Připravovaná změna občanského zákoníku by měla zlepšit život lidí s omezenou svéprávností, kteří mají obec jako veřejného opatrovníka. O participaci osob s mentálním postižením na novele občanského zákoníku k veřejnému opatrovnictví diskutovali na Ministerstvu spravedlnosti zástupci resortu, Kanceláře veřejného ochránce práv, Sdružení místních samospráv a také lidé s postižením spolupracující s organizací Skok do života. Výsledkem jednání bude snaha o zajištění větší důvěry a respektu k institutu veřejného opatrovnictví.

Opatrovnictví, včetně tzv. veřejného, je upraveno občanským zákoníkem. Ten vymezuje důvody, pro které je možné opatrovníka ustanovit, a práva a povinnosti opatrovníka. Obce nastupují jako veřejní opatrovníci ve chvíli, kdy se pro člověka s omezenou svéprávností, nenajde vhodný opatrovník mezi jejich blízkými. Podle zákona o obcích je výkon funkce veřejného opatrovníka obcí výkonem přenesené působnosti.  Zvlášť pro malé obce je ale veřejné opatrovnictví problematické zajistit, což potvrdil i výzkum Kanceláře veřejného ochránce práv.

Stávající právní úprava ale neřeší podstatné praktické otázky výkonu veřejného opatrovnictví:

1. Chybí zejména jasné zakotvení možnosti přenést výkon funkce veřejného opatrovníka mezi obcemi na základě veřejnoprávní smlouvy.
2. Chybí zakotvení možnosti jmenovat veřejným opatrovníkem jinou vhodnou obec, není-li primárně místně příslušná obec schopna funkci řádně vykonávat.
3. Dále je stávající právní úprava nejednoznačná či nedostatečná v některých otázkách souvisejících s dohledem a dozorem nad výkonem veřejného opatrovnictví.

Ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s Ministerstvem vnitra a Ministerstvem práce a sociálních věcí proto připravuje návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s veřejným opatrovnictvím. „Současná právní úprava neumožňuje efektivní řešení různých problémů vyplývajících z postavení obce při plnění úkolů veřejného opatrovníka. Cílem návrhu je legislativní řešení těchto nedostatků,“ uvedl k problematice náměstek ministra spravedlnosti Mgr. Karel Dvořák.

Na dobu, kdy měli veřejného opatrovníka, vzpomínali během jednání na Ministerstvu spravedlnosti i Kamila a Jaroslav Ježkovi. Oba si prošli životem v domově pro lidi s postižením, omezením svéprávnosti i jejím navrácením. Jako takzvaní sebeobhájci veřejně mluví za sebe i lidi v podobné situaci, a tím se zasazují o zlepšení podmínek pro lidi s postižením. Vysvětlili, co oni od opatrovníků a podpůrců potřebují: „Chtěli bychom, aby s námi opatrovníci víc mluvili, víc nás respektovali. Byli bychom rádi, aby nám opatrovníci věřili, a ne aby nás neustále podezřívali.“

Další ze sebeobhájců poukázali i na nedůstojné podmínky při jednáních, když musí na úřadě při rozhovoru s opatrovnicí stát u okénka na přepážce. Vadí jim nedostatek soukromí a to, že rozhovorům často naslouchají jiní lidé. Ponižující je podle nich i povinnost předkládat účtenky za drobné částky, které utratili za kávu či za zmrzlinu. Chybí jim také pružnější jednání: „Když chci jít dnes do kina, dostanu peníze třeba až za týden. To už mě přejde chuť jít do kina,“ popsal jeden z účastníků jednání.

Se zapojením lidí s postižením do tvorby právních předpisů, které se jich týkají, počítá i Úmluva o právech osob se zdravotním postižením. Její naplňování v Česku monitoruje od roku 2018 právě veřejný ochránce práv.

„Jsem rád, že jsme mohli sebeobhájce vyslechnout a diskutovat s nimi o tom, co pro ně plánovaná novela znamená a jaké další problémy v oblasti podpůrných opatření je pálí. Šlo o jedno z prvních, ne-li vůbec první setkání podobného druhu. Ukázalo, jak může participace lidí s postižením na tvorbě zákonů vypadat v praxi a jaké poznatky může přinést těm, kdo právní úpravu připravují. Metodám zajištění participace těchto lidí se budeme v Kanceláři veřejného ochránce práv spolu se sebeobhájci dál věnovat,“ řekl zástupce ombudsmana JUDr. Vít Alexander Schorm.

Sebeobhájci rovněž zdůraznili, že omezení svéprávnosti a opatrovnictví nevnímají jako vhodné řešení, na rozdíl od mírnějších opatření, jako je nápomoc prostřednictvím podpůrce. Občanský zákoník z roku 2012 počítá, že by soudy měly přednostně využívat mírnější způsoby podpory v právním jednání, jako je nápomoc při rozhodování nebo zastoupení členem domácnosti.

Statistiky Ministerstva spravedlnosti i poznatky veřejného ochránce práv ale potvrzují, že v soudní praxi stále převládá omezování svéprávnosti a ustanovení opatrovníka před alternativami, které umožní lidem s postižením žít podle jejich možností nezávislý život.

Z jednání vyplynulo, že:

1. Je třeba určit ústřední správní úřad příslušný pro oblast veřejného opatrovnictví, kterým by mělo být Ministerstvo práce a sociálních věcí.
2. Navrhuje se umožnit přenos veřejného opatrovnictví mezi obcemi prostřednictvím veřejnoprávní smlouvy a také přenos veřejného opatrovnictví rozhodnutím soudu na jinou vhodnou obec, pokud obec dle bydliště opatrovance není schopna výkon této činnosti zabezpečit.
3. Navrhuje se stanovit povinnost sběru dat o počtu osob, jejichž opatrovníkem je obec.

Do rozhodování o změně veřejného opatrovníka je potřeba zapojit i opatrovance, kterých se změna týká. Opatrovanec by měl mít možnost se k navrhované změně vyjádřit a uplatnit svůj pohled na to, kdo by měl být jeho opatrovníkem. To je také odrazem zásady participace lidí s postižením, jež by měla být dodržena i při tvorbě samotné novelizace předpisů, které se lidí s postižením týkají. Zapojení lidí s postižením do tvorby právních předpisů, ale také politik a strategií, je jedním z principů a současně hlavních závazků, které vyplývají z Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením.

„Vytvoření podmínek pro zapojení lidí se znevýhodněním by se mohlo zdát jako náročné. Například je potřeba předat informace ve snadno srozumitelné formě, počítat s dostatkem času nebo různými formami komunikace. Nicméně jedině tak lze získat názor těch, kterých se zákony týkají a kterým mohou významně změnit život. Slyšet hlas lidí s postižením je hlavním předpokladem nejen pro společnou tvorbu zákonů, strategií a politik, ale také pro hledání řešení každodenních potíží, na které naráží,“ doplňuje náměstek Karel Dvořák.

Zdroj: MSp, Kancelář VOP
Ilustrační foto: canva.com