Česká republika v posledním roce zavedla některé přínosné reformy v justici, nadále má však nedostatky ve vyšetřování korupce, zejména u případů týkajících se vysokých míst. V každoročním hodnocení stavu právního státu v členských zemích Evropské unie to uvedla Evropská komise (EK). Přes pokrok v dalších otázkách podle komise zůstávají v Česku problémy například v podmínkách práce organizací hájících sexuální menšiny či nejasnosti kolem etických pravidel pro zákonodárce.

Stejně jako ve třech předchozích případech hodnotila komise čtyři oblasti: soudní systémy, boj proti korupci, pluralitu médií a celkovou kontrolu a vyváženost institucí. Podle místopředsedkyně EK Mgr. et Mgr. Věry Jourové se analýza opírá o údaje od více než 500 orgánů, zatímco před třemi lety jich bylo jen 300. Zpráva vznikla na základě kombinace faktů a toho, jak jednotlivé oblasti právního státu vnímají obyvatelé konkrétních zemí.

Unijní exekutiva stejně jako v minulých třech letech rozdělila hodnocení do čtyř kapitol, věnovaných soudním systémům, boji proti korupci, pluralitě médií a celkové kontrole a vyváženosti institucí.

Česká vláda sice letos přijala protikorupční strategii na období let 2023 až 2026, její celkový přístup k protikorupční politice ale podle komise čelí kritice. Pozornost upírá unijní exekutiva na vyšetřování korupčních případů na vysokých místech, kde podle ní blokují pokrok některá procesní zdržení a „možné politické zásahy do korupčních případů z vyšších pater vzbuzují obavy“. V tomto bodě Česko na rozdíl od doporučení týkajících se majetkových přiznání či boji proti střetu zájmů neučinilo od loňska žádný pokrok. Experti a zástupci podniků hodnotí podle komise rozšíření korupce ve veřejném sektoru jako nadále relativně vysoké.

„Otázka ‚vyšetřování‘ čehokoli není v gesci ministerstva spravedlnosti. A pokud jde o státní zastupitelství a justici, podmínky k činnosti mají na stejné či vyšší úrovni jak ostatní státy EU,“ uvedl ministr spravedlnosti JUDr. Pavel Blažek, Ph.D.

Česko posílilo nezávislost Rady pro rozhlasové a televizní vysílání

Pozitivní vývoj naproti tomu Brusel vidí v oblasti justice. Česko podle komise zavedlo jednotný a transparentnější systém výběru soudců a posunulo kupředu reformu státních zastupitelství, která však stále nebyla definitivně schválena. Soudcům sice mohou od letoška po dosavadním zmrazení opět růst platy, další zaměstnanci soudů a státních zastupitelství však zůstávají s úrovní platů pod celostátním průměrem veřejného sektoru. Digitalizace justice postupuje pomalu, konstatovala EK.

Unijní exekutiva také uvedla, že Česko posílilo nezávislost Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, a to díky loňské úpravě zákona, která zbavila premiéra vlivu na jmenování a odvolávání jejích členů. Rovněž rady dohlížející na Českou televizi a Český rozhlas by měly díky dodatkům v zákonech méně podléhat politickému vlivu.

Obavy komise nadále vzbuzují hlavně ekonomické problémy, jimž čelí nezávislá média nucená k omezování výdajů a propouštění. Komise upozorňuje také na rostoucí počet on-line útoků a výhrůžek, jímž čelí novináři, zejména ženy.

Zpráva EK neshledává systémový problém, vytýkané věci má ČR v patrnosti

„Zpráva obdobně jako v předchozích letech v souvislosti s Českem neshledává žádný systémový problém a řadu aspektů naopak hodnotí pozitivně. Převážnou část vytýkaných záležitostí vede Česko již delší dobu v patrnosti a realizuje reformní kroky, po kterých Evropská komise volá,“ uvedl ministr pro evropské záležitosti Ing. Martin Dvořák.

Zmínil například zákon 171/2023 Sb. o ochraně oznamovatelů, který má za cíl vytvořit bezpečné prostředí pro oznamovatele protiprávního jednání v soukromém i veřejném sektoru nebo novelu zákona o České televizi a Českém rozhlasu, která do systému voleb členů Rad zapojuje i Senát s cílem posílit odolnost veřejnoprávních médií vůči vnějším politickým tlakům a případným snahám o jejich ovlivňování ze strany politiků.

„Naším cílem je odstraňovat veškeré nedostatky v oblasti právního státu. Některé ovšem vyžadují delší časový horizont,“ dodal Martin Dvořák. Diskuse na téma právního státu jsou součástí zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC), na kterých Česko zastupuje právě ministr pro evropské záležitosti.

Zpráva EK je pro členské země nezávazná, komisi slouží jako východisko pro doporučení a dialog se státními orgány. Dokument vznikl na základě kombinace faktů a toho, jak jednotlivé oblasti právního státu vnímají obyvatelé konkrétních zemí.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com