Průměrná délka řízení u soudů nižších stupňů, tedy u okresních a krajských, se v roce 2022 opět snížila, panují však poměrné velké rozdíly mezi jednotlivými soudy v rychlosti práce. Správní soudnictví se dostává do stále lepší kondice – daří se vyřizovat víc věcí, než napadá… Zaznělo dnes, tedy 11. září 2023, mimo jiné v rámci setkání zástupců Ministerstva spravedlnosti s novináři. Náměstci ministra Mgr. Karel Dvořák,  Mgr. Antonín Stanislav, Ph.D., a Ing. Bc. Radomír Daňhel, MBA, LL.M., na něm prezentovali výroční zprávu o stavu justice za rok 2022, legislativu z dílny Ministerstva spravedlnosti i otázky rozpočtu resortu na letošní a budoucí roky.

 

„Celkově lze označit situaci v českém soudnictví jako stabilní. Těší mě, že se nadále zlepšuje situace ve správním soudnictví. Ze statistické zprávy vyplývá, že jedním z pozitivních trendů je zvýšené využívání ukládání peněžitých trestů a nižší nápad k trestním soudům, což potvrzují statistiky o tom, že ČR je jednou z nejbezpečnějších zemí, “ uvedl na úvod svého vystoupení náměstek ministra spravedlnosti Mgr. Karel Dvořák (na fotografii vlevo).

Občanskoprávní řízení u okresních soudů trvalo v loňském roce v průměru 269 dní, o dva dny méně než předloni. Nejrychlejší instituce většinou spadají pod českobudějovický a středočeský krajský soud, nejpomalejší pod krajské soudy v Ústí nad Labem a Brně a pod pražský městský soud. Jak uvedli autoři výroční zprávy, za délkou řízení často nestojí neefektivnost daných soudů, ale zátěž případů z minulých let.

Trestní řízení u okresních soudů zabralo v průměru 183 dní, předloni to bylo 205. Ke zkrácení řízení mohl přispět mimo jiné právě i stále rostoucí počet uzavřených dohod o vině a trestu. Statistiky ukazují i to, že k okresním soudům míří méně trestních kauz než dříve.

Pozitivní zpráva také je, že se délka zkracuje délka rozvodového řízení, zejména v případech, kdy nejsou zapojeny děti. Například u bezdětných rozvodů činí pouhé dva měsíce.

Náměstek Dvořák ale také upozornil na problematické vyřizování elektronických platebních rozkazů (EPR) , kdy se jen v roce 2022 nepodařilo doručit 180 000 EPR, v důsledku čehož musely být příslušné věci řešeny v rámci delšího a nákladnějšího civilního řízení. Podle něj je zjevné, že je v doručování elektronických platebních rozkazů určitý systémový nedostatek, změnu by mohla přinést chystaná novela občanského soudního řádu.

U krajských soudů zůstávají délky řízení výrazně vyšší než u okresních, což souvisí se složitostí vyřizovaných případů. Prvostupňové – tedy neodvolací – občanskoprávní řízení tam loni průměrně trvalo 978 dní, předloni to podle statistik bylo 1305 dní. Tento výrazný rozdíl byl zapříčiněn tím, že se soudy postupně zbavují případů z covidových roků. Trestní řízení zabralo 517 dní namísto předloňských 562, správní řízení 439 dní místo předloňských 511. „Správní soudnictví se dostává do stále lepší kondice. Daří se již vyřizovat více věcí, než kolik věcí napadá. To znamená, že soudy jsou schopny likvidovat nedodělky,“ komentoval situaci Karel Dvořák. A dodal, že agenda byla ze strany MSp posilována a ke správním úsekům soudů ministerstvo v předchozích letech přidělilo více soudců.

Z výroční zprávy také vyplývá, že v rámci mezinárodního srovnání si ČR také nevede špatně a i v tomto srovnání je situace v posledních letech stabilní. Vzhledem k tomu, že podíl žen na soudech je ukazatelem poměrně stálým, v letošní zprávě je pro zajímavost doplněn také podíl žen u „nesoudcovského“ personálu soudů a mezi státními zástupci.

 

„Do legislativního procesu jsme poslali řadu návrhů a zákonů, u kterých jsme se intenzivně zasadili o jejich prosazení. Z celkem 26 bodů obsažených v Programovém prohlášení vlády resort spravedlnosti splnil již 14 bodů a na zbývajících 12 bodech intenzivně pracujeme tak, abychom i tyto body naplnili co nejdříve,“ informoval novináře náměstek Mgr. Antonín Stanislav, Ph.D. (na fotografii vpravo). Stěžejní návrhy dále rozdělil do tří hlavních skupin – protikorupční a transpoziční legislativa, legislativa, k níž se MSp zavázalo v Programovém prohlášení vlády, a ostatní důležitá legislativní vyplývající z aktuální potřeby.

