Evropský soud pro lidská práva v nedávném rozsudku uvedl, že rozsah pojmu whistleblowing se vztahuje nejen na oznamování protiprávního jednání, ale i jednání, které je sice legální, ale přesto způsobilé poškozovat veřejný zájem. 

Rozsudek velkého senátu štrasburského soudu ve věci Halet proti Lucembursku shrnuje a upřesňuje kritéria, podle nichž se oznamovatelé škodlivého jednání na pracovišti mohou dovolávat svobody projevu. Takovou ochranu nelze odepřít jen proto, že se informace následně ukážou jako nepravdivé. Na druhou stranu je třeba zkoumat i to, zda oznamovatele motivoval osobní prospěch nebo veřejný zájem.

Veřejný zájem se přitom dle štrasburského soudu neomezuje pouze na zveřejnění informací o jednání státních orgánů či postupech, které jsou v rozporu se zákonem. V daném případě byl stěžovatel zaměstnancem soukromé auditorské a poradenské společnosti, který upozornil na praktiky tzv. daňové optimalizace ve prospěch velkých nadnárodních společností. Tyto praktiky byly dle lucemburského práva legální. Štrasburský soud přesto shledal, že na jejich zveřejnění panoval legitimní veřejný zájem.

V novém čísle čtvrtletníku Kanceláře vládního zmocněnce lze nalézt i shrnutí dalších významných rozsudků štrasburského soudu. Přečíst si tak je možné anotace k tématům právní ochrany stejnopohlavních párů, povinnosti státu zabránit sekundární viktimizaci u oběti sexuálního zneužívání, zveřejňování osobních údajů daňových dlužníků či práva vězně přijímat návštěvy rodiny. Toto číslo přináší také osm judikátů vůči České republice, včetně rozsudků ve věcech Grosam a FU QUAN, s. r. o., kde v obou případech velký senát zvrátil předchozí verdikty „malého“ senátu. Aktuální číslo Zpravodaje KVZ i archiv starších čísel naleznete ZDE. K bezplatnému odběru Zpravodaje je možné se přihlásit na adrese kvz@msp.justice.cz.

Zdroj: justice.cz
Foto: canva.com