Bývalý prezident Miloš Zeman podle ústavních soudců nevysvětlil přesvědčivě milost pro někdejšího šéfa lánské lesní správy Miloše Baláka, navíc jejím udělením vybočil z mantinelů, které si sám pro institut milostí vymezil. Ústavní soud (ÚS) sice usnesením Pl. ÚS 16/22 ze dne 18. července 2023 odmítl stížnost muže na rozhodnutí prezidenta republiky ze dne 26. března 2022 o udělení milosti podle čl. 62 písm. g) Ústavy České republiky, který zpochybňoval milost pro Miloše Baláka, ale zároveň mu v některých bodech dal za pravdu. Svůj názor soudci vyslovili takzvaně obiter dictum, tedy na okraj či nad rámec odůvodnění. Na milosti pro Baláka se tak nic nemění. Usnesení je dostupné v databázi soudu.

Důvodem odmítnutí stížnosti je to, že Ústavní soud podle své judikatury nemůže přezkoumávat prezidentská rozhodnutí o amnestiích a individuálních milostech. Potenciální výjimku představují zcela mimořádné situace, kdy rozhodnutí prezidenta povede k ohrožení podstatných náležitostí demokratického právního státu. Soud tak mužovu stížnost odmítl jako návrh, k jehož projednání není příslušný. Přesto ale soudci v jednom odstavci dali najevo svůj názor na věc.

„Institut milosti má v současném systému trestní spravedlnosti své místo, stejně jako má odpuštění, soucit a naděje místo v našich životech, chceme-li zůstat lidmi. Takový mravní příkaz, sloužící v praxi především ke zmírnění rozporu mezi formální a materiální spravedlností v individuálním případě, však musí být používán uváženě a v souladu s obecným očekáváním především z humanitárních důvodů, jež by měly být veřejnosti vysvětleny,“ stojí v usnesení. V případě milosti pro Baláka prý rozhodnutí prezidenta „z těchto hledisek zjevně vybočilo“.

„Jakkoliv není Ústavní soud oprávněn k jeho věcnému přezkumu, přisvědčuje stěžovateli potud, že toto rozhodnutí nebylo přesvědčivě vysvětleno a při jeho vydání prezident republiky nerespektoval vlastní sebeomezující rozhodnutí, týkající se udělování milostí,“ uvedl soud v odůvodnění, které připravoval soudce zpravodaj JUDr. Ludvík David, CSc. Rozhodovalo však plénum, tedy všichni soudci a soudkyně. Ludvík David dnes, tedy 7. srpna 2023, ve funkci po deseti letech končí.

Poté, co Miloš Zeman v roce 2013 nastoupil na Hrad, tvrdil, že milosti bude udělovat jen ve striktně omezeném okruhu humanitárních případů. U Miloše Baláka údajně zohlednil jeho bezúhonnost a pracovitost. Zároveň tehdejší prezident dospěl k závěru, že pro Balákovo odsouzení nebyla rozhodná povaha činu, ale to, kde pracuje, tedy příspěvkové organizaci Kanceláře prezidenta republiky. Milost kritizovali politici i část právnické obce.

Současný prezident Petr Pavel uvedl, že milosti by měly být mimořádným prostředkem v humanitárních situacích nebo po zjevných justičních omylech. „V případě, že jsou zřejmé politické motivace, tak by to mělo být naprosto mimo úvahu. A já zrovna milost pro pana Baláka politicky motivovanou vidím. Tam si myslím, že to určitě byla chyba,“ řekl Petr Pavel při návštěvě Brna.

Miloš Balák byl odsouzen k tříletému vězení za ovlivnění dvousetmilionové veřejné zakázky na zajištění a odvodnění svahů v Lánské oboře kolem vodní nádrže Klíčava. Měl také zaplatit 1,8 milionu korun a dostal čtyřletý zákaz činnosti. Zeman mu svým rozhodnutím vše prominul. Později byl Balák pravomocně odsouzen také v kauze těžby kamene v Lánech. Za porušení povinností při správě majetku dostal peněžitý trest 870 000 korun a dvouletý zákaz činnosti. Podal dovolání k Nejvyššímu soudu. V této linii sporu jej Zeman, jehož druhý prezidentský mandát letos skončil, už omilostnit nemohl.

Na podnět muže z Prahy se milostí pro Miloše Baláka loni zabýval i Nejvyšší správní soud, podnět ale zamítl. Dospěl k závěru, že prezident republiky při udílení milosti vystupuje jako ústavní orgán, správní soudy proto nemají pravomoc milost přezkoumávat, anebo dokonce rušit. Poukázal na to, že pravomoc k udělení milosti svěřuje prezidentovi ústava. Žádný jiný zákon ji neomezuje ani nereguluje.

Zdroj: ČTK
Foto: redakce AD