V rámci první kategorie pak jmenoval kupříkladu zákon o státním zastupitelství, jež je aktuálně před prvním čtením v Poslanecké sněmovně, zákon o ochraně oznamovatelů, který je účinný od 1. 8.  2023, zákon o preventivní restrukturalizaci, již podepsaný prezidentem republiky, insolvenční zákon, který už ve sněmovně prošel prvním čtením, zákon o lobbingu či zákon o hromadném řízení.

Ve druhé skupině zákonů magistr Stanislav vypíchl novelu zákona o kárném řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, novelu trestního zákoníku či procesní kodexy trestního řádu a občanského soudního řádu. „Co se týká zákona o advokacii, tak zde aktuálně vypořádáváme připomínky,“ přiblížil probíhající legislativní proces Antonín Stanislav. „Novela je postavena na třech pilířích: jedná se o důvěrnost vztahu mezi advokátem a klientem, zavedení moderních prvků, např. konání sněmů online, a možnosti sladění pracovního a soukromého života, konkrétně zkrácení úvazků pro koncipienty.“

Do poslední kategorie, ostatní důležitá legislativa, řadí MSp například redefinici znásilnění, registr sexuálních deviantů, tzv. dětské certifikáty, vyhlášku o odměnách insolvenčních správců, či advokátní tarif. K tomu náměstek Stanislav řekl, že se v současné době pracuje na nové pracovní verzi tarifu. „Předpoklad je předložit ho tak, aby nabyl účinnosti 1. ledna 2024. Původní termín 1. července 2023 nebylo možné zvládnout s ohledem na množství zaslaných připomínek,“ dodal.

 

Informace o rozpočtu prezentoval náměstek Ing. Bc. Radomír Daňhel, MBA, LL.M. Jak řekl, ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi se pro rok 2023 podařilo vyjednat historicky nejvyšší rozpočet pro Ministerstvo spravedlnosti v objemu 36,5 miliardy Kč, tedy o více než 4,5 miliardy vyšší, než byl schválený rozpočet v posledních dvou letech.

Aktuálně soudy disponují nevyčerpanými rozpočtovými prostředky na provozní výdaje v objemu stovek milionů korun. K 30. srpnu 2023, kdy vláda schválila navýšení rozpočtu na výdaje, které jsou do konce letošního roku plánovány, činila nevyčerpaná část rozpočtu pouze na mandatorní výdaje soudů 71 mil. Kč a celkově měly soudy na provoz včetně energií a na mandatorní výdaje k dispozici 516 mil. Kč. „Pokud činí nevyčerpaná část rozpočtu soudů na mandatorní výdaje 71 mil. Kč a 516 mil. Kč na provoz včetně energií a na mandatorní výdaje, jedná se o dostatek peněžních prostředků, které mohou být na úhradu mandatorních výdajů soudy použity,“ doplnil náměstek Daňhel.

Co se týká platů soudců, disponuje ministerstvo rezervou na platy soudců a státních zástupců včetně příslušenství v objemu převyšujícím 1 miliardu Kč. Na platby do konce letošního roku jsou prostředky rozpočtově zajištěny.

Ministerstvo spravedlnosti každoročně provádí v posledním čtvrtletí roku rozpočtová opatření, kterými rozpouští rezervu a přerozděluje rozpočtované prostředky mezi jednotlivými soudy a státními zastupitelstvími, aby všechny organizační složky měly zajištěny poměrově stejné rozpočtované prostředky, a to pro předejití situaci, kdy by např. jednomu soudu prostředky přebývaly a druhému chyběly. Stejně bude MSp postupovat i v letošním roce.

S nedostatkem peněz se justice potýká dlouhodobě. Jedná se o důsledek mnoho let neřešené situace, kterou není možné změnit z roku na rok. Nicméně od nástupu ministra JUDr. Pavla Blažka, Ph.D., do funkce se prostředky ve všech oblastech zvyšují. „O tom svědčí mj. již zmíněná výše celkového rozpočtu v letošním roce, z dlouhodobého pohledu nejvyšší rozpočet v oblasti IT a elektronizace justice, který převyšuje 1,2 miliardy a díky němuž se po mnoha letech přešlapování namístě podařilo nastartovat elektronizaci justice, do které budou v následujících letech směřovány další stovky milionů ročně, v oblasti investic, kdy se činí kroky k zahájení realizace řadu let odkládaných projektů,“ doplnil náměstek Radomír Daňhel.

V průběhu setkání zazněly také informace o aktivitách Probační a mediační služby v oblasti zabezpečení monitorovacího systému (jeho ostrý provoz by mohl být spuštěn v březnu příštího roku), dále o dohodách o vině a trestu ve světle některých aktuálních kauz, o stavu počtu vězňů i pozitivních výsledcích projektu Vězeňské  služby ČR Otevřená věznice či o Probačním domu v Písku.

 

 

Výroční statistickou zprávu 2022 naleznete ZDE.

 

Redakce AD,  MSp
Foto: redakce AD