Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání ženy, která zneužila nepříznivého zdravotního stavu své babičky. Obviněná přiměla babičku k podpisu darovací smlouvy na její spoluvlastnický podíl na nemovitosti v celkové výši nejméně 11 991 000 Kč. Jak vyplynulo z dokazování před soudem prvního stupně, uvedená cena byla minimální tržní cenou spoluvlastnického podílu k datu podpisu darovací smlouvy, tj. ke dni 29. 1. 2018.

Žena se o babičku dlouhodobě starala, navštěvovala s ní lékaře, zajišťovala jí pečovatelskou službu. Musela si tak být vědoma toho, že babička nebyla pro svou závažnou dušení poruchu schopna činit právní jednání spojená s uzavíráním jakékoliv smlouvy a pochopit obsah, význam ani podstatu předložených listin. Vlivem demence středně těžké až těžké úrovně nebyla poškozená schopna rozpoznávacích a ovládacích schopností a nemohla řádně předvídat možné následky svého jednání. Této indispozice vnučka zneužila a předložila ji k podpisu darovací smlouvu a poté učinila návrh na vklad práva do katastru nemovitostí. Jen díky aktivitě rodinných příslušníků poškozené, kteří podali návrh na předběžné opatření ohledně nakládání se spoluvlastnickým podílem babičky, k provedení zápisu v katastru nemovitostí nedošlo.

Za tento trestný čin ji Městský soud v Praze vyměřil trest odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 let. Obviněná se odvolala k Vrchnímu soudu v Praze, který její odvolání jako nedůvodné zamítl.

Obviněná v dovolání namítla, že ve věci nebyly provedeny všechny navrhované důkazy, zejména vyslechnuti svědci, kteří mohli podstatným způsobem vypovědět k jednání poškozené v rozhodné době. Soudy se podle ní spokojily s důkazy obžaloby a v podstatě veškeré důkazní návrhy obhajoby zamítly. Přitom obviněná jako jediná projevovala o svou babičku upřímný a skutečný zájem.

Naopak státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství k dovolání uvedla, že trestní řízení není zatíženou vadou opomenutých důkazů, jelikož dovolatelkou navrhované výslechy byly nadbytečné, protože dané skutečnosti již byly v řízení dostatečným způsobem prokázány. Na základě provedeného dokazování spatřuje státní zástupkyně za zcela opodstatněný závěr, že k okamžiku uzavření předmětné darovací smlouvy nebyla poškozená pro duševní nemoc schopna v řešené otázce převodu svého majetku samostatně právně jednat a domyslet důsledky svého jednání. Dovolatelka i přes vědomí o špatném duševním stavu poškozené s ní uzavřela dvoustranný právní úkon o převodu nemovitosti.

NS ve svém rozhodnutí dospěl k závěru, že poukaz obviněné na existenci tzv. opomenutých důkazů spočívajících v tom, že soudy bez dostatečných důvodů odmítly provést jí navrhované důkazy, sice odpovídá deklarovanému dovolacímu důvodu, jejím námitkám ovšem nebylo možné přisvědčit. Z obou napadených rozhodnutí totiž vyplývá, že soudy se návrhy obhajoby na doplnění dokazování velmi pečlivě zabývaly. Žádný z důkazních návrhů obhajoby nezůstal opomenut, nýbrž již Městský soud v Praze k jednotlivým návrhům řádně odůvodnil, proč je považoval pro rozhodnutí ve věci za nadbytečné. Napadená rozhodnutí soudů netrpí žádnými vadami, které by odůvodňovaly zásah dovolacího soudu z důvodu porušení práva obviněné na spravedlivý proces.

Vzhledem k tomu, že relevantně uplatněné dovolací námitky obviněné nebyly shledány opodstatněnými, NS podané dovolání odmítl.

Zdroj: Nejvyšší soud
Foto: Aleš Ležatka