Poslanecká sněmovna dne 13. září 2023 schválila novelu zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některých dalších zákonů, a s ní i sporné ustanovení o dočasném zavedení možnosti další přesčasové práce ve zdravotnictví. Novela zákoníku práce ale zejména zpřesňuje vymezení práce na dohody, čímž má být předvídatelnější. Zpružnění pravidel pro dohody o provedení práce, jak je navrhovali s ohledem na sezónní pracovníky senátoři, ale sněmovna odmítla. Předlohu, která přinese i další změny, nyní dostane v původním sněmovním znění k podpisu prezident Petr Pavel.

Ustanovení o další dobrovolné přesčasové práci ve zdravotnictví se do novely dostalo poslaneckou úpravou při jejím dřívějším sněmovním schvalování. Má platit do konce roku 2028. V současnosti se taková přesčasová práce řeší s ohledem na nedostatek lékařů zejména v menších nemocnicích právě dohodami, což už nebude možné. Kritici poukazují na to, že úprava umožňuje zhruba zdvojnásobit počet hodin přesčasů u lékařů či záchranářů.

Dobrovolnost zpochybňovala prof. MUDr. Věra Adámková, CSc., podle které si mladý lékař nedovolí přednostovi říci, že nebude sloužit. Ministr práce a sociálních Ingr. Marian Jurečka slíbil před poslanci diskusi o řešení přesčasů a slaďování pracovního a soukromého života lékařů. Podle ministra zdravotnictví prof. MUDr. Vlastimila Válka, CSc., MBA, je třeba systém reformovat ke „standardnímu fungování“, aby lékařům vyhovoval.

Obnovení další dobrovolné práce ve zdravotnictví obsahovala sněmovní i senátní verze novely, jejíž podstatná část vychází z dvojice unijních směrnic o předvídatelných pracovních podmínkách a o rovnováze mezi prací a rodinou. Poslanecká sněmovna teď měla ještě možnost předlohu jako celek nepřijmout, což se nestalo, byť opoziční zákonodárci nepodpořili žádnou z verzí. Ministr Jurečka poznamenal, že Česko je v začlenění směrnic do právního řádu ve zpoždění a už nyní mu podle něho reálně hrozí postih 65 milionů korun za každý z dvojice evropských předpisů, přičemž částka každý den poroste.

Takzvaným dohodářům bude zaměstnavatel podle předlohy nejméně tři dny předem plánovat pracovní dobu a rozvrh by měl poslat pracovníkovi písemně. Senát neúspěšně prosazoval zmírnění striktního zadávání práce tři dny dopředu s ohledem na potřeby sezonních prací. Senátor Mgr. Bc. Jan Grulich k výtkám, že by šlo o nedostatečné převzetí směrnice, uvedl, že věc by mohla posoudit jen Evropská komise. Poukazoval také na to, že členské státy se mají vyhnout zbytečné administrativní zátěži zejména menších zaměstnavatelů.

Pracovníci na dohody by podle novely také měli od příštího roku dovolenou i příplatky za práci o svátcích, víkendech, v noci nebo ve ztíženém prostředí. Při placení odvodů budou pobírat ošetřovné. Po půl roce u firmy by dohodáři navíc mohli žádat o běžnou pracovní smlouvu.

Lidé pracující na dálku by podle předlohy mohli dostávat od zaměstnavatele náhradu ve výši prokazatelných nákladů, nebo paušální částkou za plyn, elektřinu nebo vodu. Hodinovou částku, která nebude podléhat dani, stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí podle údajů statistiků zpravidla od ledna na kalendářní rok ve vyhlášce. Zaměstnavatel by ale mohl dávat i vyšší sumu. Novela připouští i třetí variantu, podle níž by zaměstnanec nedostával při práci z domova na zvýšené náklady provozu obydlí nic.

Lidé s dětmi do devíti let či pečující o blízké budou mít podle novely nárok na kratší úvazek, práci na dálku či jiné uspořádání pracovní doby. Zamítnutí by jim zaměstnavatel musel zdůvodnit. Těhotným ženám či rodičům dětí do jednoho roku by nesměl nařídit práci přesčas.

„Novela zákoníku práce jde v některých ohledech správným směrem, jenom ten krok mohl být razantnější. Zde mám v prvé řadě na mysli úpravu doručování, kde došlo k jistému zjednodušení, například pokud jde o doručování do datové schránky zaměstnance. Doručovat výpověď zaměstnanci e-mailem je však i nadále poněkud komplikované. Rovněž doručování poštou je stále spojeno s obtížemi, neboť zůstala například zachována povinnost zaměstnance jakožto adresáta poučit o následcích odmítnutí převzetí písemnosti,“ komentoval schválený předpis Mgr. Václav Vlk z advokátní kanceláře Rödl & Partner.

Bohužel v některých bodech představuje novela zpřísnění právní úpravy, a tím i její vyšší administrativní náročnost pro zaměstnavatele. Zde mám na mysli především změny v oblasti dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Obávám se, že změny, které ohledně těchto dohod nastávají, povedou k významnému snížení atraktivity této formy pracovněprávního vztahu, oblíbeného právě pro svou flexibilitu.

Pozornost jistě budí nová pravidla pro práci na dálku. Na straně jedné je pozitivní, že byla vyjasněna otázka paušální náhrady nákladů, které zaměstnanci v souvislosti s prací na dálku vznikají, a že je možná dokonce sjednat, že zaměstnanci právo na náhradu těchto nákladů nenáleží. Na straně druhé je však ohledně jakékoli práce na dálku zapotřebí sjednat písemnou dohodu, což představuje opět ono zmíněné zvýšení administrativní náročnosti.

Rozšiřuje se také informační povinnost zaměstnavatele vůči zaměstnancům. Obávám se, že tak v pracovněprávních vztazích zase, hovorově řečeno, přibude papírů. Za zásadní nedostatek považuji, že se ve chvíli schválení jedné novely už zase připravují novely další. O stabilitě právní úpravy v oblasti pracovního práva tak vůbec nelze hovořit,“ uzavřel Václav Vlk.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: PS P ČR