Vedle balíku zákonů se sociální tématikou se na svém zasedání v úterý 29. srpna zabývala Poslanecká sněmovna i dalšími předpisy – mimo jiné schválila návrh novely zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, snižující podíl hlasů akcionářů, který je nutný pro přeměny obchodních společností a družstev, a vládní návrh zákona o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní podniky, ale také návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří, či vládní návrh novely zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, podle nějž by se  odměny obecních a krajských zastupitelů od příštího roku mohly valorizovat podle zákona, ne nařízením vlády.

 

V souladu s vládním návrhem zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, který sněmovna podpořila, by se měl snížit podíl hlasů akcionářů, který je nutný pro přeměny uvedených subjektů. Místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů by nově mělo podle sporného návrhu pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů. Stát by mohl změnu využít při restrukturalizaci společnosti ČEZ kvůli posílení kontroly nad energetickou infrastrukturou, přičemž menšinové akcionáře by podle kritiků vyvlastnil. Novelu nazývanou lex ČEZ II podle rozhodnutí sněmovny projedná její ústavně-právní výbor.

Na rozpor návrhu s Listinou základních práv a svobod upozornila podle kritiků ve stanovisku z 25. května, které zveřejnil jeden z akcionářů ČEZ, i Legislativní rada vlády. Ta upozornila i na to, že podobně nízké kvorum pro rozdělení společnosti s nerovnoměrným poměrem jinde v Evropě neexistuje. Její postoj citoval poslanec Ing. Patrik Nacher. Výhrady vládních legislativců potvrdil rovněž poslanec Mgr. Karel Haas, ministr spravedlnosti JUDr. Pavel Blažek, Ph.D., je zatím komentovat nechtěl.

Návrh podle ministra Blažka ve většině úprav reaguje na evropskou směrnici z roku 2019, kterou Česko mělo převzít do právního řádu do konce letošního ledna. Je také reakcí na poznatky z praxe, neboť pro takzvané kotované společnosti, tedy společnosti uvedené na burze, je díky rozdrobené struktuře akcionářů realizace přeměn při nutnosti souhlasu 90 procent všech akcionářů prakticky neproveditelná. Přeměnami obchodních korporací se rozumí fúze, rozdělení, převod jmění na společníka, změna právní formy a přeshraniční přemístění sídla.

 

Poslanecká sněmovna také projednala a podpořila vládní návrh zákona o dorovnávacích daních pro nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní podniky, podle nějž Česko zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí, ale působí i v tuzemsku. Návrh zákona nyní projedná sněmovní rozpočtový výbor.

Výnos pro státní rozpočet by mohl být až šest miliard korun ročně, pokud by zůstala současná sazba daně z příjmu právnických osob 19 procent. Vláda ji chce ale v konsolidačním balíčku zvýšit na 21 procent. Celé inkaso dorovnávací daně by podle návrhu mělo být příjmem státního rozpočtu.

Zákon má vstoupit v účinnost k poslednímu dni letošního roku.

Cílem evropské směrnice, z níž návrh zákona vychází, je zastavit soutěž mezi jednotlivými státy ve snižování různých sazeb daní. Nástrojem k tomu má být právě zavedení jednotné minimální daňové sazby, která má zajistit rovné podmínky pro korporace a jejich součásti po celém světě a umožnit jednotlivým státům lépe chránit jejich základy daně.

 

Státní podpora penzijního spoření se od příštího roku zřejmě změní. Například se zvýší práh pro čerpání státního příspěvku i jeho maximální výše. U nových smluv se prodlouží minimální doba spoření z pěti na deset let. Počítá s tím vládní návrh zákona, jímž se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří, a který dne 29. srpna sněmovna také v úvodním kole podpořila.

Předloha obsahuje i nové pravidlo upravující předčasné splacení hypotéky. Umožní bankám žádat po klientovi až dvě procenta z nesplacené jistiny. Nicméně zachovává dosavadní právo každý rok splatit 25 procent původní jistiny úvěru zdarma za jakýchkoliv podmínek. Dosavadní zákon stanoví, že banka poskytující hypotéku má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí v souvislosti s předčasným splacením vzniknou. Banky tyto poplatky účtovaly rozdílně, některým kvůli způsobu výpočtu udělila Česká národní banka (ČNB) pokutu. Nově bude ČNB dohlížet na správnost výpočtu poplatku podle nového znění zákona.

