován celospolečenský nárůst cen.

JUDr. Marek Nespala, předseda Výboru ČAK pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů