Prezident Petr Pavel požádal o informace k soudci JUDr. Robertu Fremrovi z Archivu bezpečnostních složek a Archivu hlavního města Prahy. Rozhodnutí, zda Roberta Fremra jmenuje ústavním soudcem, prezident zveřejní, až se s informacemi seznámí. Robert Fremr, jehož nominaci na ústavního soudce minulý týden schválil Senát, čelí kritice za rozsudky v době komunistického režimu, mimo jiné nad emigranty.

Petr Pavel uvedl, že každou osobnost české justice, kterou navrhne na ústavního soudce, vybírá po pečlivé úvaze a prostudování všech dostupných informací. „To platí i u Roberta Fremra. Není mi proto lhostejné aktuální prohlášení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), že se v Archivu bezpečnostních složek nachází sedm kartonů archivních materiálů. Údajně je doposud nikdo systematicky nestudoval,“ dodal prezident.

Prezident proto požádal o poskytnutí relevantních informací a zdrojů v této věci, aby se detailně seznámil s jejich obsahem, podotkl. Archiv hlavního města Prahy požádal o seznam rehabilitačních spisů Obvodního soudu pro Prahu 4, které se týkají případů, kde Robert Fremr rozhodoval. „Nemám v úmyslu jakékoliv rozhodnutí přezkoumávat, ale nechci ignorovat upozornění na nové, dosud neposouzené informace. Až se s nimi seznámím, bez odkladů zveřejním své rozhodnutí,“ uvedl.

V pondělí prezident oznámil, že Roberta Fremra prozatím ústavním soudcem nejmenuje, i když pro něj získal souhlas Senátu. Nové informace o Fremrově působení v trestní justici před listopadem 1989 chce prostudovat a konzultovat s odborníky, řekl. Robert Fremr rozhodnutí respektuje.

Petr Hlaváček povede tým ÚSTR, který bude zkoumat Fremrovu profesní minulost

Tým badatelů, který bude zkoumat profesní minulost soudce Roberta Fremra na pozadí fungování normalizační justice, povede ředitel odboru výzkumu a vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) doc. PhDr. Petr Hlaváček, Ph.D. O poskytnutí výsledků bádání v kauze soudce Roberta Fremra požádala ÚSTR kancelář prezidenta republiky, informoval ústav na webu. Petr Hlaváček řekl, že základní zpráva by měla vzniknout do konce srpna.

„Ústavu pro studium totalitních režimů ale nejde pouze o jednoho vybraného soudce. Ústav musí zkoumat fungování celé komunistické justiční mašinerie, podobně jako to činí kolegové z paměťových institucí v Německu, Polsku či v pobaltských státech. Veřejnost má právo vědět, jak fungovala komunistická justice. Stejně tak si ale zaslouží informace o tom, jak rozhodovali konkrétní soudci v konkrétních případech v rámci normalizačního soudního aparátu,“ uvedl ředitel ÚSTR doc. PhDr. Ladislav Kudrna, Ph.D.

Výzkumníci se budou zabývat především kauzou Olšanské hřbitovy z roku 1988. Tento případ Robert Fremr rozhodoval, důkazní materiální v něm podle ústavu manipulovala Státní bezpečnost. Historici přezkoumají i případy odsouzených za emigraci. Za nedovolené opuštění republiky bylo odsouzeno přes 110 000 lidí, což z nich podle ÚSTR činí nejvíce pronásledovanou skupinu obyvatel v komunistickém Československu.

Expertní skupina by měla do konce srpna vytvořit krátkou zprávu, která bude kontextualizovat Fremrovu činnost v 80. letech, řekl Petr Hlaváček. Během několika dalších měsíců by pak měla vzniknout „skutečná výzkumná zpráva“. „Podle všeho se to jeví tak, že pan Fremr v 80. letech byl právě v těchto kauzách opravdu aktivním soudcem,“ řekl Petr Hlaváček k rozsudkům nad emigranty.

Robert Fremr podle předběžné rešerše Archivu hlavního města Prahy za „nepovolené opuštění republiky“ odsoudil ve 105 případech celkem 145 osob. Všichni byli po revoluci rehabilitováni a procesy byly označeny za politické, uvedl ústav. Emigraci trestal komunistický režim jako opuštění republiky podle paragrafu 109 tehdejšího trestního zákoníku.

Zdroj. ČTK
Foto: Senát PČR