Změny v podpoře penzijního připojištění by měly vstoupit v účinnost od příštího roku. Do té doby by je ale musel schválit kromě sněmovny i Senát a musel by je podepsat prezident republiky Petr Pavel. Změny týkající se předčasného splácení hypoték mají platit prvním dnem devátého měsíce poté, co zákon vyjde ve sbírce. Poslanci dnes zkrátili lhůtu pro projednání předlohy ve výborech na 30 dní, tedy polovinu obvyklé doby.

Minimální doba spoření, po které bude možné peníze vybrat bez sankce, se prodlouží z pěti na deset let pro nové smlouvy. Státní příspěvky podle novely již nebudou vypláceny střadatelům, kteří mají přiznaný starobní důchod. Smyslem podpory je – podle předkladatele – motivace lidí k tvorbě úspor pro důchodový věk, což po přiznání důchodu ztrácí smysl a spoření pak slouží pouze jako krátkodobý spořicí produkt.

Novela předpokládá rovněž zavedení nového typu fondu v doplňkovém penzijním spoření. Takzvaný alternativní účastnický fond by měl mít volněji nastavenou investiční strategii, takže lidé budou moct investovat i do rizikovějších produktů, které ale mohou dosáhnout vyššího zhodnocení.

Novou daňově zvýhodněnou formou spoření na stáří bude dlouhodobý investiční produkt. V rámci tohoto produktu bude možné evidovat například akcie, dluhopisy, podíly v investičním fondu nebo zajišťovací deriváty, sloužící ke krytí úrokového nebo měnového rizika, uvádí Ministerstvo financí. Mezi podmínkami pro zvýhodnění podle důvodové zprávy k zákonu je, že produkt trvá nejméně deset let a majetek z něj nebyl vyveden před dosažením 60 let věku účastníka.

 

Odměny obecních a krajských zastupitelů se asi budou od příštího roku valorizovat podle zákona, ne nařízením vlády. Změnu má přinést vládní návrh zákona, jímž se mění zákon o obcích, zákon o krajích, zákon o hlavním městě Praze a zákon o zaměstnanosti, který sněmovna v prvním kole podpořila. Předlohu, která řeší také pravomoci při mimořádných událostech nebo zvyšuje na pětinásobek limity pro rozhodování rad obcí a krajů o dotacích, před dalším schvalováním projedná sněmovní výbor pro veřejnou správu. Dostal na to 25 dnů.

Odměna uvolněného člena zastupitelstva má být novelou určena jako součin základny pro výpočet odměny a koeficientu podle zastávané funkce a velikosti obce či kraje. Základnou má být průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažená za první pololetí předchozího roku, kterou má ČSÚ zveřejnit v říjnu. Stejný mechanismus výpočtu by platil i pro neuvolněné zastupitele. Ze zákona by ale vyplývala pouze horní hranice jejich odměn, konkrétní výši by jako nyní stanovovala zastupitelstva.

Dosud o odměnách rozhodovala vláda, což na podnět senátorů zrušil Ústavní soud.

Novela také zakotví institut společenství obcí jako zvláštní formu jejich dobrovolného svazku. Cílem má být zejména koordinace veřejných služeb na území členských obcí a strategického rozvoje jejich společného území a také sdílení personálních a administrativních kapacit potřebných k zajištění kvalitního a efektivního výkonu veřejné správy prostřednictvím takzvaného „létajícího úředníka“. Novela umožní převést výkon činností v přenesené působnosti na pověřené obce nebo obce s rozšířenou působností.

Předloha upravuje možnost distanční účasti na jednání zastupitelstev a rad a rozšiřuje pravomoci starostů při mimořádných událostech typu živelních pohrom. Starostové dostanou právo operativně rozhodovat ve věcech, které jinak příslušejí obecní radě. Budou mít také možnost v krizových situacích svolat zastupitelstva obce do dvou dnů místo obvyklých sedmi dnů. Podobně krajské zastupitelstvo by mohlo být svoláno ve dvoudenní lhůtě místo deseti dnů.

Novela rovněž zvyšuje na pětinásobek limitní částky, o nichž bude moci rozhodovat obecní či krajská rada nebo zastupitelstvo v případě poskytnutí daru či dotace nebo prominutí dluhu. Například krajská rada by nově mohla rozhodovat o dotacích a darech v ceně do jednoho milionu korun, o hodnotnějších darech a dotacích by nadále rozhodovalo zastupitelstvo.

 

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: canva.com