Koordinaci státní služby by nově měl mít na starosti místo Ministerstva vnitra úřad vlády. Počítá s tím novela zákona 234/2014 Sb., o státní službě, kterou Ministerstvo vnitra plánuje poslat do připomínkového řízení. Návrh obsahuje i další úpravy, jejichž cílem má být prohloubení depolitizace, profesionalizace, transparentnosti a efektivity státní služby.

Vláda by podle novely měla nově rozhodovat pouze o zásadních změnách systemizace, které mají dopad na státní rozpočet. Zbylé změny by měl mít na starosti úřad vlády spolu s ministerstvem financí.

Návrh zavádí i zjednodušení některých personálních procesů. Zkracuje také dobu, na kterou lze z organizačních důvodů státního zaměstnance zařadit mimo výkon služby, a to z půl roku na tři měsíce. Služební řízení nebude nutné vést v případech, které vyplývají ze zákona. Státní tajemníky bude místo vlády jmenovat i odvolávat nejvyšší státní tajemník. Služební poměr bude možné ukončit dohodou.

Návrh ruší právní úpravu kárné odpovědnosti, rozhodování o porušení služební kázně by se mělo přesunout z kárné komise přímo na služební orgán. Nadřízení by také neměli mít povinnost provádět pravidelné služební hodnocení. V konkrétních případech by mělo být možné přijímat uchazeče bez vysokoškolského vzdělání. Přihlížet se bude k dosavadní praxi a pracovním zkušenostem.

Vzniknout by měla služební komise, která bude rozhodovat o porušení služební kázně a etiky a také o námitkách proti služebnímu hodnocení nejvyšších státních úředníků. Budou v ní lidé, kteří ve státní službě nepůsobí, což má zajistit její nezávislost.

Dosud poslední novela služebního zákona nabyla účinnosti na začátku letošního roku. Zrušila funkce odborných náměstků na ministerstvech a také omezení v počtu náměstků členů vlády nejvýše na dva. Novelu kritizovala opozice i tehdejší prezident Miloš Zeman, mluvili mimo jiné o vzniku „trafik“ pro zástupce stran koalice. Miloš Zeman předlohu vetoval, sněmovna následně jeho postoj koaliční většinou přehlasovala.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com