Některé matriční poplatky by se mohly až trojnásobně zvýšit. Ze 30 korun na 50 korun by mohla vzrůst i platba za ověřování podpisu nebo otisku razítka na listině. Ke stanovení nových sazeb poplatků a zavedení některých nových chce skupina poslanců v čele s Mgr. Bc. Davidem Šimkem, MBA, využít vládní novelu zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, která přinese zejména elektronizaci matrik. V jejím druhém sněmovním čtení v rámci 74. schůze PS P ČR dne 13. září 2023 poslanci podali i další pozměňovací návrhy. Poslanci a senátoři by mohli podle úprav například získat právo oddávat snoubence.

Navrhované zvýšení části poplatků zdůvodnili předkladatelé pozměňovacích návrhů tím, že současné sazby mnohdy nepokrývají ani náklady určitého matričního úkonu. Například poplatek za svatbu mimo úředně stanovenou místnost by mohl vzrůst z 1000 korun na 3000 korun. Návrh předpokládá i zvýšení platby třeba za vydání stejnopisu rodného, oddacího a úmrtního listu nebo dokladu o registrovaném partnerství a poplatků za změnu příjmení. Dalším pozměňovacím návrhem chce skupina poslanců zavést nové poplatky například za vydání osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření církevního sňatku. Činil by 500 korun.

Debaty vyvolala dvojice úprav týkajících se vypuštění jediné věty o náhradním mateřství, která je v občanském zákoníku. Podle některých zákonodárců jde o takzvaný přílepek. Ministr vnitra Mgr. Bc. Vít Rakušan ohlásil, že se k těmto pozměňovacím návrhům postaví při schvalování novely záporně. Předkladatelé upozorňují například na to, že zmínka o náhradním mateřství v zákoníku se může zneužívat k obchodu s dětmi. Podle zákoníku je osvojení nezletilého dítěte vyloučeno mezi osobami spolu příbuznými v přímé linii a mezi sourozenci. Neplatí to v případě náhradního mateřství. Česká legislativa náhradní mateřství neupravuje, není tedy zakázáno. V Česku ročně porodí podle odhadů stovky žen, které odnosí dítě cizího páru.

Pozměňovací návrh Roberta Králíčka, který by umožnil poslancům a senátorům oddávat snoubence, podepsali i někteří vládní poslanci. „Bude se jednat o ojedinělé případy, určitě nepřetížíme matriky,“ uvedl Králíček. Nyní mají právo oddávat zástupci obcí.

Poslankyně Romana Fischerová chce dát novelou rodičům právo k určení příjmení jejich dítěte jako kombinace příjmení obou z nich. Mgr. Eliška Olšáková navrhla umožnění konání občanských sňatků i bez přítomnosti matrikáře, ale při splnění zákonných podmínek.

Novela má také umožnit stejnopohlavním párům vstoupit do registrovaného partnerství na jakémkoli matričním úřadu, nejen na 14 z nich jako nyní.

V závěrečném kole bude Poslanecká sněmovna hlasovat také o pozměňovacím návrhu správního výboru, který například dá právo nahlížení do matričních knih už lidem starším 12 let věku a zpřesní postup obnovy zničeného zápisu v matriční knize. Kniha se již nebude muset přepisovat celá. Pokud by si lidé měnili nebo změnili pohlaví, mohli by žádat o změnu jména a příjmení na neutrální jen prohlášením na matrice místo správního řízení, a to na kterékoli matrice, nejen v místě trvalého bydliště.

Předloha počítá také s elektronizací matrik pomocí jednotného informačního systému, který by měl začít fungovat od roku 2027. Elektronizace matrik má představovat další krok v digitalizaci státní správy. Matriční knihy v listinné podobě zůstanou zachovány, navíc budou i v centralizovaném informačním systému.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: canva.com