Zaměstnavatelé budou moci dávat paušální náhradu nákladů lidem, kteří pracují z domova. Na kratší úvazky nebo na práci na dálku získají nárok rodiče s dětmi do devíti let věku. Přesnější vymezení, a tím předvídatelnost, bude u práce na dohody. Tyto a další změny přinese novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a některých dalších zákonů, kterou v neděli 17. září 2023 podepsal prezident Petr Pavel. Některé úpravy by měly být účinné od října, další od ledna 2024.

Podstatná část předlohy vychází z dvojice unijních směrnic o předvídatelných pracovních podmínkách a o rovnováze mezi prací a rodinou.

Takzvaným „dohodářům“ bude zaměstnavatel podle předlohy zpravidla nejméně tři dny předem plánovat pracovní dobu a bude ho o tom písemně informovat. Pracovníci na dohody by podle novely také měli mít od příštího roku dovolenou i příplatky za práci o svátcích, víkendech, v noci nebo ve ztíženém prostředí. Při placení odvodů budou pobírat ošetřovné. Po půl roce u firmy by dohodáři navíc mohli žádat o běžnou pracovní smlouvu.

Lidé pracující na dálku by podle předlohy mohli dostávat od zaměstnavatele náhradu ve výši prokazatelných nákladů, nebo paušální částkou za plyn, elektřinu či vodu. Hodinovou částku, která nebude podléhat dani, stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí podle údajů statistiků zpravidla od ledna na kalendářní rok ve vyhlášce. Zaměstnavatel by ale mohl dávat i vyšší sumu. Novela připouští i třetí variantu, podle níž by zaměstnanec nedostával při práci z domova na zvýšené náklady provozu obydlí nic.

Rodiče s dětmi do devíti let či lidé pečující o blízké budou mít podle novely nárok na kratší úvazek, práci na dálku či jiné uspořádání pracovní doby. Zamítnutí by jim zaměstnavatel musel zdůvodnit. Těhotným ženám či rodičům dětí do jednoho roku nebude moci nařídit práci přesčas.

Do novely zákoníku práce se dostalo i ustanovení o dodatečných dobrovolných přesčasech zdravotníků, které má platit do roku 2028. Část lékařů pracujících v nemocnicích kvůli tomu pohrozila, že je přestane sloužit. V současnosti se takové přesčasy řeší s ohledem na nedostatek lékařů zejména v menších nemocnicích dohodami, což už nebude možné. Kritici poukazují na to, že úprava umožňuje zhruba zdvojnásobit počet přesčasových hodin u lékařů či záchranářů. Ministr zdravotnictví prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA, už dříve uvedl, že je třeba celý systém reformovat ke „standardnímu fungování“, aby lékařům vyhovoval.

Některé výhody se týkají také pracovníků ve státní službě, ve služebním poměru v bezpečnostních sborech a vojáků. Například vojákům a pozůstalým po nich předloha zvýší náhrady při služebních úrazech a nemocech z povolání. Místo násobků minimální mzdy se bude při výpočtu vycházet z násobků průměrné mzdy v národním hospodářství, tedy ze stejného základu jako u zaměstnanců.

O tom, co konkrétně novela zákoníku práce upravuje a jak, Vás Advokátní deník již dříve podrobně informoval ZDE.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: canva.com